Komentář
Čína se dostává do problémů, protože Peking propadá panice a vytáhl „měnovou bazuku“.
Začíná celosvětová inflace.
Před několika týdny jsem natočil video o tom, že je Čína na pokraji recese. O několik týdnů později se okraj recese změnil v úplnou paniku.
Co se tedy stalo?
Koncem září se konalo mimořádné zasedání čínského vládnoucího politbyra, které rozhodlo, že se tiskárny peněz rozjedou na maximum a budou pumpovat peníze spotřebitelům, bankám, developerům, v podstatě komukoli, kdo by je mohl utratit.
Agentura Bloomberg to nazvala „adrenalinovou injekcí“, což znamená, že sice napumpuje aktiva, ale nebude to trvat dlouho.
Konkrétně se Peking chystá uvolnit zhruba 3,8 bilionu yuanů – zhruba půl bilionu dolarů – aby udržel ekonomiku v chodu.
Bilion yuanů jde na spotřebitelské dotace, včetně dětských přídavků ve výši 120 dolarů (2 700 Kč) měsíčně – 120 dolarů je v Číně hodně – aby se uplatily čínské matky a přiměly je mít více dětí, což už přestaly dělat.
Další v pořadí jsou banky – tak jako vždy – které dostanou 140 miliard dolarů a dalších 100 miliard dolarů, které budou investovány do akciových trhů.
Údajně je to všechno proto, aby se podpořily výdaje, jako že banky půjčí peníze a akcionáři se budou cítit bohatí, ale mohlo by to udělat zázraky s děravým čínským finančním průmyslem.
Za hranice vyhazování peněz
Kromě vyhazování peněz Čína plošně snižuje úrokové sazby – což vlády dělají, aby se pokusily nastartovat růst.
Snižují požadavky na zálohy na bydlení, otevírají speciální úvěrovou linku, aby banky a hedgeové fondy mohly sázet na akcie, a snižují povinné bankovní rezervy, což znamená, že banky mohou vybírat ze svých trezorů a půjčovat.
Když to dáme dohromady, zjistíme, že Peking dělá vše pro to, aby dostal peníze do oběhu, až po financování hazardních hráčů a nalití dalších bilionů do černé díry čínského komicky přebujelého trhu s bydlením.
Možná jste viděli města duchů, která Čína postavila; nyní přichází druhé kolo.
Co Čínu děsí?
Možná se ptáte, proč je Čína tak zoufalá?
Jednoduše: Čínský režim se až panicky bojí nejen hrozící recese, ale i toho, že by se ekonomika díky protipodnikatelské politice vůdce Xi mohla dostat do osudové smyčky strukturální stagnace v japonském stylu.
Klíčovým číslem je zde úroková sazba třicetiletých státních dluhopisů, která je klasickým indikátorem zombie ekonomiky v rozkladu.
Zlověstné je, že čínská třicetiletá sazba právě klesla pod tu japonskou.
Co bude dál?
V blízké budoucnosti praskne v Pekingu bublina s prudce rostoucími akciemi.
A přestože 4 biliony yuanů je hodně peněz, ještě se nejedná o to nejhorší – to by bylo dlouho avizované vyhození 10 bilionů ze strany Pekingu.
Ještě se tak nestalo, pravděpodobně proto, že Spojené státy a Evropa ještě nedosáhly vrcholu své recese. Zadlužení Američané stále kupují čínský vývoz.
Až se to zhroutí, buď proto, že Američanům dojdou peníze, nebo proto, že Trump zavede na Čínu cla, Peking se postaví ke zdi, a to vyústí v celosvětovou inflaci.
Přichází na řadu chaos v Číně?
V předchozích článcích jsem se zmiňoval o tom, že pokud se Čína zhroutí, Číňané z toho nebudou mít smysl pro humor. Tohle není Japonsko, kde lidé kroutí hlavou a poslouchají.
Peking to ví, zná kinetickou historii čínských mas, když jsou rozzlobené, a pokud zpanikaří dostatečně silně, může sáhnout po válce, aby jednak odvedl pozornost obyvatelstva, jednak aby potlačil nesouhlas.
Právě tento měsíc zahájili masivní vojenské cvičení ve sporné oblasti Jihočínského moře. Mohlo by jich být více.
Původně publikováno na autorově Substacku, přetištěno z Brownstone Institute.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.
–ete–