Po poměrně chladném a deštivém počasí očekávají meteorologové tento týden vyšší teploty, které pravděpodobně vytáhnou do lesa mnoho houbařů. Na co bychom si, kromě nejedlých hub, měli dát pozor? Jsou to přemrzlé houby a na některých místech i divoká prasata.
Pokud se tento týden vydáte do lesa, raději si ještě zkontrolujte, jestli se během posledních dní ve vaší lokatitě nevyskytovaly přízemní mrazíky, které z jedlých hub, hlavně hřibovitých, vytvoří houby nejedlé.
„Zejména hřibovité houby nesmí zmrznout a pak rozmrznout. Zmrznutí způsobuje vnik ledových krystalů do buněk, mohou ji tak roztrhat a usmrtit. Na rozkladných procesech se pak přiživí bakterie a plísně, což bychom rozhodně jíst nechtěli,“ sdělil serveru nahoubach.cz mykolog Jiří Laštůvka.
Jak poznat přemrzlého hříbka?
Houbu, která prošla mrazem, poznáte podle mykologa lehce, je vodnatá a při rozkrojení se rozpadá. Někdy to ale poznáte až při lepším osvětlení doma. Většinou jsou póry pod kloboučkem šedavé barvy. Nejvíce náchylné na první mrazíky jsou zejména houby, které vyrostly na okraji lesa, kde jsou proti chladu nechráněné. Do houštin většinou tyto první ranní mrazíky neproniknou.
Jaké jsou následky konzumace přemrzlých hub
Pokud přesto zkonzumujete houby, u kterých již nastal rozkladný proces a obsahují v sobě zdraví škodlivé bakterie a plísně, může u vás dojít k zažívacím obtížím, smrt ale nezpůsobí.
„Toxické látky v rozmrzlé houbě nejsou tak jedovaté, aby mohly člověka zabít. Mohou mu však způsobit žaludeční potíže, průjmy a zvracení,“ říká Laštůvka.
Co s houbami v mrazáku?
Kladete si otázku, co tedy dělat s houbami, které jsme si uskladnili zamrazením? Pokud je mykologicky dobrý rok a denně nosíme z lesa košíky hub, samozřejmě nejsme schopni vše najednou zkonzumovat. Některé hospodyňky houby zavářejí, suší nebo zamrazují. Je tedy bezpečné tyto houby jíst. Podle mykologa je to možné, ale musíme je ihned zpracovat a sníst.
„Když použijeme rozmrazené houby z mrazáku, tak je ihned zpracujeme. Nestihnou se tak v nich vytvořit škodlivé látky. V přírodě ale nevíme, jak dlouho už tam houba rozmrzá. A čím déle se to děje, tím více škodlivých látek bude obsahovat,“ vysvětluje Laštůvka.
Nejvhodnější je houby před zamrazením podusit, rozdělit do malých porcí, které nám umožní vždy rozmrazit takové množství, které v tu chvíli spotřebujeme. Rozhodně znovu nezamrazujte.
Divočáci, nemilé překvapení na houbách
V lese nás někdy nečeká jen krásná procházka a plné koše. Zejména v ranních hodinách se houbaři mohou setkat s divočáky. Již odrostlá mláďata jsou často méně ostražitá než starší jedinci a nečekaně se před vámi objeví. Jelikož se divočáci většinou vyskytují ve stádech, kde je vůdčí osobností nejstarší bachyně, můžeme se setkat s až 30 jedinci.
Pokud se s prasetem v lese setkáme, měli bychom podle Miloše Ježka z Českomoravské myslivecké jednoty zachovat klid, nepřibližovat se k prasatům a nechat jim prostor, aby mohla utéct. „Zvířata budou mít určitě větší strach než vy, bojí se lidí víc než lidé jich,“ zmiňuje na serveru Seznam zprávy.
Některé regiony již v létě ohlašovaly jejich přemnožení. Například kraj Vysočina nebo Plzeňsko. Někde se zvířata nebojí vydat za potravou i do městských částí. V Plzni to letos řešili placeným odstřelem.
„Takzvané zástřelné za prase jsme stanovili na tři tisíce korun za kus a pravidla nastavili tak, abychom myslivce motivovali k intenzivnějšímu odlovu přemnožené černé zvěře. Dotaci poskytneme v případě, že myslivecké sdružení odloví v probíhající lovecké sezoně alespoň o 15 procent divočáků více než v sezoně minulé. Sezona začala 1. listopadu a skončí 31. října. Odměnu tedy myslivci dostanou pouze za počty kusů, o které svou loveckou bilanci z předchozí sezony navýší,“ vysvětlil v lednu náměstek primátora Plzně Aleš Tolar serveru iDnes.
Kraj Vysočina myslivcům za odstřel přemnožených divokých prasat nabízí až 700 korun.
