Americká nezisková organizace Freedom House zaznamenala ve své zprávě, zveřejněné 28. srpna, 805 protestních akcí v Číně od dubna do června. To představuje nárůst o 18 % oproti stejnému období v roce 2023 navzdory přísné kontrole ze strany čínského režimu.
Většina protestů, které monitoruje projekt China Dissent Monitor (CDM) ve 370 provinčních městech, byla spojena s pracovními problémy (44 %) a protesty majitelů nemovitostí (21 %).
Nejvíce protestů bylo zaznamenáno v provincii Guangdong (13 %), následovaly provincie Shandong, Hebei, Henan a Zhejiang. Města jako Shenzhen, Xi’an a Sanya čelila většímu počtu protestů souvisejících s ekonomickými otázkami. Několik dalších měst s vysokým počtem protestů se také nachází v provincii Guangdong.
Dvě čínské realitní společnosti dominovaly v protestech spojených s nemovitostmi: 106 incidentů se týkalo společnosti Country Garden z provincie Guangdong, která se od roku 2023 potýká s krizí platební neschopnosti. Dalších 71 incidentů se týkalo společnosti Evergrande, velkého developera z města Shenzhen, který čelí likvidační krizi od roku 2020 a v roce 2023 vyhlásil bankrot.
Tyto protesty jsou způsobeny tím, že životy lidí jsou vážně ovlivněny nedokončenými realitními projekty, náhlými uzavírkami pracovišť a nevyplácením mezd, uvádí zpráva.
Čínská ekonomika po čtyřech desetiletích rozvoje vstupuje do stagnace – navzdory zásahům Pekingu. Nedaří se jí vyřešit hlavní problémy brzdící ekonomický růst, včetně krize nemovitostí, obchodní války s USA, represí proti soukromému sektoru a dlouhodobých negativních dopadů přísných lockdownů a opatření souvisejících s pandemií covidu-19.
CDM rovněž zaznamenala protesty na venkově týkající se nucených vystěhování a vyvlastňování půdy stejně jako protesty taxikářů ve městech kvůli rostoucím poplatkům u taxi společností a dalších důvodů.
Prohlubující se krize legitimity vlády čínského režimu
Mnoho protestů bylo potlačeno Komunistickou stranou Číny (KS Číny), protože úřady se obávají, že „protesty by mohly vést k větším politickým rizikům“, uvádí zpráva.
Podle pozorovatelů Číny nárůst protestů navzdory přísné kontrole čínského režimu svědčí o legitimitní krizi vlády.
Tseng Chien-Yuan, předseda správní rady New School for Democracy, řekl Epoch Times, že současná situace v Číně je výjimečná, protože dokonce i střední třída, včetně majitelů nemovitostí, se odvážila protestovat, což ukazuje na vážnou ekonomickou situaci v zemi.
„Lidé jsou nuceni žít v chudobě a legitimita vlády KS Číny, která byla postavena na ekonomickém rozvoji, je značně oslabena,“ míní. „I přes přísný dohled lidé stále vycházejí protestovat, což je varovným signálem pro větší krize.“
Wu Se-Chih, výzkumník Cross-Strait Policy Association na Taiwanu, konstatoval pro Epoch Times: „Obecně platí, že k sociálním protestům dochází, když trpělivost lidí dosáhne svého limitu.“
Podle Wua je skutečný počet protestů mnohem vyšší, než co bylo možné zaznamenat vzhledem ke kontrole a cenzuře ze strany KS Číny.
Freedom House ve své zprávě uznává mediální omezení v komunistické Číně a „rizika spojená se sběrem informací o nesouhlasu a protestech uvnitř země“.
CDM „byl vytvořen jako reakce na tento nedostatek informací“ pomocí dat získaných ze „zpráv v médiích, společenských organizací, čínských sociálních médií“ a dalších zdrojů.
Wu dodává, že KS Číny vždy potlačuje protesty a blokuje informace, aby se nedostaly k veřejnosti a do zahraničí, a používá „jiné metody k uklidnění odporu u lidí nebo společnosti“.
„KS Číny má však nyní stále méně prostředků, které může použít, zejména když čelí vážným finančním problémům,“ dodává.
Wu také zmiňuje, že když čínská společnost jako celek upadne do ekonomické beznaděje, bude pro čínskou komunistickou stranu obtížnější kontrolovat sílu lidí, kteří se postaví proti režimu.
„Nakonec KS Číny padne kvůli sociálním nepokojům,“ uzavírá.
Na této zprávě se podílel Luo Ya.
–ete–
