Komentář
Doby masivních stavebních projektů z období studené války, jako Camp Century a Project Iceworm, kdy byly USA výrazně přítomny v Arktidě, jsou dávno pryč. Mezitím co čínský lid bojuje se stagnující ekonomikou, Peking investuje do svých arktických ambicí. S cílem podpořit své nároky v Arktidě staví a provozuje několik ledoborců a ve spolupráci s Ruskem a Severní Koreou zakládá novou severní námořní základnu.
V arktické politice z roku 2018 Peking tvrdí, že „z geografického hlediska je Čína ‚blízko arktickým státem‘, jedním z kontinentálních států, které jsou nejblíže polárnímu kruhu“. Jedná se o rozsáhlou definici, přičemž stejný nárok může potenciálně uplatňovat mnoho zemí.
Spojené státy poprvé zavedly formální arktickou politiku v roce 1971 po více než 20 letech rozsáhlého budování v Arktidě, včetně systému včasného varování před balistickými raketami (BMEWS) a předsunutých základen pro velitelství strategického letectva. Patřil k nim i tábor Century s atomovým pohonem v Grónsku, který byl zástěrkou pro projekt Iceworm, tajně navrhovanou síť mobilních raket pod ledem.
Spojené státy reagovaly na tvrzení čínského režimu, že je téměř arktickým státem, agresivní aktualizací politik a strategií během Bidenovy administrativy, což je důležitý procedurální krok. Nové americké strategie a zásady pro Arktidu jsou obsáhlé a obsahují abstraktní, aspirační a frázovitá prohlášení, v nichž se tvrdí, že dochází ke koordinaci, angažovanosti a partnerství. Přesto je třeba politiky a strategie podpořit důkazy o činnosti, která by tyto strategie a tvrzení podpořila. Takové úsilí a zdroje by měly zahrnovat lodě, základny, výstavbu, tranzit a přítomnost vojenského personálu.
USA mají dva (rozbité) ledoborce
Přestože polární led prozatím ustupuje a otevírá nové historické obchodní cesty mezi Asií a Evropou, velké lodě se schopností prolamovat led jsou stále nezbytné pro udržení cest a celoroční národní přítomnost.
Spojené státy v současné době papírově disponují dvěma ledoborci, které slouží jak v Arktidě, tak v Antarktidě. Bohužel se v srpnu musel ledoborec pobřežní stráže (USCGC) Healy vrátit z počátku své arktické mise jen s jedním funkčním motorem kvůli požáru v technické části. Loď stárne a náhradní díly nejsou snadno dostupné. Druhý ledoborec pobřežní stráže, USCGC Polar Star, se právě vrátil z Mare Island v Kalifornii, kde byl dokončen čtyřletý postupný proces oprav, aby tato 50letá loď zůstala v provozu ještě další rok.
Pobřežní stráž zahájila nový program s ambiciózním cílem pořídit šest nových ledoborců. Toto úsilí však po léta postupovalo pomalu a nyní se potýká s výrazným překročením nákladů a novými zpožděními, přičemž termín první dodávky je stanoven až na rok 2029.
V červenci Bílý dům uzavřel dohodu s Kanadou a novým členem NATO Finskem o mezinárodním partnerství při stavbě ledoborců. Není jasné, zda tato dohoda nahradí a zruší stávající program pobřežní stráže, který se stal programovým manažerským průšvihem.
Jako dočasné řešení pobřežní stráž kupuje použitou komerční loď za 125 milionů dolarů (přibližně 2,7 miliardy českých korun). Malé vojenské manévry se konají v pravidelných intervalech a mají spíše vizuální a demonstrační charakter. Přesto však v plánech nejsou žádné významné nové projekty, jako ty z období studené války.
Čínské budování v Arktidě
Čína mezitím od roku 2018 dodala čtyři ledoborce a další jsou na cestě, včetně velkého ledoborce na jaderný pohon. „Polární hedvábná stezka bude vyčištěna čínskými ledoborci,“ napsal Jeremy Greenwood v článku, který zveřejnil Brookingsův institut. Součástí svižného tempa dodávek čínských arktických kapacit bude i velké plavidlo schopné nést, vypouštět a provozovat velké podmořské „výzkumné“ lodě. Taková schopnost by mohla mít zřetelné a významné důsledky dvojího využití, což znamená, že vojenský a zpravodajský výzkum by mohl být prováděn stejně snadno jako ten „vědecký“.
Číňané nyní pravidelně provozují lodě v Beringově moři nad americkým pásem Aleutských ostrovů. Pod Aleutskými ostrovy proběhla v červenci první společná hlídka ruských a čínských bombardérů schopných nést jaderné zbraně. Čínská a ruská vojenská plavidla se v okolí těchto ostrovů pravidelně zdržují, což je provokace a potenciální porušení konceptu „neškodného průjezdu“.
Většina leteckých a námořních aktivit Číny a Ruska se odehrávala v okolí cenného, důležitého, ale zranitelného radaru dlouhého dosahu Cobra Dane na ostrově Shemya, téměř na špičce Aleutských ostrovů. Zařízení na ostrově Shemya je daleko od ostatních amerických sil a má jen malou obranu proti raketovému úderu nebo výpadu speciálních operací.
Nová americká základna na Aljašce – ale na špatném místě?
V srpnu byla velmi decentně a jemně oznámena výstavba nové základny americké pobřežní stráže na Aljašce. Člověk by si myslel, že oznámení o první nové arktické velké stavbě americké vlády v oblasti národní bezpečnosti za posledních 30 let bude mít větší vážnost a šmrnc. Za předchozí novou stavbu lze považovat instalaci raketových interceptorů ve Fort Greeley na Aljašce. Jako nový domovský přístav pro arktické ledoborce bylo oznámeno Juneau, další práce probíhaly na základnách v Anchorage a Kodiaku a na nových sezónních místech v Nome a na Aleutských ostrovech.
Umístění nové základny ledoborců v Juneau je sice užitečné, ale zároveň je vzdáleno 2 414 km od místa, kde začíná většina sezónního ledu, tedy nad Aleutskými ostrovy. To znamená čtyři a půl dne plavby, jakmile loď vypluje ze své základny v Juneau. Plánování mise a příprava lodi a posádky k odjezdu zabere další dny, takže by bylo lepší předsunout základnu ledoborců na Aleuty.
Nová zařízení jsou užitečná, ale celkové tempo výstavby zařízení a lodí je třeba urychlit, aby bylo jasné, že modernizovaná americká politika a strategie pro Arktidu jsou podpořeny konkrétními kroky.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.
