Fakultní nemocnice Olomouc otevřela oficiálně mozkovou banku, uchovává archiv mozků a tkání od dárců s neurodegenerativními onemocněními. Tento biologický materiál využijí vědci při výzkumu závažných nemocí mozku, jako jsou například Parkinsonova a Alzheimerova nemoc, multisystémová atrofie či progresivní supranukleární paralýza. V České republice se jedna o druhé takové místo.
Mozková banka je projektem Neurologické kliniky a Ústavu klinické a molekulární patologie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„Zřízením oficiální mozkové banky navazujeme na zhruba patnáctiletou klinickou a patologickou činnost v brainbankingu, kterou naše neurologická klinika a Ústav klinické a molekulární patologie prakticky provozují již od roku 2009,“ sdělil ČTK přednosta Neurologické kliniky FN Olomouc Petr Kaňovský.
Určení správné diagnózy během života pacienta je v případě neurodegenerativních onemocnění v současné době stále velmi obtížné, říkají vědci. Proto má podle nich podrobné zkoumání mozkové tkáně po úmrtí darovaných jedinců, kteří trpěli těmito onemocněními zásadní význam pro pochopení pochopení neurodegenerativních onemocnění a vývoj účinné léčby.
„Až ve 20 % případů je stanovena klinická diagnóza nesprávně, tedy je diagnostikována Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc, přestože měl pacient úplně jiné onemocnění nebo kombinaci různých nemocí. Definitivní diagnózu, tedy jakým typem onemocnění pacient skutečně trpěl, je možné stanovit až neuropatologickým vyšetřením mozkové tkáně,“ uvádí.
Mozková banka zajišťuje odběr posmrtných vzorků mozkové tkáně a skladování biologického materiálu. K odběru je nutný předchozí souhlas zemřelého nebo osob jemu blízkých. Aby byla mozková tkáň pro výzkum vhodná, je nezbytné, aby byla odebrána co nejdříve, v rozmezí 24 až 48 hodin od úmrtí. Po této době se již tkáň nedá pro výzkum použít, uvádí banka.
Druhé zařízení svého druhu u nás
Mozková banka v Olomouci je druhým takovým zařízením u nás. První vzniklo v roce 2001 ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Obě zařízení spolu spolupracují, jelikož sdílení výsledků výzkumu je podle Kaňovského důležité pro zlepšování diagnostiky neurodegenerativních onemocnění, pochopení mechanismů jejich rozvoje i vývoj nových léků.
Mozkové banky fungují ve většině států EU, USA, Austrálii, Kanadě a dalších místech.
Jejich vzájemná spolupráce je důležité pro zlepšování určování diagnózy neurodegenerativních onemocnění a demencí a jejich pochopení.
Mozkové bankovnictví je praxe trvající již od konce 19. století, uvádí National Library of Medicine. Podle nich se odběr a zpracování mozkové tkáně od té doby značně změnilo. V současné době se jedná o pečlivý proces, který často zahrnuje mnoho kroků, které zajišťují, aby banka obdržela co největší množství optimální tkáně určené k vědeckým účelům.
„Vzhledem k tomu, že tkáň centrálního nervového systému (CNS) lze obvykle získat pouze po smrti, slouží posmrtná mozková tkáň jako jeden z mála prostředků pro porovnání změn v mozku s údaji získanými během života pomocí jiných metodik (např. kognitivní hodnocení, plazmatické testy), což umožňuje komplexní zkoumání procesů neurologických onemocnění.
A právě pochopení těchto procesů může podle vědců přispět v budoucnu k vytvoření nových efektivnějších léků pro pacienty neurologických onemocnění.
