Článek byl aktualizován 7. 8. 2024 v 19:30 o další vyjádření britských odborníků
Etnické nepokoje a násilnosti, jaké Velká Británie nezažila víc jak deset let, otřásají nyní celou zemí. Předcházely jim letité obavy obyvatel z ilegální migrace a pomyslnou poslední kapkou bylo ubodání tří malých dívek, které měl údajně zavraždit islamistický migrant, což se později ukázalo jako lež.
Vyšetřovatelé nyní prověřují, zda falešnou zprávu nepomáhali na sociálních sítích šířit zahraniční aktéři. Bezpečnostní expert Will Geddes sdělil Epoch Times, že je možné, že za některými podezřelými účty na sociálních sítích stojí Rusko nebo Čína.
Vláda dává výtržnosti a demonstrace za vinu „krajní pravici“, přičemž antifašisté mezitím připravují vlastní protidemonstrace, informuje Reuters.
Muslimové zareagovali snahou bránit své komunity a vytvořili vlastní „milice“. Někteří však zašli dále. V Birminghamu například skupina mladých maskovaných muslimů s palestinskými vlajkami zaútočila na hospodu v jedné části města, kde napadla jednoho z hostů a ničila auta, včetně dodávky televize Sky News.
K útoku došlo poté, co na sociálních sítích kolovaly zvěsti, že v hostinci a okolí má dojít ke krajně pravicové akci, což se nenaplnilo. Nicméně, v dané části města se ten den sešly stovky protestujících z obou táborů, aniž by došlo k nějakým střetům.
Podle deníku Independent citujícího promuslimský kanál 5Pillars do napadeného hostince přišli v pondělí večer starší představitelé muslimské komunity, aby se omluvili za chování mladých útočníků, kteří zbili jednoho z hostů.
S tím jak emoce a vášně na obou stranách rostou, profesor politologie na Univerzitě Kent a spisovatel Matt Goodwin, který se zabývá mapováním progresivistických vlivů, uvedl pro televizi Talk, že nepokoje pouze odrážejí obavy části veřejnosti o stav země v souvislosti s masovou migrací. Minulá vláda konzervatistů se s problémem nedokázala vyrovnat a nový premiér Keir Starmer zrušil hned po nástupu k moci program svého předchůdce Rishiho Sunaka na deportace ilegálních migrantů do Rwandy.
Vláda podle něj měla jasně prohlásit, že odsuzuje násilí na obou stranách. „Viděli jsme příklady, kdy se policie zastávala některých komunit, ale byla velmi tvrdá vůči jiným. Měli tomu nadběhnout a říct: ,Podívejte, odsuzujeme násilí na všech stranách.´ Měli říct, že to není jen o dezinformacích,“ míní Goodwin.
Labouristé podle něj nemají seriózní plán na příštích pět let, jak se vyrovnat s migrací a navíc „dávají velmi jasně najevo, že v podstatě udělí amnestii desítkám tisíc lidí, kteří už jsou v zemi, což podle mého názoru podnítí mnoho dalších lidí, aby přišli“.
Tohle je začátek
Profesor Goodwin se domnívá, že současná vlna násilí je pouze „začátek, nikoli konec dlouhodobého napětí a chaosu v této zemi“. Řešením je podle něj, aby se politické strany v této otázce sjednotily a přišly se změnou migrační politiky i přístupu k menšinám.
„Chtěl bych vidět, že se sjednotíme kolem pocitu sdílené britskosti, sdílené angličtiny. A já chci, aby se Britové zásadně cítili bezpečně ve své vlastní zemi. A to znamená, že musíme ve Westminsteru radikálně změnit směr,“ myslí si politolog.
K tomu však podle něj těžko dojde za současné levicové vlády labouristů, kteří upřednostňují zájmy menšiny před většinou. „To je to, co nás sem dostalo, politika identity, tendence pohlížet na menšiny jako na posvátné a morálně nadřazené, a pohlížet především na bílou většinu s podezřením, ne-li s opovržením,“ namítá akademik a dodává, že každý, kdo vysloví jiný názor, je ihned onálepkován jako krajně pravicový.
„Nyní je v podstatě všechno krajně pravicové, nejen skutečná menšina krajně pravicových agitátorů, ale v podstatě kdokoli, jehož hlas se zajímá o otázky týkající se migrace a hranic, dokonce i hlasování pro demokratické politické strany jako Reform, mávání (národními) vlajkami, zpívání písní o vaší vlasti, všechny tyto věci jsou považovány za krajní pravici,“ pokračuje Goodwin.
Na druhou stranu poukazuje, že labourističtí poslanci nikdy nevystoupili proti tomu, že muslimové křičí Allah Akbar, což je podle něj viditelným důkazem selhání multikulturalismu. „Když je země pod tlakem, právě tehdy skutečně vidíme, kde leží loajalita lidí a které identity upřednostňují,“ říká.
Dalo se to předvídat
Spisovatel, komentátor a novinář Douglas Murray, který podobný scénář, jako se odehrává v Británii, popsal před sedmi lety ve své knize Podivná smrt Evropy (Strange Death of Europe) uvedl pro Sky News, že události v zemi jsou „naprosto otřesné, leč bohužel předvídatelné“.
„Posledních pár dní ukázalo, že labouristická vláda odmítá připustit, že se děje něco jiného než to, co nazývají krajně pravicové násilí,“ okomentoval Murray a dodal, že místa, kde dochází k násilí, jsou všechno regiony, kde došlo k nepokojům i v roce 2011. „Všechny tyto oblasti jsou mimo jiné oblasti, kde se migrace nadále zvyšovala a nezaměstnanost rostla… Stále lidem vnucujete imigraci, ale neděláte nic pro to, aby se to v těchto oblastech zlepšilo,“ vysvětluje příčinu napětí novinář.
I dle něj je problémem dvojí metr, s jakým policie přistupuje k protestům. Zatímco vůči „krajně pravicovým“ se vystupuje tvrdě, k těm z krajní levice, jako je Black Lives Matter nebo propalestinští nebo „protifašističtí“ aktivisté, se přistupuje daleko mírněji.
Ztráta kontroly nad migrací
Vysloužilý londýnský policista a aktivista za právo a pořádek Norman Brennan, který má 42 let policejní praxe, řekl The Epoch Times, že o tomto „bublajícím odporu britského lidu“ hovoří již 15 let, ne-li déle.
Podle jeho mínění, pokud nedojde k řešení migrační otázky, nepokoje budou pokračovat. S opatrností bere vládní plány na urychlení potrestání výtržníků a černě vidí i snahu vlády zmírnit přeplněnost věznic propuštěním tisíců vězňů, který si odpykali pouze 40 procent trestu.
„Začínají vyprazdňovat věznice, jaká poselství to vysílá do země sužované zločinem, zákony a chaosem,“ uvádí a dodává: „Tato dokonalá bouře se změnila v tsunami.“
Emeritní profesor na London School of Economics a poradce NATO a ministerstva obrany, profesor Gwythian Prins, řekl Epoch Times, že zuřivost na ulicích Velké Británie živí „pokračující porušování důvěry ze strany administrativních tříd“, které ve funkci nedodržely své slovo. Podle něj ztratilo vedení země kontrolu nad všemi formami migrace po roce 1997 a k nespokojenosti nepřispělo ani „systematické očerňování naší historie“.
