Epoch Times Česko ČTK

a 17. 7. 2024

Europoslanci dnes ve Štrasburku zvolili 14 místopředsedů nového Evropského parlamentu vzešlého z červnových voleb. Jedenáct místopředsedů se podařilo zvolit v prvním kole, ve druhém kole pak uspěli další tři europoslanci. Česká europoslankyně z frakce Patrioti pro Evropu Klára Dostálová ani její kolega ze stejné frakce Fabrice Leggeri mezi nimi nebyli. Stejně tak neuspěla kandidátka další pravicové frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN) Ewa Zajaczkowská-Herniková.

Hned v prvním kole byli zvoleni Němka Sabine Verheyenová (604 hlasů), polská europoslankyně Ewa Kopaczová (572 hlasů) a Španěl Esteban González Pons (478 hlasů) z frakce Evropské lidové strany EPP. Z frakce socialistů a demokratů (S&D) se místopředsedy stali Němka Katarina Barleyová (450 hlasů), italská europoslankyně Pina Piciernová (405 hlasů), Rumun Victor Negrescu (394 hlasů), Dánka Christel Schaldemoseová (378 hlasů) a Španěl Javi López (377 hlasů).

Za liberální frakci Obnova Evropy (Renew Europe) uspěli Slovák Martin Hojsík (393 hlasů) a belgická europoslankyně Sophie Wilmèsová (371 hlasů) a za Zelené Rumun Nicolae Stefanuta (347).

Zbylí europoslanci měli méně než byla nadpoloviční většina odevzdaných hlasů. Klára Dostálová obdržela 214 hlasů, pro zvolení jich ale bylo potřeba alespoň 333.

Lidovci, socialisté a liberálové již dříve uvedli, že se budou snažit jako v minulosti uplatňovat pravidlo „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami o izolaci pravicové frakce. V praxi to znamená neumožnit jí získat v EP žádnou vysokou pozici. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, která má podobné složení.

V Evropském parlamentu bylo do letošních voleb sedm frakcí, v novém parlamentu, který má dnes první plenární schůzi, bude o jednu více. Na základech dosavadní pravicové skupiny Identita a demokracie (ID) vznikla nová frakce Patrioti pro Evropu.

V prvním kolem hlasování přitom skutečně neuspěl ani jeden z kandidátů Patriotů pro Evropu ani další nové pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN). „Beru to jako zkoušku demokracie. Pokud se tady nazýváme demokraté, ctíme demokratické hodnoty, tak bychom měli ctít takzvanou dHondtovu metodu, která udává počet míst napříč frakcemi i ve vedení Evropského parlamentu,“ řekla českým novinářům ve Štrasburku Dostálová. Vzhledem k tomu, že frakce Patrioti pro Evropu je třetí největší, měla by podle ní mít nárok na dvě místopředsednická křesla a jednoho kvestora. „Teď se ukáže v reálné praxi, jak to jednotlivé frakce vlastně myslí s demokracií,“ dodala česká europoslankyně, která je zároveň místopředsedkyní frakce.

Druhé kolo hlasování potvrdilo, že žádný ze zástupců Patriotů a takzvaných Suverenistů (ESN) do místopředsednického křesla neusedne. Zbývajícími místopředsedy se nakonec stali dva zástupci konzervativní frakce ECR Antonella Sbernaová a lotyšský europoslanec Roberts Zile a za Levici v Evropském parlamentu (GUE/NGL) Francouz Younous Omarjee.

Podle komentářů bruselských médií se tak právě při této volbě projevilo pravidlo „cordon sanitaire“, o kterém hovořil již před pár dny i mluvčí lidovecké frakce EPP. „Jednáme s Renew a socialisty o cordon sanitaire proti krajní pravici a těm, kteří jsou proruští,“ uvedl tehdy Pedro López de Pablo. „Nechceme, aby tito europoslanci reprezentovali Evropský parlament navenek,“ dodal.

Podobně se vyjádřil český europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09, který rovněž působí v EPP. „Převládá tady názor, že oni prezentují tak divoké nepřijatelné názory na Evropskou unii a na její zájem, že není dobré, aby vystupovali jako reprezentanti vysokých funkcí,“ řekl novinářům ve Štrasburku o zástupcích pravice.

Související články

Přečtěte si také

Spor o ministra životního prostředí vyřešen. Motoristé navrhli nového kandidáta

Po měsících pří s prezidentem Petrem Pavlem, dnes premiér Babiš představil nového kandidáta Motoristů na post ministra životního prostředí. Bude jím poslanec Igor Červený.

Ukrajinští uprchlíci mohou dále žádat o zvláštní dlouhodobý pobyt, rozhodla dnes vláda

Vláda na dnešním jednání schválila nařízení, podle kterého si budou moci Ukrajinci i v letošním roce zažádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. SPD hlasovalo proti.

Rajchl vyzval k zasílání stížností na Radu ČT. Moravec jej odmítl pozvat do pořadu namísto Zůny

Jaromír Zůna a jeho náměstek se dle Ministerstva obrany odmítli zúčastnit Otázek Václava Moravce. Místo nich nabídnutého Jindřicha Rajchla měl naopak moderátor odmítnout.

Rozhovor: Podceňování přednemocniční léčby covidu během pandemie a otázka nanovláken v rouškách

V době vyhlášení pandemie pracoval jako praktický lékař. Vzpomíná na zkušenosti s využíváním ivermektinu, jeho "pašování" ze Slovenska, či na interpelaci ministra zdravotnictví.

Merz varuje před Čínou, od Trumpovy politiky se však distancuje

Německý kancléř Merz v Mnichově varoval před rostoucí mocí Číny a vyzval k posílení evropské obrany v NATO. Zároveň se však vymezil vůči hodnotové i obchodní linii administrativy Donalda Trumpa.

Ve Francii budou setkání ve formátu Ramstein zaměřená na energetiku, uvedl Zelenskyj

Ve Francii se tento týden uskuteční jednání ve formátu Ramstein, která budou zaměřena na energetiku.

Jak militarizace čínské umělé inteligence přetváří hrozbu invaze na Taiwan

Umělá inteligence mění hru kolem Taiwanu: Peking testuje blokádu, sází na dezinformace a řeší boj o špičkové čipy.

NASA se znovu pokouší dostat lidi na Měsíc

NASA pomocí programu Artemis plánuje návrat lidí na Měsíc. Mise Artemis II, která by se měla uskutečnit v březnu tohoto roku, otestuje systémy pro budoucí přistání.

Dlouhověkost jako nový cestovatelský trend: Co obnáší a proč láká stále více lidí

Nový trend cestování za dlouhověkostí láká na testy, biohacking i pobyty v modrých zónách. Jak změní turismus v roce 2026?