Aktualizace v 15:55
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta za údajné válečné zločiny spáchané v Pásmu Gazy. Soud dnes o očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl izraelské námitky proti žádosti prokurátora o vydání zatykače.
Hlavní prokurátor ICC Karim Khan požádal soud o zatykače na oba izraelské představitele a na lídry palestinského teroristického hnutí Hamás v květnu.
Soud dnes vydal příkazy k zatčení obou politiků za „zločiny proti lidskosti a válečné zločiny páchané nejméně od 8. října 2023 nejméně do 20. května 2024“, kdy prokuratura o zatykače požádala. Námitky týkající se jurisdikce soudu a zákonnosti těchto žádostí, které v září vznesl Izrael, jsou podle soudu neopodstatněné.
Khan žádosti o vydání zatykačů na oba izraelské představitele zdůvodnil tím, že podle jeho názoru nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za úmyslné způsobení velkého utrpení a za úmyslná zabití nebo vraždy.
Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila dnes oznámený zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) na předsedu izraelské vlády a bývalého ministra obrany Joava Galanta za antisemitský a absurdní. Izrael podle ní nepodlehne tlaku, nenechá se zastrašit a neustoupí, dokud nesplní své cíle.
Khan v květnu požádal také o příkaz k zadržení vůdce Hamásu Ismáíla Haníji, šéfa jeho vojenského křídla Muhammada Dífa a šéfa organizace v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Všichni tři ale mezitím zemřeli při vojenských operacích izraelské armády.
Zatykače na Netanjahua a Galanta musí být respektovány, uvedl šéf diplomacie EU
Zatykače, které dnes Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, nejsou politickou záležitostí. Rozhodnutí soudu by tedy mělo být respektováno a také v praxi provedeno. Uvedl to šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, který je v těchto dnech na návštěvě Jordánska.
Šéf unijní diplomacie v pondělí během zasedání unijních ministrů zahraničí navrhl, aby sedmadvacítka pozastavila pravidelný politický dialog s Izraelem, který upravuje právě asociační dohoda. Přivedly ho k tomu zprávy různých nezávislých mezinárodních organizací, podle kterých Izrael porušuje lidská práva a mezinárodní humanitární právo. Státy se na tom ale neshodly a návrh neodsouhlasily.
Izraelští politici kritizují zatykač ICC
Izraelský prezident Jicchak Herzog a bývalí izraelští premiéři Naftali Bennett a Jair Lapid dnes ostře odsoudili, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na předsedu izraelské vlády Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Joava Galanta na základě obvinění ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v souvislosti s pokračující izraelskou ofenzivou v Pásmu Gazy. Teroristické hnutí Hamás, proti kterému tam Izrael už přes rok válčí, naopak zatykač uvítalo. Podle izraelského prezidenta je dnešek temným dnem pro spravedlnost a pro lidstvo.
Herzog uvedl, že „nehorázné rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu bylo přijato se zlým úmyslem“ a “ je výsměchem oběti všech, kteří bojují za spravedlnost – od vítězství Spojenců nad nacisty až dodnes“. Rozhodnutí soudu podle něj „upřednostnilo terorismus a zlo před demokracií a svobodou a ze samotného systému spravedlnosti udělalo živý štít pro zločiny Hamásu proti lidskosti“.
Lapid, který je současně lídrem opozice, na síti X napsal, že rozhodnutí haagského soudu odsuzuje a dodal, že „Izrael brání životy proti teroristickým organizacím, které zaútočily, vraždily a znásilňovaly naše občany“. Zatykače označil za „odměnu za terorismus“. Expremiér Bennett označil rozhodnutí soudu za ostudné a rovněž odkázal na teroristický útok ozbrojenců Hamásu ze 7. října loňského roku.
Hamás zatykače ICC uvítal a zároveň soud vyzval, aby „rozšířil rozsah odpovědnosti na všechny zločinné okupační lídry,“ uvedla skupina v prohlášení.
Netanjahu nyní podle serveru The Times of Israel (ToI) v Jeruzalémě jedná s americkým zmocněncem pro Blízký východ Amosem Hochsteinem o možném příměří v Libanonu.
Válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás útokem z loňského října, při němž palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí povraždili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli do Gazy jako rukojmí. Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem vyžádala mezi Palestinci nejméně 44.056 mrtvých a 104.268 zraněných.
