Vláda dnes rozhodla o tom, jak by měla růst v příštích dvou letech minimální mzda. Stanovila koeficienty pro zvýšení tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 z nynějších 41 procent průměrné mzdy postupně na 47 procent. Pro příští rok by tak měla minimální odměna odpovídat 42,2 procenta. Od ledna by se tedy zvedla z letošních 18 900 Kč na 20 800 korun. V dalším roce by poměr měl být na 43,4 procenta. Oznámilo to ministerstvo práce. Nařízení, které kabinet dnes schválil, minimální mzdu nezvyšuje. Stanovuje ale hodnoty pro její výpočet.
Výpočet minimální mzdy pro příští roky
Pro letošek činí minimální mzda 18 900 korun. Na hodinu je to 112,50 Kč. Predikovaná průměrná mzda má pro příští rok činit 49 233 korun. Po vynásobení schváleným koeficientem by tak minimální mzda měla od ledna vzrůst na 20 800 korun. Na hodinu by se mělo platit minimálně 124,40 Kč. Výši minimální mzdy na další rok vyhlásí ministerstvo práce ve Sbírce zákonů do konce září.
„Návrh nařízení vlády vychází ze současného střednědobého cíle ministerstva práce. To znamená postupně rovnoměrně zvyšovat relaci minimální a průměrné mzdy tak, aby mohlo být v roce 2029 dosaženo 47 procent, což při budoucím zachování této dynamiky znamená každoroční zvyšování relace o 1,2 procentního bodu,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech k nařízení.
Při tomto tempu růstu bude příští rok minimální mzda odpovídat 42,2 procenta průměrné mzdy a v roce 2026 pak 43,4 procenta. Podle nařízení koeficienty pro příští dva roky tedy činí 0,422 a 0,434. Jimi se vynásobí průměrný výdělek, který stanovuje do konce srpna daného roku ministerstvo financí. Resort v tiskové zprávě uvedl, že podle srpnové predikce by přespříští rok mohla minimální mzda dosáhnout 22 500 korun.
Změny v zaručených mzdách
Zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce, se ve firmách od ledna ruší. Zůstane zaručený plat ve veřejné sféře. Nově bude ve čtyřech stupních, a to v minimální mzdě a jejím 1,2násobku, 1,4násobku a 1,6násobku. Činit by tak měl 20 800 korun, 24 960 korun, 29 120 korun a 33 280 korun. Na hodinu by to bylo 124,40 koruny, 149,30 koruny, 174,20 koruny a 199,10 koruny.
Firmám vzrostou příští rok mzdové náklady o 3,5 miliardy korun. Veřejná sféra by měla na minimální a zaručený plat mít 17,1 miliardy korun navíc. Z toho by stát získal na odvodech od firem 1,2 miliardy korun a od veřejného sektoru 5,76 miliardy.
Ministerstvo práce v podkladech píše, že výdělková úroveň a minimální mzda v Česku patří v EU k nejnižším a koeficienty ke zvýšení přiblíží české příjmy částkám ve vyspělejších evropských zemích. Podle resortu měla ČR šestou nejnižší minimální mzdu z 22 států sedmadvacítky. Česká částka odpovídala podle Eurostatu na začátku roku 764 eurům. V Polsku byla na 978 eurech. Nejvyšší minimální výdělek mělo Lucembursko, a to 2571 eur. Nad 2000 eury byla minimální mzda ještě v Irsku, Nizozemsku a Německu. Nejnižší byla v Bulharsku, kde dosahovala 477 eur.
Zvýšení důchodů od ledna
Starobní důchod se od ledna zvedne v průměru o 358 korun. Činit tak bude průměrně asi 21.080 korun. Všichni příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí dostanou přidáno 260 korun. K tomu jim ještě vzroste zásluhový díl penze o 0,6 procenta. Pětisetkorunový bonus za vychované dítě se navýší o tři koruny. O 0,6 procenta se upraví také důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich. Nařízení o navýšení schválila dnes vláda. Oznámilo to ministerstvo práce. Na valorizaci bude podle údajů resortu příští rok potřeba asi 12,3 miliardy korun.
Česká správa sociálního zabezpečení poskytovala letos na konci prvního pololetí 2,37 milionu starobních, 412 800 invalidních a 66 100 vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Průměrná starobní penze v červnu činila 20 704 korun. Další desetitisíce penzí vyplácejí penzijní systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti, jejich penze jsou vyšší.
Podle zákonných pravidel se důchody upravují vždy od ledna o růst cen u domácností důchodců a o třetinu růstu reálných mezd. Reálné výdělky se nezvýšily a ceny za poslední rok od začátku loňského července do konce letošního června penzistům vzrostly o 1,7 procenta. Celkové navýšení tedy odpovídá u průměrného starobního důchodu 1,7 procenta. Podle zákona se přidání rozdělí mezi solidární pevnou část důchodu a zásluhový procentní díl.
Solidární pevná výměra, která je stejná pro všechny, musí odpovídat desetině průměrné mzdy. Ta by měla pro příští rok činit 46 557 korun. Solidární částka se tak zvedne z letošních 4400 na 4660 korun. Každý příjemce důchodu si tedy přilepší o 260 korun. Na zásluhový díl, v němž se odrážejí odpracované roky, výše odvodů z výdělků a počet vychovaných dětí, pak zbývá navýšení o 0,6 procenta. U průměrné starobní penze je to 92 korun. K tomu se přidá valorizace výchovného. Bonus 500 korun za dítě by se zvýší o tři koruny. Starobní penze tak od ledna vzroste v průměru celkem o 358 korun. Senioři a seniorky s podprůměrnou penzí dostanou přidáno méně.
Zásluhová výměra se neupraví od ledna lidem, kteří nastoupili do předčasné penze od října loňského roku a nemají ještě řádný důchodový věk. Poroste jim zatím jen solidární část důchodu.
Průměrný starobní důchod by měl příští rok podle podkladů k nařízení odpovídat 42,7 procenta průměrné hrubé mzdy a 53,9 procenta mzdy čisté. Proti letošku je to pokles o 1,6 procentního bodu. O něco oslabí podle podkladů k nařízení i zásluhovost penzí a posílí solidarita. Letos solidární díl činí 21,3 procenta důchodu, příští rok to má být 22,2 procenta. Na valorizaci je potřeba asi 12,3 miliardy korun. Systém důchodového pojištění by měl v roce 2025 podle propočtů zůstat dál v deficitu, a to asi 18,3 miliardy korun.
O 0,6 procenta vzrostou důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich. Vyšší bude i zvláštní příspěvek k důchodu pro odbojáře z doby druhé světové války, který se pro ně v roce 2005 zavedl místo zrušených slev na jízdném, telefonu či lázeňských pobytech. Pobírá ho 6000 až 7000 lidí. Od ledna se zvedne o šest procent na 2985 korun odbojářům a rehabilitovaných či na 1493 pozůstalým po nich.
