V „ohlédnutí za kauzou blokace dezinformačních webů“ popisuje ředitel Institutu H21 Adam Růžička anabázi, která začala v roce 2022, krátce po začátku invaze ruských vojsk na území Ukrajiny z pohledu svobody projevu a přezkoumatelnosti jednání státu.
Soukromé firmy vs nezávazné výzvy státu
Kauza, ve které jde o (ne)zákonnost postupu státních orgánů vůči soukromým společnostem, jejíž retrospektivu najdete níže ve zprávě, je pořád předmětem soudních sporů. Dosavadní rozhodnutí soudů podle nedávno vydané tiskové zprávy Institutu H21 (IH21) ve výsledku způsobilo, že „žádný soukromý subjekt typu poskytovatele připojení již nikdy neuposlechne podobný požadavek státu, byť bude sebeúpěnlivěji formulovaný“, protože za vypnutí ponese právní odpovědnost on sám, stát je pouze doporučovatelem.
V této věci stále ještě běží soudní spor mezi operátorem T-mobile a provozovatelem webu AC24. Společnost T-mobile vypnula DNS zobrazování pro dotyčný web právě na základě výzvy státu.
„V případě, že jeden stát napadne cizí stát, a silová složka státu mě požádá o součinnost, tak součinnost poskytnu,“ uvedl Jakub Ludvík, bezpečnostní ředitel společnosti T-mobile a dodal, že společnost T-mobile neanalyzovala obsah AC24 a plně se spolehla na doporučení NCKO, jenž je součástí Vojenského zpravodajství. Více…
Podle Městského soudu v Praze (pdf) však vypnutím porušil T-mobile nařízení EU o síťové neutralitě.
Podle výpovědi specialisty bezpečnosti systému společnosti T-mobile provádí firma stovky podobných blokací různých webových stránek jako předběžná opatření na příkaz soudu. Z dřívějších jednání ale vyplynulo, že v případě blokace webu AC24 telekomunikační společnost soudní příkaz neobdržela a byla pouze vyzvána dopisem od Národního centra kybernetických operací (NCKO). Více…
Není prozatím jasné, jak soudní spor AC24 vs T-mobile dopadne. Prozatím se řeší na úrovni Obvodního soudu pro Prahu 4.
Soudní spor AC24 vs T-mobile a jeho výsledky
17. 1. 2023 Městský soud v Praze uvedl, že „vymezený zásah nemůže být nezákonným zásahem“,
protože dle soudu nebyl doslovným vymahatelným příkazem.
Odpověď soudu podle Růžičky obsahovala důležitou část, „kde soud konstatuje, že blokace webů je
významný zásah do svobody projevu a práva na informace, a to jak obecně, tak také přímo
do svobody a práva příjemců blokovaných informací“.
9. 8. 2023 Nejvyšší správní soud prohlásil, že dopis zpravodajců představoval pouze „nezávaznou politickou proklamaci doporučujícího charakteru”.
9. 4. 2024 Ústavní soud uvedl, že se nejednalo o zásah státu. Tedy, že dopis byl pouze nezávaznou proklamací.
Nepřezkoumatelnost jednání státu
Průběh žaloby ukazuje podle IH21 na „problém českého právního systému ohledně možnosti přezkoumávat jednání státu“. Soudy podle IH21 svými výroky poukázaly na „rigidní kategorizaci žalobních typů podle českého soudního řádu správního“, která „znesnadňuje občanům domoci se ochrany práv, pokud jednání státu nezapadá do vymezených žalobních typů“.
Dále uvádí jako příklad pozitivní praxe Velkou Británii, kde „je možné přezkoumat prakticky jakékoliv jednání státu“.
„Diskuse o přezkoumatelnosti jednání státu by samozřejmě neměla zahrnovat všechny úkony, ale především jednání, která přímo zasahují do práv a povinností občanů,“ dodává IH21 s tím, že právní
úprava by měla „lépe reagovat na situace, kdy státní zásahy mají přímé a okamžité důsledky na základní práva jednotlivců“.
Případ blokace „takzvaných dezinformačních webů“ podle H21 „jasně ukázal mezery v českém právním
systému v oblasti ochrany svobody projevu a práva na informace“. Regulace internetového obsahu a zásahy do těchto základních práv musí podle institutu „podléhat přísnějšímu dohledu a transparentnosti, aby byla zajištěna účinná právní ochrana“.
Retrospektiva událostí
25. 2. 2022 Ministerstvo obrany ČR – Vojenské zpravodajství adresovalo sdružení NIX.CZ, sdružující české i zahraniční poskytovatele internetových služeb, pokyn k technickému znemožnění přístupu veřejnosti k přiloženému seznamu webových stránek.
Zpravodajci tento pokyn učinili ve formě oficiálního dopisu s hlavičkou Národního centra kybernetických operací (NCKO). Vojenské zpravodajství subjekty v tomto dopise žádalo o „preventivní opatření, a to technické znemožnění přístupu k navrženým dezinformačním stránkám obsaženým v připojeném seznamu“.
Dopis dále obsahoval informaci, že „opatření… je v souladu s právními předpisy na národní a mezinárodní úrovni [a že] stát má právo bránit svou integritu proti dezinformacím, jimž jsou vystaveni jeho obyvatelé”.
Sdružení NIX.CZ si nebylo jisto, zda požadavku musí vyhovět a zda tento požadavek není v rozporu s principem síťové neutrality. Obrátilo se proto s dotazem na 1. místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana a na ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.
1. 3. 2022 Ministr vnitra, dopisem sdružení NIX.CZ ujistil, že „v současné mimořádné situaci, a na základě přímé výzvy příslušné složky Vojenského zpravodajství, je zamezení přístupu na tzv. dezinformační weby uvedené na seznamu v zájmu obrany národní bezpečnosti nutné a nelze jej považovat za porušení pravidel síťové neutrality“.
28. 2. 2022 ministr průmyslu a obchodu dopisem sdružení NIX.CZ odeslal totožnou odpověď.
Dopis adresovaný organizaci NIX.CZ a jejím prostřednictvím také jednotlivým sítím
zapojeným do tohoto neutrálního uzlu – především sdružení CZ.NIC a všem významným
českým telefonním operátorům – tedy nakonec svého cíle dosáhl: pokynu bylo uposlechnuto
a přístup veřejnosti k státem označeným webům byl poskytovateli technicky znemožněn.
Do 5. 4. 2022 nebyla existence dopisu veřejnosti známa, kdy jeho obsah zveřejnil
veřejnoprávní zpravodajský web iRozhlas.cz. Dopis byl žurnalistům vydán na základě
zákona o svobodném přístupu k informacím.
Později, až v průběhu roku 2024, se na veřejnost dostaly i dopisy Víta Rakušana a Josefa Síkely.
