Na půdě Senátu PČR se dnes začal projednávat poslanecký návrh zákona upravující korespondenční volbu v zahraničí, který schválila před měsícem dolní komora parlamentu. Byť senátoři možnost podporují, poukázali na možnost „rozmyslet si“ volbu a další nedostatky.
Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury si pozvala zástupce ministerstev vnitra a zahraničí, aby osvětlili některé okolnosti a části tohoto hodně diskutovaného návrhu, kterým se mění zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb a některé další zákony.
Vrchní ředitel sekce právní a konzulární z ministerstva zahraničí, Martin Smolek, odhaduje, že v zahraničí žije kolem 500 až 600 tisíc občanů s volebním právem. Zároveň na ministerstvu míní, že se zavedením korespondenčního hlasování by šlo k volbám 80 až 100 tisíc z nich. Zmínil příklad zahraničních Slováků, jejichž účast ve volbách na zastupitelských úřadech v zahraničí měla před osmi lety čítat na pět tisíc a po zavedení korespondenční volby stoupla na 50 tisíc.
Možné „díry“ a kritické momenty
Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb na ministerstvu vnitra, na úvod objasnil, že jedna z diskutovaných obav – zplnomocnění k převzetí voličského průkazu – se bude týkat jen omezeného počtu voličů a bude muset být úředně ověřeno.
Předseda komise, nezávislý senátor Zdeněk Hraba, se úředníků tázal na prokázání doručení. Dle Jirovce bude postup a okolnosti takové, že: 1. žádost bude obsahovat konkrétní identifikační údaje a možnost odvolit se bude týkat pouze příslušného zastupitelského úřadu, na jehož seznamu je volič zapsaný; 2. v některých zemích není možné doručit obálku s hlasovacími lístky do vlastních rukou, a protože možnosti v jednotlivých zemích lze ošetřit legislativně, budou se k nim vázat metodické pokyny dle místního doručovatele pošty; 3. v dokumentech odesílaných zastupitelským úřadem bude identifikační lístek, po jehož odeslání a doručení si volič na zastupitelském úřadu může ověřit doručení. V případě nedoručení či podezření z manipulace zásilky nebo diskutovaného ovlivňování rodiny je pak možnost „fyzického přehlasování“ přímo na zastupitelském úřadě. K této možnosti se kriticky vyjádřili senátoři Kordová-Marvanová a Canov (viz níže).
Jirovec doplnil, že zapsáním voliče v zahraničí do zvláštního seznamu povede k automatickému vyškrtnutí jeho jména z příslušného úřadu v místě trvalého pobytu v ČR.
Smolek doplnil, že k ověření podpisu coby pojistky proti zneužití nepřistoupili kvůli tomu, že tato praxe v mnoha státech (vč. USA) na rozdíl od našich notářů nebo Czechpointů neexistuje. Na druhou stranu, identita voliče žádajícího o zapsání do zvláštního seznamu již byla na základě dokladu ověřena v minulosti.
Ředitel také zmínil dva zátěžové momenty v případě zavedení korespondenční volby. Jedním je samotné zasílání obálek, obzvláště v početné komunitě v USA, kdy úřady budou počítat s výpomocí, druhým je pak samotné sčítání hlasů, kdy zastupitelské úřady v některých zemích budou čelit násobně většímu počtu volebních lístků než v početných českých volebních obvodech. Nicméně, sčítání by měly dle něj stihnout do 24 hodin.
Já jsem si to rozmyslel
Senátor Michael Canov reagoval kriticky na ono fyzické přehlasování z toho důvodu, že volič může odeslat poštou hlas pro „stranu A“ a pak si to rozmyslí a půjde fyzicky volit „stranu B“. Takovouto možnost rozmyslet se nemá u urny volič v ČR.
Jeho kolegyně Hana Kordová-Marvanová fyzické přehlasování označila dokonce za „nežádoucí“ z obav, aby se nezapočetly volební hlasy dvakrát (tj. jeden poštovní, druhý fyzický).
Na to Jirovec reagoval, že v případě onoho fyzického hlasování se na zastupitelském úřadě na seznamu odškrtne jméno voliče a v mezičase zaslaný korespondenční lístek se pak již nebude počítat jako platný a tedy nedojde k započítání dvou hlasů jednoho voliče.
Smolka doplnil, že počítat s takovouto možností je velmi nepravděpodobné vzhledem k možným nákladům voliče při takovém scénáři.
Senátorka Jitka Seitlová naznačila, že přílišné šťourání do detailů, které se týkají extrémních případů, nemá smysl.
Komise nakonec ve svém usnesení konstatovala, že korespondenční hlasování pro Čechy v zahraničí patří k dlouhodobým prioritám Senátu a neshledala „přesvědčivé právní důvody bránící zavedení korespondenčního hlasování pro volby v zahraničí“, přičemž posuzovala návrh z pohledů politické teorie i praxe a ústavních principů volebního práva.
