Statisíce lidí v úterý demonstrovaly v Argentině proti omezování státních výdajů, které ohrožuje i fungování univerzit. Až půl milionu studentů, učitelů a dalších Argentinců vyšlo podle organizátorů do ulic v Buenos Aires, podle odhadu policie jich bylo zhruba sto tisíc, napsala agentura AFP. Desítky tisíc lidí protestovaly proti vládním škrtům i v dalších městech země, manifestace podpořil také největší argentinský odborový svaz CGT. Podle místních médií šlo o největší demonstrace proti vládě prezidenta Javiera Mileie od jejího nástupu k moci loni v prosinci.
Protest vyvolalo rozhodnutí vlády ponechat letošní výdaje na provoz veřejných univerzit na úrovni z loňského roku, respektive už z roku 2022. V zemi, kde je trojciferná inflace, to znamená výrazný reálný propad financování. Zmrazení fondů přivedlo mnohé vysoké školy na pokraj kolapsu, a to včetně Univerzity Buenos Aires (UBA), která má více než 300.000 studentů a patří k nejprestižnějším univerzitám v Latinské Americe, napsal dnes španělský deník El País.
V Buenos Aires se demonstrace kromě studentů, pedagogů a odborářů účastnili i politici, například guvernér provincie Buenos Aires Axel Kicillof či exministr hospodářství Sergio Massa, jehož Milei loni porazil v volbách prezidenta. Kicillof i Massa jsou z opozičního středolevého tábora, manifestovat ale přišli i pravicoví politici, napsal deník The Washington Post (WP).
Vláda demonstrace označila za „politické“ a uvedla, že se minulý týden se zástupci univerzit dohodla na částečném zvýšení příspěvků, což ale univerzity považují za nedostatečné.
Argentinské univerzity se snaží šetřit na provozních nákladech, podle rektora UBA Ricarda Gelpiho se nedostatek peněz odráží už i na platech učitelů, omezení výzkumu a také zdravotní péči. UBA totiž provozuje pět veřejných nemocnic, napsal server BBC Mundo. Minulý týden se podle WP na univerzitě zastavily v některých budovách výtahy i klimatizace, protože škola nemá na účty za elektřinu.
Argentina zákonem zaručuje bezplatnou školní výuku, a to včetně vysokoškolského vzdělání. Zdarma mají výuku na státních univerzitách i zahraniční studenti. „Přišel jsem hájit státní univerzity a také protestovat proti této vládě,“ řekl agentuře Reuters dvaaosmdesátiletý Pedro Palm, absolvent UBA. Prezident Milei, který bývá považován za krajně pravicového, podle WP označuje univerzity za „bašty socialismu“, v nichž učitelé podle něj „indoktrinují studenty“.
Prezident Milei na demonstrace reagoval na sociální síti, kde zveřejnil obrázek lva pijícího z hrnku, na němž je napsáno: „Slzy levičáků“. Symbol lva používá podle místních médií Milei často jako své vlastní zobrazení.
Úterní protest podpořil i největší argentinský odborový svaz CGT, který už dříve napadl u soudu mimo jiné jeden z řady dekretů prezidenta Mileie. Soud CGT vyhověl a pozastavil opatření týkající se reformy pracovního trhu. Milei se „šokovou terapií“ snaží dostat ekonomiku z hluboké krize a už během prvních tří týdnů své vlády oznámil stovky změn zákonů v ekonomické či sociální oblasti. Některé návrhy ale už musel seškrtat, protože by neprošly parlamentem.
Milei ve snaze o nulový deficit zrušil desítky tisíc míst ve státní správě, ale také omezil výdaje kulturním či výzkumným centrům. V únoru také jeho vláda převzala na rok správu veřejnoprávních médií včetně tiskové agentury Télam, kterou Milei označil za nástroj politické propagandy opozice. Vláda tvrdí, že chce v těchto médiích provést reorganizaci, aby zefektivnila jejich provoz.
Ultraliberální prezident Milei se chlubí, že dokázal seškrtat státní výdaje, což sliboval v předvolební kampani, když na mítincích vystupoval s motorovou pilou. V pondělí uvedl, že státní rozpočet zaznamenal v prvním čtvrtletí roku přebytek poprvé od roku 2008.
