Vstávat brzy ráno, tvrdě pracovat a dodržovat přísnou disciplínu, o tom sní mnoho mladých mužů ve Finsku. Tento narůstající trend překvapuje experty i samotné kněží, píše agentura AFP.
Ve Finsku, které je známé pro svůj sekularismus a pokrokové myšlení, si v posledních letech získává stále víc příznivců křesťanství a konzervatismus, a to zejména u mladých mužů.
Na jihovýchodě této severské země se nachází klášter Valamo, který spadá pod pravoslavnou církev. Dlouhou dobu se bratrstvo skládalo pouze z deseti členů. Nedávno se jeho počet téměř zdvojnásobil a nyní má makotnichů osmnáct.
„Ze začátku jsem k tomu fenoménu byla opravdu skeptická,“ řekla odbornice na praktickou teologii Kati Tervová Niemelaová z Východofinské univerzity. Výsledky průzkumů na toto téma však rok od roku potvrzují rostoucí zájem mladých Finů o náboženství.
V oslnivě bílém klášteře ve Valamu začíná den za úsvitu. V šest hodin ráno mniši vstanou, pomodlí se a nasnídají se. Pak krmí ovce, vyrábějí svíčky a věnují se administrativním záležitostem. Jejich rozvrh je neměnný už po staletí.
„Řekl bych, že bodem obratu byla pandemie covidu-19,“ uvedl archimandrita Michael působící ve Valamu. Podle něho za postoj mladých mužů může dnešní nejistá doba. „Lidé hledají stabilitu, něco, o co se mohou opřít,“ pokračuje. Sám dostává pravidelně e-maily od mužů ve věku 15 až 25 let, kteří si s ním chtějí promluvit o víře i o jejich možném vstupu do kláštera.
Ve vnitřku starého kostela, kde dřevěné stěny zdobí ikony a další náboženské obrazy, otec Štěpán vypráví, jak „vždy věděl, že se jednoho dne stane mnichem“. Je mu 23 let.
Štěpán se ještě před dvěma lety utápěl v každodenních útrapách světského života. Jako zadlužený student se strachoval z narůstajících cen a hledal své místo ve společnosti. „Pak začala válka na Ukrajině, která situaci jen zhoršila. Můj vstup do kláštera odstranil všechen pozemský stres,“ uzavírá.
K evangelicko-luteránské církvi se hlásí přibližně 63 procent z 5,5 milionu obyvatel Finska a pouze jedno procento k pravoslavné církvi, která se podřizuje konstantinopolskému patriarchovi.
Podle Kati Tervové Niemelaové přitahuje mladé muže zejména konzervativní náboženské uspořádání, které v ortodoxních klášterech panuje. Je to také projev jakési opozice proti evangelicko-luteránské církvi, která podporuje narůstající počet manželství uzavřených jednopohlavními páry, jak dále vysvětluje akademička.
Jiní se zase nechávají inspirovat influencery typu Andrewa Tatea, který představuje kontroverzní postavu v mediálním prostoru pro své misogynní názory a oslavování kultu „alfa samce“.
„Tento trend můžeme pozorovat i v jiných zemích,“ uvedla Tervová Niemelaová. „Mladí muži nacházejí v křesťanství něco, co podporuje jejich mužství ve společnosti, která podle nich tuto vlastnost nedoceňuje,“ pokračuje profesorka.
Naproti tomu mladé Finky se silně hlásí k liberálním hodnotám. „Máme mnohem více mužů, kteří od žen očekávají, že se budou chovat jako tradiční ženy, než žen, které tuto roli chtějí přijmout,“ říká odbornice.
Devětadvacetiletý jerodiákon Rafael, oděný do černé sutany a s dlouhými zapletenými vlasy zakrytými tradiční čelenkou, si vybral duchovní život ve Valamu před šesti lety, poté, co získal diplom z filozofie.
„Měl jsem velmi konvenční luteránskou výchovu. Chodili jsme do kostela maximálně dvakrát ročně, tedy jsme nebyli nijak zvlášť věřící. Na střední jsem byl dokonce rebel a považoval se za ateistu,“ říká mnich.
Avšak tváří tvář velkým životním otázkám našel Rafael útočiště až v náboženství a starých tradicích.
„Církevní otcové odpovídali na mé otázky velmi dobře. Zejména pravoslavná církev mi nabídla nejsrozumitelnější odpovědi ze všech křesťanských církví,“ uzavírá bratr Rafael.
