Aktualizováno 30. 9. 2024 23:45 o upřesňující poznámky k datům
Vláda ve středu 25. září schválila na příští rok navýšení rozpočtu na vědu a výzkum o 3,1 miliardy, což představuje nominální nárůst o 8 %. Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) podle svého vyjádření dosáhl jednoho ze svých hlavních cílů, které si vytyčil při nástupu do funkce. Podíl rozpočtu k HDP a inflace však navýšení relativizují.
„Po dvou letech stagnace půjde na vědu a výzkum konečně výrazně více peněz. Přes 3 miliardy navíc je dobrá zpráva pro českou vědu. Samozřejmě bych si přál, aby na vědu šlo ještě více peněz, ale v kontextu současné situace to považuji za úspěch, a hlavně splnění jedné z mých hlavních priorit,“ uvedl v tiskové zprávě ministr Ženíšek.
V roce 2022 činily výdaje na vědu 39,1 miliardy korun, v minulém a letošním roce byl rozpočet stejný a to 40,2 miliardy.
Schválený návrh o celkové výši 43,3 miliard počítá v roce 2025 s větší podporou pro mladé nadané vědce. Nově rozpočet počítá i s financováním strategických technologií – umělé inteligence, kvantových technologií a polovodičů, uvádí ministerstvo.
Relativita financování
„Navýšení rozpočtu oceňujeme. Samozřejmě, že pomůže, ale kumulativní inflaci za poslední roky to nevyrovná,“ sdělila pro Epoch Times předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Naše přední vědecká instituce dostane příští rok o zhruba 300 milionů korun více (celkem 7,95 miliardy).
Byť letos očekává Česká národní banka inflaci pouze 2,2 %, a tedy osmiprocentní navýšení rozpočtové kapitoly na příští rok bude navýšením i reálným (tj. 5,8 %), při pohledu na roky minulé, kdy výdaje na vědu a výzkum stagnovaly, zakusila Česká republika inflaci 10,7 % v roce 2023 a 15,1 % v roce 2022.
Ženíšek i někteří další politici vládní koalice označují navýšení rozpočtu pro vědce za „skvělou zprávu“.
„Naši vědci si zaslouží co nejlepší podmínky pro svou důležitou práci,“ napsala například na X předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Jak však ukazují data z ČSÚ, podíl reálných státních výdajů na výzkum a vývoj vůči HDP od roku 2020 klesá. I pohled na podíly schválených rozpočtů (viz tabulku níže), které jsou obvykle o něco nižší než reálné výdaje na vědu monitorované ČSÚ, ukazují, že podíly se od roku 2020 propadají (pozn. ve skutečnosti se propadají od roku 2018, podíl z r. 2020 byl vyšší jen díky poklesu HPD v důsledku pandemie). Příští rok bude podíl poprvé vyšší, ale pouze o 0,01 %.
„Věda je v České republice dlouhodobě podfinancovaná. Dvojnásob to platí pro Akademii věd. Přitom Česká republika je zemí, která není příliš bohatá na nerostné suroviny nebo jiné přírodní zdroje, a proto je pro ni jedinou cestou k budoucí prosperitě ekonomika založená dominantně na pokročilých technologiích. A k tomu je nutně potřeba kvalitní vzdělání a věda,“ uzavírá šéfka českých vědců.
Výzkum vs. papírování
Podle Ženíškova resortu naroste také podíl institucionální podpory, který stoupne na 58 %, „což zajistí vyšší míru jistoty pro výzkumné instituce a vědce“. Institucionální podpora jsou peníze, které vědecké subjekty dostávají na celkový rozvoj. Umožňují vědcům soustředit se na svou práci, aniž by byli závislí na grantech, což je častá stížnost českých mozků.
Vyšší podíl institucionálního financování je podle profesorky Zažímalové daleko efektivnější. „Nejlepší vědci pak netráví obrovské množství času s podáváním a administrací grantů, na úkor své vlastní vědecké práce,“ vysvětluje.
Rozporuje však tvrzení úřadu ministra Ženíška, že by se podíl institucionální podpory zvýšil (pozn.: ve skutečnosti se opravdu zvýšil, ale jen z 57,51 % na 58,10 %, tedy o 0,59 %) a dodává, že na Akademii věd je dokonce hluboce pod zmiňovanou úrovní.
„Podíl institucionální podpory ve výši 58 % na celkových výdajích státního rozpočtu na celou oblast výzkumu, vývoje a inovací je stejný jako letos. V případě Akademie věd České republiky však podíl institucionální podpory na jejích celkových finančních zdrojích klesá, a to z 60 % v roce 2009 na 35 % v roce 2023,“ líčí profesorka Zažímalová.
Ministr Ženíšek v reakci na tento komentář napsal Epoch Times, že „meziroční navýšení 300 milionů pro AV je druhé nejvyšší v posledních čtyřech letech a zároveň patří k poměrně nejvyšším napříč jednotlivými rozpočtovými kapitolami. Od roku 2017 do roku 2025 pak institucionální podpora AV nominálně vzroste dokonce o 55 %.“
Ohledně tvrzení ministra o tom, že navýšování podílu institucionální podpory na 58 % „odpovídá světovým trendům“ namítá, že ve vědecky vyspělých zemích je tento podíl „mezi 70–80 %“ a granty jsou tam jen „třešničkou na dortu“ umožňující pouštět se do rozsáhlejších a odvážnějších projektů.