Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně dnes poprvé odstartovala nová evropská raketa Ariane 6. Nosič nové generace má po téměř desetiletí vývoje nahradit předchozí model Ariane 5, který se do vesmíru poprvé vydal v roce 1996 a naposledy loni v červenci. Ariane 6 má na nízkou oběžnou dráhu Země vynést devět miniaturních satelitů CubeSat a řadu experimentálních prvků, které na orbitě nezůstanou. Jsou mezi nimi například dva návratové moduly, které si vyzkouší cestu z vesmíru zpět na Zemi.
Šestapadesát metrů vysoká raketa zažehla dva přídavné a jeden hlavní motor Vulcain ve 21:00 SELČ, a to po hodinovém odkladu kvůli „drobnému“ technickému problému, uvedla agentura AFP. Nosič se následně vznesl k jasné obloze a vstoupil na oběžnou dráhu kolem Země.
Let má trvat bezmála tři hodiny, po kterých Ariane 6 sestoupí zpět do atmosféry a dopadne do Tichého oceánu nedaleko bodu Nemo, který je nejvzdálenějším bodem od pevniny na světě.
První start Ariane 6 byl původně plánovaný na rok 2020, technické potíže, pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu ale způsobily opakované odklady. Vývoj rakety nové generace podle serveru BBC stál čtyři miliardy eur (101 miliard korun).
Na rozdíl od nově vyvíjených amerických raket není nový evropský model ani částečně znovupoužitelný a na každou misi bude potřeba nový nosič. Představitelé Evropské kosmické agentury (ESA) přesto věří, že si Ariane 6 dokáže vydobýt své místo na trhu.
„Náš každodenní život dnes skutečně závisí na informacích z družic, od telekomunikací a pozorování Země po předpovědi počasí nebo řešení katastrof. Je nepředstavitelné, aby Evropa neměla nezávislý přístup do vesmíru,“ řekl BBC před dnešním startem šéf ESA Josef Aschbacher.
