Z Kuby uteklo do Spojených států za tři roky přes 850 000 lidí. Jde o největší migrační vlnu z tohoto ostrova v historii země, napsal dnes španělský deník El País. Kubánci v posledních několika letech utíkají z vlasti zejména z ekonomických důvodů a také proto, že už nevěří v konec autoritářského komunistického režimu, který v zemi trvá od 60. let minulého století. Tento karibský stát se v posledních letech potýká se stále častějšími výpadky elektřiny, dodávek vody, nedostatkem potravin a dalšího zboží i řady léků.
Ekonomické faktory a vnější vlivy
Ekonomickou krizi na Kubě zhoršila mimo jiné pandemie covidu-19, která způsobila výpadek příjmů z cestovního ruchu. Dlouhodobě je za ní také americké obchodní embargo, trvající od 60. let, a v posledních letech i ekonomická krize ve Venezuele, která spřízněnému režimu na Kubě dlouho pomáhala.
Podle statistiky amerického Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP), která ukazuje pouze žadatele o azyl, uteklo z Kuby do Spojených států od 1. října 2021 do 30. září loňského roku 533 000 Kubánců a poté do konce letošního srpna dalších 208 000. Od roku 2023 také dostalo 110 000 Kubánců dočasné humanitární povolení k pobytu.
Pokles populace a demografické změny
„Pokles populace pokračuje,“ řekl deníku El País kubánský ekonom a demograf Juan Carlos Albizu-Campos. Podle něj nyní na Kubě nežije přes 11 milionů obyvatel, jak tvrdí tamní úřady, ale jen 8,6 milionu. Albizu-Campos také upozornil, že na Kubě klesá počet narozených dětí a roste úmrtnost a exodus též způsobuje odliv pracovní síly.
Historické migrační vlny z Kuby
Velkou migrační vlnu zažila Kuba v letech 1959 až 1962, kdy po vítězství revoluce, která svrhla diktaturu Fulgencia Batisty ze země uprchlo na čtvrt milionu lidí v obavě z represí nového režimu. Další exodus z Kuby se odehrál v letech 1965 až 1973, kdy během takzvaných letů svobody, dohodnutých kubánskou a americkou vládou, karibský ostrov opustilo na 300 000 Kubánců.
Další dohodnutou akcí, která byla reakcí na snahu tisíců Kubánců získat azyl na peruánské ambasádě v Havaně, byl takzvaný exodus z Mariel v roce 1980, kdy na jih Floridy za pět měsíců přijelo na 125 000 Kubánců. Známá je také migrační vlna z roku 1994, kdy Kubánci prchali do USA i kvůli hospodářské krizi, způsobené rozpadem Sovětského svazu, který Kubě výrazně ekonomicky pomáhal. Takzvaným balseros (ze španělského balsear – plout na voru) tehdejší lídr Fidel Castro v útěku nebránil a jen v srpnu 1994 tak uprchlo asi 35 000 Kubánců.
