Z vládní zprávy o digitálních závislostech v České republice 2024 vyplývá, že čtvrtina dětí ve věku 11 až 15 let a 15 procent dospívajících hraje rizikově počítačové hry. To znamená, že u nich stráví více než čtyři hodiny denně. Naproti tomu sociální sítě rizikově používá až 30 procent dětí a téměř 50 procent dospělých.
„Do kategorie závislosti na hraní her spadá podle různých screeningových škál odhadem pět až devět procent dětí a pět až 13 procent dospívajících. Do kategorie problematického užívání sociálních sítí spadá pět až 13 procent dětí a až 34 procent studentů ve věku 15 až 16 let,“ sdělila pro ČTK vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.
Zpráva uvádí, že se doba hraní dvakrát až třikrát prodlužuje během víkendu. Zatímco chlapci rizikově hrají více než dívky, s věkem intenzita hraní klesá. Naproti tomu dívky tráví více času na sociálních sítích a s věkem doba naopak narůstá.
Nadměrné užívání digitálních technologií má podle Chomynové řadu negativních dopadů na jednotlivce i jejich okolí. Děti a dospívající, kteří se potýkají s digitální závislostí, se méně zúčastňují volnočasových aktivit než jejich vrstevníci, mají problémy se spánkem nebo jídlem. Potýkají se s problémy ve škole, s kamarády i v rodině.
Videohry s příběhem ovlivňují myšlení a názory hráčů
Studie Národního institutu SYRI například ukázala, že videohry s příběhem ovlivňují myšlení a názory hráčů.
„Naše zjištění potvrzují, že narativní videohry jsou schopny ovlivnit postoje hráčů k tématům zobrazeným v těchto hrách. Přesvědčivé herní mechanismy, jako jsou stereotypy a smysluplná zpětná vazba, mají znatelný vliv na změnu postojů hráčů. Dopady videoher se přitom věkem hráčů lehce zmírňují,“ uvedl jeden z autorů studie Ivan Ropovik ze SYRI a Univerzity Karlovy.
Délka hraní přitom působí mimo jiné i na emoce s ní spojené. „Čím déle strávíme s videem a videohrou, tím větší vliv mohou mít na naše postoje. Velké komerční videohry, při kterých hráči často tráví desítky hodin jejich hraním v neformálním prostředí, tak mohou být velmi vlivným médiem, pokud jde o to, jaká témata zobrazují a jak je zobrazují,“ dodal vědec.
Zhoršující se duševní zdraví dívek
Přibližně od roku 2015 je patrný trend zhoršování duševního zdraví mladistvých dívek, což vedlo k prudkému nárůstu sebevražd a sebepoškozování. Statistiky hovoří samy za sebe.
Podle časopisu Economist se počet dospívajících dívek hospitalizovaných kvůli sebepoškozování zvýšil od roku 2010 v jedenácti zemích o 143 procent. U chlapců se zvýšil o 49 procent. Jako hlavní důvod se uvádí prudký nárůst používání sociálních médií, zejména Instagramu.
Podle zprávy jsou chytré telefony nebezpečné zejména pro dívky, protože chlapci tráví více času hraním videoher a méně času „sociálními médii vyvolávajícími depresi“. Četné studie prokázaly, že sociální média mohou u dospívajících vyvolávat smutek a úzkost.
Závislost dětí roste
Nejvyšší podíl osob v riziku digitální závislosti je ve věkové skupině 15 až 24 let. Odhaduje se, že v ČR je přibližně 360 000 až 540 000 osob v riziku digitálních závislostí. Do kategorie vysokého rizika spadá odhadem 140 000 až 180 000 osob starších 15 let.
„Rostoucí počet osob v riziku digitálních závislostí představuje výzvu pro systém prevence a léčby závislostí. V oficiálních klasifikacích duševních poruch zatím internetová závislost není zařazena, což komplikuje sledování počtu osob, které se obracejí na léčbu a poradenské služby v souvislosti s nadužíváním digitálních technologií,“ dodala ředitelka odboru protidrogové politiky úřadu vlády Lucia Kiššová.
Digitální závislosti se v ČR věnují léčebné a terapeutické služky, takzvané adiktologické preventivní služby. Ve školách by jim mělo být věnováno šest procent školních preventivních programů.
S využitím zprávy ČTK.
