Německo začalo ode dneška kvůli nelegální migraci kontrolovat celou svou pozemní hranici. V noci na dnešek se hlídky objevily na hranicích s Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem, dopoledne také na dánské hranici. Informovala o tom agentura DPA. Na hranici s Českem, Polskem a Švýcarskem jsou stacionární kontroly už od loňského října a na pomezí s Rakouskem od roku 2015. Na francouzsko-německé hranici byly kontroly zavedeny původně dočasně v červenci kvůli olympiádě a následné paralympiádě. Skončit měly na konci září, nyní se ale také nejméně o půl roku prodloužily.
Vyhrocená debata o migrační politice
Zavedení kontrol na západním a severním úseku německé hranice oznámila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová minulé pondělí. Učinila tak v době vyhrocené debaty o zpřísnění migrační a azylové politiky, kterou oživil především teroristický útok v Solingenu na západě Německa. Neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie tam na konci srpna zavraždil na městských slavnostech tři lidi a osm dalších zranil. Zavedení nových kontrol na západě a severu země neznamená, že by se zpřísňovaly kontroly na jiných úsecích, včetně české hranice, ubezpečil minulý týden mluvčí německého ministerstva vnitra.
Namátkové kontroly a obavy z kolon na hranicích
V neděli Faeserová ujišťovala, že kvůli kontrolám se nebudou tvořit na hranicích zácpy a pendleři nemusí počítat se zpožděním. Kontroly budou podle ní namátkové, nebudou se tedy zastavovat všechna vozidla. Zavedení kontrol na všech úsecích hranice obhajoval v neděli i kancléř Olaf Scholz.
Před možností tvoření kolon na hranicích v neděli varovala dánská policie. Stejně jako na hranici s Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem se dnes na hranici s Dánskem objevily hlídky německé spolkové policie, podle webu veřejnoprávní stanice NDR se ale na severu počítá spíše s namátkovými kontrolami. Dánsko zavedlo kontroly na hranici s Německem už na počátku roku 2016 kvůli nelegální migraci, při pozdějších prodlužováních Kodaň poukazovala na obecnější „bezpečnostní a migrační situaci“ a na hrozbu vycházející z organizovaného zločinu a terorismu.
Schengenský prostor a výjimky pro hraniční kontroly
Podle pravidel schengenského prostoru, jehož je Německo součástí, by pohraničníci na vnitřních hranicích cestující vůbec neměli kontrolovat. Kromě Německa ale některé své hranice nyní střeží i jiné členské státy, zdůvodňují to například snahou omezit nelegální migraci či hrozbou islamistického terorismu. Podle Evropské komise v současnosti dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru provádějí Francie, Švédsko, Německo, Dánsko, Rakousko, Norsko, Itálie a Slovinsko, tedy osm z celkových 29 schengenských zemí.
Podle agentury DPA hlásí spolkoví policisté už první úspěchy kontrol: na hranici s Nizozemskem zadrželi dnes ráno pašeráky drog. Tři muži vjeli do Německa s hašišem v zavazadlovém prostoru. Na dálnici u městečka Bad Bentheim se snažili ujet, ale policie je zhruba po třiceti kilometrech dostihla.
Předseda policejních odborů GdP Andreas Rosskopf připomněl, že německá pozemní hranice je dlouhá více než 3800 kilometrů. „Nesmíte zapomenout, že musíme kontrolovat jen na západní hranici 1400 kilometrů, a to navíc ke 2400 kilometrům na východní a jižní hranici,“ řekl a dodal, že je tak nemožné, aby byly kontroly stoprocentní.
Zavedené kontroly mimo jiné umožňují odmítat migrantům vstup přímo na hranicích. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup do země 30.000 lidí. V současnosti je možné odmítnout někoho na pozemní hranici Německa jen v případě, že má uložen zákaz vstupu do země, nebo pokud nepožádá o azyl. Požadavek opoziční konzervativní unie CDU/CSU, aby se zvýšil počet migrantů odmítaných přímo na hranici vláda odmítla kvůli obavám, že by opatření nebylo v souladu s evropským právem. Podle Faeserové se ale chystá zefektivnění odmítání žadatelů o azyl. Berlín chce mimo jiné rychleji prověřovat, zda už nepodali žádost v jiné členské zemi EU, a případně je vracet.
Proti výraznému zvýšení počtu odmítaných migrantů na německých hranicích se v posledních dnech postavila řada sousedních zemí, nejhlasitěji Polsko a Rakousko. Kancléř Scholz k tomu v neděli řekl, že začal se svými kolegy ze sousedních zemí o věci hovořit. „Všichni vědí, že se tu pohybujeme v rámci evropského práva, využíváme ale maximálně jeho možností,“ řekl. Sousedé podle něj rozumí tomu, že „počet těch, kteří do Německa přicházejí, je příliš velký“.
