Argentinský prezident Javier Milei minulý měsíc vytvořil novou bezpečností složku, která bude využívat umělou inteligenci k „predikci budoucích zločinů“.
Britský mediální dům The Guardian uvedl, že nové pravomoci umožní této složce zapojit „strojové učení pro analýzu historických dat o zločinech s cílem předvídat budoucí zločiny“.
Pro identifikaci „hledaných osob“ a ke kontrole sociálních médií poslouží také software pro rozpoznávání tváří, který bude schopný v reálném čase na základě analýzy kamerových snímků odhalovat podezřelé aktivity.
Milei vychází ze slibu učiněného během loňské prezidentské kampaně, že se vypořádá s tamní vysokou kriminalitou. Argentinská vláda nyní věří, že by k tomuto záměru mohly přispět i tyto nové technologie.
Odborníci a lidskoprávní organizace však tyto kroky argentinské vlády z různých důvodů kritizují.
Nové technologie pro sledování omezují svobodu
Podle Guardianu se odborníci obávají toho, že budou určité skupiny ve společnosti příliš sledovány. Není prý také jisté, které další bezpečnostní složky budou mít k těmto informacím přístup.
Lidskoprávní organizace Amnesty International varuje před obecným omezením lidských práv.
„Plošné zavedení dohledu má dopad na svobodu vyjadřování. Podporuje totiž u lidí sebecenzuru a brání jim svobodně sdílet názory a kritiku. Obzvláště když mají lidé podezření, že všechny jejich komentáře a příspěvky, které zveřejní, mohou být monitorovány bezpečnostními složkami,“ řekla Mariela Belski, ředitelka argentinské pobočky Amnesty International.
Vzpomínky na období diktatury
Nové vládní opatření vyvolalo u občanské společnosti silnou reakci i kvůli temné novodobé argentinské historii.
Argentinské Centrum pro studium svobod vyjadřování a přístupu k informacím pro Guardian uvedlo, že technologie byly v minulosti zneužívány k „profilování akademiků, novinářů, politiků a aktivistů“.
V neblahé paměti mnohých Argentinců jsou vzpomínky na fašistický režim z období let 1976-1983, během kterého zahynulo nebo zmizelo v Argentině kolem třiceti tisíc lidí. Tisíce lidí byly umučeny, stovky dětí uneseny.
Jaká je situace s podobnými technologiemi v ČR?
Mezi roky 2009–2013 probíhal na několika evropských univerzitách výzkum a vývoj inteligentního sledovacího systému s názvem INDECT. Cílem projektu, který byl financovaný Evropskou unií, bylo vyvinout systém, který by pomocí umělé inteligence, kamerových systémů a dat z internetového prostoru automaticky detekoval hrozby trestných činů a abnormálního chování. Na projektu spolupracovala také Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Katedra telekomunikační techniky.
Co se týče reálné aplikace, od roku 2022 česká policie používá systém, který je schopný díky umělé inteligenci rozpoznávat tváře z fotografií a videozáznamů.
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vydal 8. února 2024 k využívání kamerových systémů novou metodiku. Tato metodika není ale právně závazná a neřeší kamerové sledování, které je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci.
Používání umělé inteligence policií ČR v rámci dopadů na základní práva a svobody občanů kritizuje například nezisková organizace Iuridicum Remedium.
Požádali jsme policii ČR o stanovisko, jestli se u nás umělá inteligence k předvídání budoucích zločinů používá.
„Systém pro predikci kriminality nepoužíváme, pracujeme s analytickými výstupy našich map kriminality, které pracují se statistickými a prostorovými daty. Jakékoliv předvídání zločinů je velmi problematické s ohledem na národnostní/genderové/kulturní konsekvence a ve spoustě případů podobné výstupy naráží na nepřípustnou hranici paušalizace,“ sdělil pro Epoch Times Ondřej Moravčík, vedoucí oddělení tisku Policejního prezidia ČR.
„Jinými slovy, sledujeme vývoj v této oblasti velmi pečlivě a vyhodnocujeme, jaké systémy pro nás jsou přínosné, nicméně vyjma systému na rozpoznávání tváří nedisponujeme žádným podobným mechanismem, který by předvídal kriminalitu,“ dodal.
