Analýza
Tři z pěti mladých lidí vykazují „problematické chování při používání internetu“. Jaký to má dopad na společnost? Zlehčování těchto procesů aktivně a vědomě prosazují lobbisté tohoto odvětví.
Zpráva zveřejněná Spolkovým ministerstvem zdravotnictví v říjnu 2022 o důsledcích období koronaviru na konzumaci návykových látek a používání různých druhů médií uvádí, že v období koronaviru došlo v Německu k výraznému nárůstu používání různých druhů médií u dospívajících (14 až 17 let) a mladých lidí (18 až 21 let).
V současné době je to pět hodin denně pro mladé lidi v běžný všední den (školní den, pracovní den) a necelých sedm hodin ve dnech volna. Sedm hodin – to je téměř polovina bdělé denní doby. V roce 2015 to byly necelé tři hodiny (166 minut denně).
Přibližně 60 % dospívajících a 57 % mladých dospělých vykazuje „problematické chování při používání internetu“. To se týká častěji dívek a žen než chlapců: závislostní chování na internetu vykazuje 67,7 % dívek a 50,5 % chlapců, 63,6 % mladých žen a 49,4 % mladých mužů.
Stručně řečeno: tři z pěti mladých lidí v Německu ve věku 14 až 17 let v současnosti vykazují „problematické chování při používání internetu“. Jaké dopady má toto nadměrné, nutkavé používání internetu?
Používání médií a duševní stres u dívek
Přibližně od roku 2015 je patrný trend zhoršování duševního zdraví mladistvých dívek, což vedlo k prudkému nárůstu sebevražd a sebepoškozování. Statistiky hovoří samy za sebe.
Podle časopisu Economist se počet dospívajících dívek hospitalizovaných kvůli sebepoškozování zvýšil od roku 2010 v jedenácti zemích o 143 procent. U chlapců se zvýšil o 49 procent. Jako hlavní důvod se uvádí prudký nárůst používání sociálních médií, zejména Instagramu.
Podle zprávy jsou chytré telefony nebezpečné zejména pro dívky, protože chlapci tráví více času hraním videoher a méně času „sociálními médii vyvolávajícími depresi“. Četné studie prokázaly, že sociální média mohou u dospívajících vyvolávat smutek a úzkost.
Podle deníku The Guardian, který se odvolává na studii British Journal of Psychiatry z počátku roku 2021, se 7 % všech dětí do 17 let ve Spojeném království pokusilo o sebevraždu a téměř každé čtvrté dítě se v posledním roce dopustilo sebepoškozování. Postiženy byly zejména dívky. Jako jeden z důvodů se uvádí, že „sociální média mohou být toxickým prostředím“.
Počátkem roku 2022 proběhlo ve Sněmovně lordů v souvislosti s rostoucím počtem sebevražd a sebepoškozování dívek rozsáhlé vyšetřování „role sociálních médií při úmrtích dětí ve Spojeném království, včetně sebevražd, sebepoškozování a vražd“.
Temná stránka Facebooku, Instagramu a Marka Zuckerberga
V září 2021 zveřejnil Wall Street Journal neobvykle rozsáhlou sérii článků o Facebooku. Deníku unikly interní dokumenty mediální společnosti, které mimo jiné odhalily vysoce negativní dopady Instagramu na duševní a emocionální zdraví zejména mladých dívek.
Podle interních dokumentů Facebook a Mark Zuckerberg například věděli, že 32 % dospívajících dívek se po sledování Instagramu cítilo hůře, jestliže se špatně cítily už předtím. „Srovnávání na Instagramu může změnit to, jak se mladé ženy vidí a popisují.“ Facebook rovněž dokázal zjistit, že Instagram je návykový.
Mark Zuckerberg a další vedoucí pracovníci Facebooku však na veřejnosti opakovaně zdůrazňovali, že výsledky výzkumu nejsou průkazné, že Facebook není příliš škodlivý a má také mnoho blahodárných vlivů.
Jeden z amerických senátorů prohlásil, že společnost Facebook přijala vzor velkých tabákových firem – láká mladistvé na nebezpečné produkty a vědecké výsledky před veřejností tají. Americká profesorka psychologie Jean Twengeová vysvětlila: věřit, že tabáková společnost by měla být upřímnější ohledně souvislosti mezi kouřením a rakovinou, je stejně naivní jako věřit, že Facebook by měl být upřímnější ohledně souvislosti mezi Instagramem a depresemi dospívajících dívek.
Vedoucí amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb doporučuje: žádné používání sociálních médií mladším 16 let.
V polovině června 2023 zveřejnil deník Wall Street Journal článek s názvem: „Proč by měla být minimální věková hranice pro sociální média 16 let – výzva k zákazu TikToku, Snapchatu a Instagramu pro děti mladší 16 let“. Vzhledem k tomu, že škody sociálních médií převažují nad jejich přínosy a že stávající zákony chrání marketing a shromažďování údajů, nikoli však bezpečnost dětí, noviny doporučily – stejně jako v případě řízení motorových vozidel, aby děti směly sociální média používat až od 16 let. Obchodní deník se odvolával na vyjádření lékaře Viveka Murthyho.
Murthy je šéfem amerického chirurgického oddělení a svým vlastním dětem ve věku 5 a 6 let nechce umožnit přístup k sociálním sítím dříve než v 16 letech. Tvrdí, že existuje mnoho vědeckých důkazů o tom, že používání sociálních médií od 10 let přispívá k současné krizi duševního zdraví dospívajících. Murthy to považuje za největší výzvu, které v současnosti čelí veřejné zdravotnictví.
