Za pomoci umělé inteligence (AI) odhalila skupina archeologů během několika měsíců v jihovýchodní peruánské poušti Nazca téměř tolik geoglyfů, kolik jich bylo nalezeno za celé minulé století. Velké množství nových obrazců umožnilo vědcům rozlišit dva hlavní typy a osvětlit, k čemu obrazce sloužily a proč je civilizace Nazca před 2000 lety vytvořila. Napsala o tom anglická verze deníku El País.
Na planině Nazca s rozlohou asi 1900 kilometrů čtverečních a průměrnou nadmořskou výškou 500 metrů panují specifické klimatické podmínky: téměř nikdy tam neprší, teplý vzduch chrání před větrem a suchá půda znemožňuje rozvoj zemědělství nebo chov dobytka.
To vše zapříčinilo, že se po staletí zachovala řada čar a obrazců, které vznikly skládáním a pokládáním oblázků a kamenů: zatímco horní vrstva hornin je červená, druhá má nažloutlý odstín. Právě na barevné odlišnosti stavěla starověká civilizace Nazca své geoglyfy. Tyto obří obrazce vytvořené na zemi se obecně dělí do dvou skupin: na díla tvořená několik kilometrů dlouhými čarami a na menší, takzvané geoglyfy reliéfního typu.
První z nich objevili peruánští letci ve 30. letech 20. století a do konce století jich identifikovali více než sto – mezi nimi kolibříka, žábu nebo velrybu. Výzkumný tým pod vedením Masata Sakaie z univerzity v japonské Jamagatě od roku 2004 odhalil 318 obrazců. Stejná skupina při posledním terénním výzkumu mezi zářím 2022 a únorem 2023 objevila dalších 303 geoglyfů, více než za celé minulé století. Vše shrnula před pár dny ve své studii.
„Urychluje proces objevování,“ odpověděl vedoucí týmu Sakai na otázku, jakou výhodu má AI. „Nazca je rozsáhlá oblast o rozloze více než 400 kilometrů čtverečních a žádný podrobný výzkum nikdo ještě neudělal,“ dodal s tím, že byla detailně prozkoumána pouze severní část planiny. Snímky zbývající plochy pořízené bezpilotními letouny byly sice ve vysokém rozlišení, ale lidské oko by potřebovalo roky, ne-li desetiletí, aby všechny obrazce odhalilo.
Proto se tým obrátil na oddělení umělé inteligence společnosti IBM a díky vzájemné spolupráci vyvinul vlastní model AI, který mu pomohl s analýzou fotografií a odlišením nepatrných tvarů a obrysů od okolní krajiny. Jejich model umělé inteligence vytvořil 1309 záběrů, z nichž vědci vybrali 303 plnohodnotných snímků, na kterých byly geoglyfy jasně zřetelné.
Po publikování výsledků výzkumu se celkový počet objevených obrazců vyšplhal na 50 geoglyfů tvořených čarami a 683 reliéfy. Takové velké množství umožnilo autorům odhalit zákonitosti a rozdíly mezi nimi. Téměř všechny čárové geoglyfy (například opice, kondor nebo kaktus) představují divoká zvířata nebo rostliny.
Reliéfní geoglyfy z 82 procent zobrazují lidské motivy nebo objekty spojené s lidmi: díla připomínající člověka, domestikovaná zvířata jako lamy nebo useknuté hlavy, které tvořily 33 procent z nově objevených obrazců.
(Zdroj: yamagata-u.ac.jp)
„Jsou to ukázky lidských obětí,“ uvedl Sakai. Nacházejí se pár metrů od jedné z mnoha stezek, aby je viděli poutníci na cestě do Cahuachi, hlavního obřadního místa civilizace Nazca. To bylo mezi prvním století před naším letopočtem a pátým stoletím našeho letopočtu zároveň náboženským centrem civilizace.
Obří geoglyfy podle vedoucího výzkumu sloužily jako zastávky pro okolní poutníky směřující na obřadní místo. „Čárové geoglyfy se táhnou od začátku do konce poutní stezky vedoucí do Cahuachi. Jednalo se o obřadní místa ve tvaru zvířat a dalších postav. Během cesty k nim mohli poutníci vidět geoglyfy reliéfního typu umístěné vedle stezek,“ řekl Sakai.
Tyto závěry podle autorů nicméně nutně nevylučují další možné funkce přisuzované čárám a obrazcům na planině Nazca. Podle některých sloužily jako kalendáře, astronomické mapy nebo dokonce jako systémy pro zachycování malého množství dešťové vody. Vědci si však jsou jistí tím, že umělá inteligence může způsobit revoluci v archeologii, jako se to stalo v případě Nazky.
