Aktualizace v 14:28
Ceny potravin v Česku nyní meziročně klesly zhruba o 3,8 procenta, snížily se nejvíc ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Na mezinárodním agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Pokles cen připsal tlaku vlády a zavedeným opatřením, jako je například snížená sazba DPH na potraviny. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že ceny jsou nyní „v zásadě přiměřené“ a další snižování už není možné. Poškodilo by to podle něj zemědělce.
Český statistický úřad minulý týden v informaci o červencové inflaci uvedl, že ceny potravin zpomalily svůj meziroční pokles a byly meziročně levnější zhruba o tři procenta. Čísla statistiků ze šetření cen v terénu ukazují, že ceny potravin se za poslední tři roky zvýšily u 12 ze 13 sledovaných položek o desítky procent.
„Ceny potravin se snížily, a to výrazně. A snížily se nejvíc ze všech zemí OECD. Meziroční pokles je teď kolem 3,8 procenta a takovým poklesem cen potravin se teď nemůže pochlubit žádná jiná členská země OECD,“ řekl Fiala. Pokles cen se podle něj povedl především díky vytrvalému tlaku vlády a snížením sazby daně z přidané hodnoty na potraviny z 15 na 12 procent.
S tím souhlasil i Výborný, zároveň ale řekl, že ceny potravin jsou aktuálně přiměřené a prostor pro další razantní snižování cen potravin není. „Protože ten negativní dopad by potom směřoval primárně k prvovýrobě, farmářům, zemědělcům a ovocnářům,“ dodal ministr.
Ministr Výborný také poukázal na to, že právě ceny potravin táhly inflaci dolů až k dnešním 2,5 procenta. „V současnosti jsou ceny potravin přiměřené. Ale v souvislosti s neočekávanými vlivy, jako byly jarní mrazy, které měly dopad hlavně na ovocnáře, může dojít ke zvýšení cen jablek, nejsme schopni vše vyřešit dovozem,“ řekl Výborný.
Vyjádření analytika
Faktorů, které k poklesu cen potravin vedly, je podle agrárního analytika Petra Havla více než jen tlak vlády. „Ceny potravin klesly především proto, že zemědělcům i výrobcům potravin klesly náklady na produkci, mimo jiné v zemědělství klesly ceny průmyslových hnojiv a krmiv, v potravinářství mimo jiné ceny energií. Apely vlády na snižování cen měly spíše psychologický efekt, snížení DPH o tři procentní body se sice také projevilo, ale jen u potravin jako takových, zatímco DPH u nápojů vzrostla,“ řekl ČTK Havel.
ČSÚ sleduje v obchodech ceny 13 nejběžnějších potravin. Ze srovnání srpnových údajů v roce 2021 a letos vyplývá, že průměrné ceny se za poslední tři roky zvýšily u 12 ze sledovaných položek o víc než 20 procent, jen u jablek byl nárůst jedenáctiprocentní. Cukr krystal zdražil v daném období o 65 procent, chleba o 47 procent a bílé pečivo o 41 procent. Nejvýraznější nárůst je u brambor o 88 procent, u hladké mouky se cena zvýšila o 43 procent, u vajec o 36 procent a u vepřové pečeně o 31 procent. Zhruba o čtvrtinu zdražilo za poslední tři roky pro spotřebitele mléko a máslo, shodně o 22 procent stoupla cena bílého jogurtu, sýru eidam a lahvového piva.
„Potraviny se nevrátily na původní cenu, je smutné, že premiér naší země ani neví, kolik co stojí,“ řekla novinářům v Českých Budějovicích stínová ministryně zemědělství z opozičního hnutí ANO Margita Balaštíková. Vláda podle ní hodně věcí změnila tak, že české potravinářství a zemědělství nejsou konkurenceschopné. „Vláda by měla udělat takovou dotační politiku, aby podnikatelé mohli investovat a věřili v návratnost těch nemalých investic,“ dodala.