Lékaři a politici se shodují, že ve 13 letech je na používání sociálních médií příliš brzy. Mladí lidé do 16 let jsou příliš citliví na tlak vrstevníků, názory a srovnávání. Mozek je v tomto raném věku ještě příliš zranitelný ve svém vývoji na to, aby byl vystaven sociálním médiím. To jsou překvapivá tvrzení pro ekonomický časopis, který obhajuje co nejvolnější přístup ke kapitalismu.
Vliv používání médií na chlapce
Chlapci někdy používají jiné typy sociálních médií, jiné počítačové hry a na používání médií obvykle reagují jinak než dívky. Zatímco chlapci projevují agresi více navenek, dívky často reagují vnitřní agresí (autoagresí). Válečné a zabijácké simulace, jako jsou Fortnite, World of Warcraft, Call of Duty apod., hrají převážně chlapci a mladí muži.
Michael Moore ve svém filmu Fahrenheit 9/11 z roku 2004 ukázal, jak takové hry připravují americké vojáky na bojové mise ve válce. Tyto typy válečných her jsou záměrně využívány vojenskými nadřízenými, aby se z mladých mužů stali bezcitní a nesympatičtí, aby postrádali soucit, aby již nevnímali vojáky protivníka jako lidské bytosti, ale jako nepřátele, které je třeba zlikvidovat.
Z pohledu vojáka nebo války to dává smysl. Vojáci mají v bojových operacích zabíjet; soucit a empatie jsou tomu na překážku. Vojáci by měli být vycvičeni tak, aby se stali bojovými stroji. Zábrany před střelbou a zabíjením mají být prostřednictvím takových her odstraněny. Stručně řečeno: tyto hry slouží k podpoře bezohlednosti, dehumanizace a brutalizace. Profesionální trenéři vojáků přesně vědí, co dělají a proč to dělají.
Nehumánní pro děti
O to více je zarážející, že dovolujeme našim dětem a mladým lidem hrát tyto vražedné „hry“ v co největší míře a bez výraznější odborné diskuse. Věkové hranice jsou často obcházeny. V mnoha případech hrají tyto druhy zabijáckých her a stříleček z pohledu první osoby již desetileté děti. Co se děje v duších našich dětí?
Dokonce i dospělí muži, američtí vojáci, zřejmě reagují na tento druh brutality a stávají se ještě nelidštějšími. O kolik více to platí pro nezletilé? Čím dříve jsou naše děti ponořeny do tohoto druhu vražedných her, čím déle zabíjejí na obrazovce, čím rozšířenější je tento druh zábavy, tím více jsou vychovávány k nelidskosti.
Obávám se, že po několika generacích dětí a dospívajících, kteří byli na těchto návykových hrách závislí v obzvláště raném věku, budeme čelit hrozivým společenským důsledkům. Podle mého názoru se v důsledku toho bude masivně podporovat agresivita, bezohlednost, sobectví, ale také návykové chování a nemoci.
Stovky milionů našich dětí a dospívajících jsou již nyní prostřednictvím hry Fortnite nesmiřitelné a připravené na válku všech proti všem. Poprvé se hře Fortnite, která pracuje s nejvyšší mírou inteligence, brilantním designem a důmyslným marketingem, podařilo inspirovat zástupy nezletilých ke vzájemnému zabíjení v mladším věku než kdykoli předtím. Podle mého názoru to snižuje morální úroveň milionů mladých mužů.
Bagatelizace elektronických sportů
Lobbisté tohoto odvětví aktivně a záměrně podporují bagatelizaci těchto procesů. Čas strávený před obrazovkou je opakem cvičení, gymnastiky a sportu. Pro vnímání veřejnosti, včetně rodičů, jsou důležité názvy a označení.
Označování soutěží ve válečných a zabijáckých simulacích, jako je Counter Strike nebo Fortnite, za „e-sporty“, tedy elektronické „sporty“, je chytrý tah lobbistů a naprosté překroucení pravdy.
To leccos vypovídá o našich morálních standardech, respektive o dvojím metru, který mezi námi panuje. Podle koaliční smlouvy hodlá současná červeno-zeleno-žlutá německá vláda udělit elektronickým sportům status neziskové organizace a podporovat tak procesy, které prostřednictvím daňových výhod dělají z našich dětí nemocné bytosti.
Výsledky
V míře, v jaké se zhoršuje zdraví, klesá pracovní síla a musíme také investovat další prostředky do systému zdravotní péče. To snižuje naši reálnou ekonomickou sílu a životní úroveň.
Když se morálka a etika zhoršují, zavádějí se protisměrné mechanismy, aby se zvenčí dosáhlo toho, co se rozpadá uvnitř: místo toho, aby lidé intuitivně dodržovali normy a pravidla, chovali se slušně a čestně, dochází ke snaze prosadit pravidla a zákony pomocí policejního násilí, ochranky, bezpečnostních kamer atd., prostřednictvím vnějšího nátlaku, tlaku, odstrašování a strachu.
To vede ke skutečnému poklesu naší prosperity v důsledku rostoucí neproduktivní činnosti. Škody pro společnost jako celek však zdaleka přesahují stagnaci nebo pokles ekonomické síly.
Vzhledem k masivním škodlivým vlivům, jimž je naše mládež prostřednictvím elektronických médií vystavena již necelých 20 let, jsme zjevně na dobré cestě k dosažení tohoto cíle.
Článek z velké části přejímá výroky z knihy Christian Kreisse „Das Ende des Wirtschaftswachstums – Die sozialen und ökonomischen Folgen mangelnder Ethik und Moral“, tredition, Hamburg, vydané v srpnu 2023.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
