Od 1. ledna 2025 má začít platit evropské Nařízení proti odlesňování (EUDR). Jeho účelem, jak název napovídá, je zabránit masivnímu odlesňování kvůli zemědělské produkci, a to i mimo EU. Týká se pouze několika komodit, jmenovitě: kakao, sója, káva, palmový olej, kaučuk dřevo a skot, které nejvíce přispívají ke kácení lesů ve světě.
Zatímco cíl této legislativy je jako řada jiných zelených aktivit Bruselu bohulibý, cesta k němu způsobí celému dodavatelskému řetězci zásadní nárůst byrokracie, producentům mimo EU dá pocítit břímě evropských regulací, zvedne konečné ceny pro spotřebitele a s největší pravděpodobností nijak nezlepší život farmářů v rozvojových zemích.
Nařízení se bude týkat i všech produktů z uvedených komodit, například čokolády, kožených výrobků a hovězího, pneumatik, nejrůznějších potravin nebo nábytku. Bude platit jak v EU, tak mimo ni.
Co nařízení přinese
Společnosti, které chtějí umístit své produkty na evropský trh, musí prokázat, že nepocházejí z půdy, která byla po prosinci 2020 odlesněná nebo znehodnocená a přispěla tak k odlesňování. Tyto výrobky budou muset mít certifikát a musí být dohledatelné až k jejich prvotnímu pěstiteli či chovateli.
Každý článek v řetězci bude muset poskytnout popis + název komodity, množství, zemi produkce, geolokalizaci, kdo jim produkt dodal, jakému podniku/obchodníkovi oni dodali, důkazy o tom, že komodita nezpůsobuje odlesňování a byla vyprodukována v souladu s legislativou v zemi původu. Všechny tyto údaje se budou zadávat do speciálního formuláře, který bude dostupný online.
Producenti nebo jimi pověřené subjekty musí vykázat přesné souřadnice zeměpisné šířky i délky všech pozemků, kde svůj produkt vypěstovali nebo odchovali. Příklad: Výrobce čokolády, který nakupuje kakaové máslo z více zdrojů, bude muset mít ověřené údaje a potvrzení o pozemku každého jednoho farmáře v každé zemi, odkud se nakupovaly kakaové boby. Ze získaných dat se budou vytvářet mapy, aby se dalo odvodit, zda jde nebo nejde o rizikovou oblast.
Každý stát nebo oblast budou označeny třemi barevnými kategoriemi podle závažnosti rizika, že zde probíhá odlesňování (nízké, standardní, vysoké). Čím vyšší riziko, tím přísnější a podrobnější budou kontroly. V případě nedodržení předpisů hrozí danému subjektu vysoké pokuty, konfiskace produktů či úplný zákaz dovozu do EU. Zatímco větší podniky musí zavést systém do konce tohoto roku, menší firmy a drobní farmáři na to mají ještě o další půlrok navíc.
Zpožděné pokyny
Navzdory blížícímu se termínu spuštění implementace nařízení nejsou dosud známy podrobnosti. Evropská komise totiž dodnes nedodala kompletní pokyny pro prosazování pravidel, což vzbudilo vlnu nespokojenosti. Na poplach bijí nejenom hráči v zemědělsko-potravinářském sektoru, ale i některé neziskové organizace bojující za lidská práva.
Podle serveru Euractiv panují obavy, že se EUDR negativně dotkne především drobných farmářů v rozvojových zemích. Organizace Globální kávová platforma (GCP) sdružující neziskové organizace z odvětví poslala spolu se zástupci pěstitelů i zpracovatelů 26. července dopis Evropské komisi, kde žádají, aby komise urgentně řešila palčivé otázky ohledně zavádění legislativy.
„Naše úsilí o dodržování EUDR odhalilo kritické problémy, které ohrožují naši schopnost splnit cíle nařízení bez nezamýšlených důsledků pro drobné pěstitele kávy a menší společnosti,“ uvádí se podle Euractivu v dopise. Zainteresované strany volají po vylepšení IT platformy, kam se údaje zadávají, vyjasnění zařazování zemí do jednotlivých kategorií nebo pokyny k ochraně dat.
Odložte to
O odložení celého systému o půl roku požádala 25. července maloobchodní sdružení EuroCommerce. „Mnoho otázek, které jsme sdíleli s Komisí během minulého roku, zůstalo dosud nezodpovězeno,“ napsalo EuroCommerce v dopise předsedkyni Evropské komise a dodalo, že postiženi jsou hlavně maloobchodníci a velkoobchodníci „kvůli široké škále produktů, které prodávají, zahrnující tisíce přímých dodavatelů a desítky tisíc dodavatelů“.
Odklad by rádi viděli i pěstitelé kakaa v Nigérii, jejich svaz CFAN rovněž vyzval komisi ke zpoždění implementace s odkazem na nedostatek odpovídajících informací o EUDR. Problém budou mít zřejmě i drobní farmáři v Kongu, kde produkce neprobíhá tak centralizovaně jako například v Pobřeží slonoviny. Tam už totiž hlásí, že jsou na nová pravidla připraveni.
Po prodloužení volají i některé členské země v EU jako Finsko nebo Rakousko. Rakušanům dle Euroactivu vadí „neúměrná administrativní zátěž“ i některá omezení pro ekologický chov skotu. Německý europoslanec Peter Liese kritizoval finální verzi EUDR jako „byrokratické monstrum“, ze kterého viní Zelené, socialisty, levičáky a francouzské liberály v parlamentu.
Jeho politická frakce EPP (evropští lidovci), do které patří i předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, si ve svém stranickém manifestu před volbami do parlamentu dala za cíl nařízení odložit, takže je možné, že k nějakému časovému posunu opravdu dojde.
Růst cen
Vynucování této politiky po ostatních zemích kritizovali někteří velcí producenti zemědělských komodit jako Malajsie, Indonésie, Brazílie a další jihoamerické země, které opatření nazývají protekcionistické a diskriminační, uvedla agentura Reuters.
Obavy a nejistotu způsobuje i fakt, že Evropská komise nebyla doposud schopna zařadit jednotlivé státy do rizikových kategorií. Podle nejmenovaného zdroje, který hovořil s Reuters, k tomu dojde až někdy v roce 2025, proto všechny země dostanou při spuštění výchozí kategorii „standardní“.
Všichni v odvětví se shodují na tom, že zvýšená byrokratická náročnost přinese vyšší náklady. Předpisy budou muset plnit i státy, kde odlesňování není hrozbou. Například ve Vietnamu nemají s odlesňováním problém, protože místní kávové plantáže jsou desítky let staré, přesto budou muset složité administrativní postupy zavést také, což se podle nich odrazí na ceně.
Že vyplňování evropských formulářů, včetně zadávání geolokačních souřadnic, budou dělat negramotní drobní farmáři v Africe, Asii nebo Jižní Americe, si iluze dělat nemusíme. Na rozdíl od potravinářských gigantů jako Nestlé, Unilever nebo Mendeléz na to nemají prostředky ani vědomosti.
Bude to za ně dělat pověřená osoba, zřejmě odběratel nebo nějaký zprostředkovatel, což dá vzniknout celému novému podhoubí certifikačních a dalších zprostředkovatelských služeb a prostoru pro korupci. Jak se bude ověřovat, že data ze zemí jako Kongo, Kolumbie nebo Čína jsou správná?
Zlepšení života drobným farmářům v chudých zemích to zcela jistě nepřinese, protože vyšší výkupní cenu kvůli evropskému nařízení nedostanou.
