Argentinské bezpečnostní síly oznámily plány na využití umělé inteligence (AI) k předvídání budoucích trestných činů. Odborníci se ale obávají, že by tento krok mohl ohrozit práva obyvatel, informoval zpravodajský server The Guardian.
Pravicový argentinský prezident Javier Milei tento týden vytvořil bezpečnostní jednotku pro umělou inteligenci, která má používat „algoritmy strojového učení k analýze údajů o trestné činnosti za účelem předvídání budoucích trestných činů“.
Očekává se také, že bude nasazovat software k rozpoznávání obličejů k identifikaci hledaných osob, hlídat sociální média a také analyzovat záznamy z bezpečnostních kamer v reálném čase. Cílem je odhalovat podezřelé aktivity.
Zatímco ministerstvo bezpečnosti uvedlo, že nová jednotka pomůže „odhalit potenciální hrozby, identifikovat pohyb zločineckých skupin či předvídat výtržnosti“, toto opatření ve stylu Minority Report vyvolalo poplach mezi organizacemi na ochranu lidských práv.
Odborníci se obávají, že některé skupiny společnosti by mohly být pod neúměrnou kontrolou těchto technologií. Zároveň vyjádřili obavy, kdo a kolik bezpečnostních složek bude mít k informacím přístup.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International varovala, že tento postup může porušovat lidská práva.
„Rozsáhlý dohled ovlivňuje svobodu projevu, protože podněcuje lidi k autocenzuře nebo k tomu, aby nesdíleli své myšlenky či kritiku, pokud mají podezření, že vše, co komentují, zveřejňují nebo publikují, je monitorováno bezpečnostními složkami,“ uvedla výkonná ředitelka Amnesty International Argentina Mariela Belskiová.
Ultraliberální ekonom Milei se úřadu ujal 10. prosince loňského roku a do tří týdnů oznámil stovky opatření, která mění zákony v ekonomické či sociální oblasti. Ty jsou součástí jeho „šokové terapie“, s níž chce dostat argentinskou ekonomiku z hluboké krize, snížit inflaci a zredukovat rozpočtový deficit. Zároveň slíbil, že v zemi zakročí tvrdou rukou proti kriminalitě.
Vláda ostře zakročila proti protestům, které vypukly po oznámení prezidentových reforem; pořádková policie proti demonstrantům použila slzný plyn a gumové projektily. Úřady také hrozily sankcemi rodičům, kteří na protestní pochody přivedou děti.
V zemi, která se stále snaží vypořádat s temnou historií státních represí, vyvolalo poslední zmíněné opatření obzvláště silnou reakci. Odhaduje se, že v letech 1976 až 1983 se brutální diktatura v zemi postarala o zmizení 30 000 lidí, z nichž někteří byli spoutaní zaživa vyhozeni z letadel při takzvaných letech smrti. Tisíce lidí byly také mučeny a stovky dětí uneseny.
