V dnešní době se dozvídáme, že Interpol jako největší policejní organizace na světě pracuje na platformě Insight, která by mohla s pomocí analýz velkých dat a umělé inteligence údajně předpovídat trestné činy.
Podobného nápadu se chytila také totalitní Čína, v níž vládnoucí komunistická strana sbírá o občanech velká data včetně izometrických údajů a není zatížena etickými omezeními, jako je právo na soukromí nebo ochranu osobních údajů.
Jak uvádí stránka Sinopsis, alespoň v Číně není prediktivní policejní dohled dnes už žádné sci-fi.
Další, kdo s podobným nápadem přišel, jsou bezpečnostní síly státu Argentina, které oznámily plány na využití umělé inteligence (AI) k předvídání budoucích trestných činů.
Někteří na to jdou jinak
Naopak, salvadorský prezident Nayib Bukele se vydal do boje s kriminalitou a korupcí jinou cestou. A skutečně uspěl.
Bukele se jako bývalý podnikatel a starosta hlavního města země San Salvadoru postupně stal světovým vzorem boje s kriminalitou. Přestože se sám nehlásí k žádnému náboženství, při vedení státu hledá moudrost u Boha.
Bukele se dostal k moci v roce 2019 jako 37letý, přičemž čelil řadě obrovských výzev; chudé zemi bez přírodních zdrojů, sužované násilím gangů a korupcí a pokusy zabránit mu v kandidatuře.
V roce 2022 spustil masivní vlnu zatýkání gangsterů trvající dodnes. Za mřížemi skončilo 70 tisíc kriminálníků, což je 1,6 % populace. Podle statistik klesl počet zabitých v zemi z 38 na každých 100 tisíc obyvatel v roce 2019 na 2,4 zabití v roce 2023. V Severní a Jižní Americe jde nyní o druhou nejbezpečnější zemi, hned po Kanadě.
V rozhovoru s Tuckerem Carlsonem řekl, že vítězství nad gangstery přičítá duchovní nadřazenosti vládních snah. Při schůzích bezpečnostního kabinetu se dle něj modlili, „abychom měli moudrost, abychom vyhráli válku, aby byl počet civilních obětí co nejnižší. A neměli jsme žádné civilní oběti“.
Kriminalita vs. morálka člověka
Strojová analýza chování lidí může pomáhat vyhodnocovat data, ale z hlediska prevence lze uvažovat i v rovině důležitosti výuky a upevňování morálních hodnot ve společnosti, jako například legenda českého podnikání Tomáš Baťa, který tvrdil, že příčinou krize je morální bída.
„Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek,“ napsal Baťa, který nevěřil na umělé příčiny krize, protože vinu viděl hlavně uvnitř lidského chování a myšlení.
Filozofická otázka filmu Minority Report
Ve vědecko-fantastickém snímku Minority Report z roku 2002 se filmoví tvůrci zabývají otázkou svobodné volby člověka. Tedy i když se situace může vyvíjet nějakým směrem, je na každém z nás, jak se rozhodneme zareagovat.
Film je postaven právě na myšlence předvídání zločinů, ale také absolutního monitorování všech obyvatel prostřednictvím scanování jejich oční sítnice. Zde hrají hlavní roli takzvaní „vědmové“, kteří jsou tak citliví, že dokáží vnímat nadcházející vraždy.
Zvláštní policejní jednotka v takových případech rychle zasahuje a předchází vraždám ještě předtím, než se stanou. Nakonec volbě zda zabít, či ne, čelí i sám hlavní hrdina ztvárněný Tomem Cruisem.
Minority Report klade filozofickou otázku, zda jsou události nezvratné, nebo o jejich vývoji rozhodnou naše osobní volby vedené naším hluboce vštípeným morálním kodexem.
