Číňané nakupují zlato v reakci na obavy z nemovitostní krize, celkového stavu ekonomiky a možných kroků, které by mohl podniknout Washington.
Komentář
Nic se neleskne tak jako zlato, zvláště v dnešní Číně.
Nákupy zlata dramaticky vzrostly, ne kvůli náhlé oblibě šperků, ale kvůli přesunu k investicím do zlatých cihel a mincí, což je osvědčený způsob uchování majetku v těžkých časech. Vzhledem k tomu, že krize na trhu s nemovitostmi nadále snižuje hodnoty realit, ekonomika celkově zápasí, Západ se pravděpodobně stane vůči čínskému obchodu nepřátelštější a od Pekingu se neočekávají zásadní politické změny, které by situaci zlepšily, mají tito kupci zlata pro své jednání dobré důvody.
Mohlo by se zdát, že růst ceny zlata na téměř rekordní úrovně, přes 2 800 dolarů (více než 67 000 Kč) za unci, by mohl od nákupů odradit. V Číně to skutečně ovlivnilo poptávku po špercích. V prvních třech čtvrtletích roku 2024, což je poslední období, za které jsou dostupná data, klesly čínské nákupy zlatých šperků o přibližně 28 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2023.
Avšak pokud jde o klasické útočiště bohatství, jako jsou zlaté cihly a mince, nákupy ve stejném období vzrostly o 27 %. A i když nejsou k dispozici novější komplexní údaje, anekdotické důkazy naznačují, že tempo nákupů se zrychluje. Podle Chena Weidonga z Výzkumného institutu Bank of China vzrostla maloobchodní poptávka po zlatých cihlách natolik, že obchodní dům Dongshan Department Store v čínském městě Guangzhou vyprodal své zásoby a cena se za pouhých několik posledních týdnů zvýšila o 10 %.
Stav čínské ekonomiky ponechává čínským bohatým tak málo alternativ, že tato vlna nákupů je snadno vysvětlitelná. Katastrofální krize na trhu nemovitostí nevykazuje žádné známky zlepšení. Navzdory snahám Pekingu o zadržení situace pokračuje pokles ve výstavbě i prodeji nemovitostí. Ceny nemovitostí klesly od počátku krize v roce 2021 o nejméně 12 %. Tyto ztráty dále ztížily čínskému finančnímu sektoru podporu růstu a tím, že značně snížily bohatství domácností po celé zemi, omezily i spotřebitelské výdaje, čímž vytvořily další překážku růstu. Obzvláště protože Peking do konce roku 2023 na tyto problémy nijak nereagoval a poté pouze slabě, Číňané nemají důvod věřit, že se situace brzy zlepší. Určitě nemají důvod investovat do nemovitostí nebo podnikání.
Nejistá geopolitická situace přidává další důvod pro Číňany, aby se uchýlili ke zlatu. Čínské bohatství nemůže tuto skutečnost ignorovat. Války zuří v Evropě i na Blízkém východě. Spojené státy, Evropská unie a Japonsko aktivně přehodnocují své obchodní vztahy s Čínou a žádné z těchto změn nesměřují pozitivním směrem. Ani s uzavřením voleb v USA není jasné, jakým směrem se budou domácí nebo globální politiky Washingtonu ubírat. Spojené státy navíc dosud zcela nezkrotily hrozbu inflace a nezvolily jasný směr pro úrokové sazby. Dalším důvodem, proč Číňané nakupují zlato, je skutečnost, že dedolarizace, kterou dnes svět zažívá (a kterou vede Peking), přiměla centrální banky ke zvýšení podílu zlata ve svých rezervách.
Zůstává nejasné, zda Peking dokáže čelit národním ekonomickým a finančním problémům efektivními politikami. Pokud se máme řídit historií, je nepravděpodobné, že by se mu něco takového podařilo. Již jen na tomto základě je těžké očekávat, že by se pochybnosti o domácí ekonomické nebo finanční situaci Číny brzy rozplynuly, a stejně tak bude trvat měsíce, než se vyjasní politika Spojených států nebo geopolitická situace. Zdá se tedy, že čínský útěk ke zlatu bude pokračovat, možná ne tak závratným tempem jako nedávno, ale rozhodně se jen tak nezastaví.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet postoje Epoch Times.
–ete–
