Aktualizováno 14. 10. 2024 v 11:40
Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to dnes řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.
Hlava státu nepovažuje za překvapení, že země jako Severní Korea, Írán, Niger nebo Venezuela se počítají mezi nejbližší ruské spojence, právě kvůli tomu, že ruská agrese pro některé byla inspirací. Všichni mají podle Pavla zodpovědnost za to, že se tento úpadek mezinárodních standardů zastaví.
Autoritářské režimy se v současnosti sbližují v jejich zájmu, kterým je podkopat řád založený na pravidlech a potlačit opozici a občanskou společnost. I v 21. století existují země, které se nezdráhají otrávit či zavraždit vlastní občany, uvedl. Zmínil kritiky ruského prezidenta Vladimira Putina – Annu Politkovskou, Borise Němcova či Alexeje Navalného. „To jsou někteří z těch, kteří zaplatili tu nejvyšší cenu za svůj sen o demokracii a lidských právech,“ podotkl Pavel.
Prezident hovořil také o početných politických vězních, kteří žijí v hrozných podmínkách a zachází se s nimi krutě a nelidsky. Na rozdíl od režimů, které je uvěznily, tito lidé podle Pavla nepřistoupili k násilí či vydírání. „Jejich jedinou zbraní byla svoboda projevu a jejich pevná víra, že demokratická vláda je nejlepší z dostupných možností,“ poznamenal.
Hybridní hrozby v současnosti činí křehčími a zranitelnějšími i další demokratické režimy, míní Pavel. Šíření dezinformací zasévá nenávist a podkopává soudržnost společností, což podle prezidenta slouží nepřátelům, jejichž cílem je rozložit důvěru občanů v demokratické instituce. Ani ty nejvíce tradiční a nejsilnější demokracie nejsou podle hlavy státu této hrozby ušetřeny.
Svět už není ideologicky rozdělen na východ a západ, ale na skupinu zemí, které respektují pravidla, a skupinu, která respektuje pouze sílu, řekl Pavel v debatě na téma globální demokratická partnerství. Je podle něj potřeba vést diskusi na co nejširší úrovni a zapojit i státy, které mají demokratický deficit, ale jsou na straně těch, co respektují pravidla.
Například k zemím v Africe a Latinské Americe je podle českého prezidenta potřeba zaujmout otevřenější a méně mentorský přístup. „Měli bychom mluvit se všemi zeměmi, které jsou ochotné respektovat pravidla, o tom, v jakém světě chtějí žít,“ řekl. Souhlasí s tím, že by mimo jiné africké státy měly mít větší zastoupení v mezinárodních institucích.
Dalšími účastníky konference, která potrvá do úterý, jsou například kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza, bývalá tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, z českých politiků ministr zahraničí Jan Lipavský (zvolen za Piráty) nebo šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Letošní ročník nese podtitul „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Mezi hlavní témata patří Ukrajina, technologie nebo křehké demokracie.
U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Záměrem zakladatelů tradice bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.
