Téměř rok uplynul od tragického útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (UK), která si loni 21. prosince vyžádala 14 lidských životů. Škola dnes oznámila, že postupně zavádí na svých fakultách, kolejích a v menzách různé druhy bezpečnostní ochrany. Svou snahu o bezpečí zaměřila i na prevenci v podobě projektů podporujících psychickou odolnost svých studentů a zaměstnanců, uvedla UK ve své tiskové zprávě.
UK otevřela tři nové fondy
Prvním nově vzniklým fondem je Fond odolnosti UK, který bude finančně podporovat Centrum resilience. To se zaměří na podporu budování duševní pohody u jednotlivců a posílení odolnosti komunit, aby se studenti i vyučující na univerzitě cítili v bezpečí.
„Je velmi důležité, aby lidé, kteří byli tragickou událostí přímo zasaženi nebo se momentálně necítí dobře, cítí vnitřní napětí, zoufalství, či se domnívají, že jejich hlas není slyšen, neváhali a nechali si pomoci. Centrum resilience je zde i pro ně – nabízí podporu, bezpečné prostředí a nástroje, jak čelit těžkostem a vrátit se k vnitřnímu klidu a rovnováze. Žádat o pomoc není projevem slabosti, ale prvním krokem k uzdravení,“ uvedl v tiskové zprávě vedoucí Centra resilience Jan Tesárek.
Druhý a třetí fond byly založeny jako vyjádření úcty a vděčnosti dvěma univerzitním pedagogům dr. Lence Hlávkové a dr. Janu Dlaskovi, kteří jsou mezi 14 oběťmi, které během onoho incidentu zastřelil bývalý student filosofické fakulty UK.
„Ředitelka Ústavu hudebních věd (dr. Lenka Hlávková) byla duší celé katedry a vždy se snažila studující maximálně podporovat. Cílem Pamětního fondu je pokračovat v jejím odkazu. O podpoře aktivit studujících hudební vědy a dalších projektech bude vždy rozhodovat správní rada nadačního fondu ve spolupráci se zástupci FF UK,“ uvádí zpráva.
„Jsem upřímně ráda, že se podařilo dát autentické iniciativě řady našich kolegů z fakulty i mimo ni smysluplný tvar pamětních fondů Lenky Hlávkové a Jana Dlaska a že tato snaha našla podporu u Nadačního fondu Univerzity Karlovy. Pamětní fondy vnímám jako možnost aspoň částečně pokračovat v tom, na co oba naši pedagogové dlouhodobě dbali, totiž v podpoře odborného rozvoje a mezinárodních zkušeností studujících hudební vědy a finských a švédských studií,“ doufá děkanka Filozofické fakulty UK Eva Lehečková.
Bezpečnostní opatření
Univerzita postupně zavádí ve všech prostorách, kde se studenti a zaměstnanci pohybují, různá bezpečnostní opatření.
UK podle rektorky Mileny Králíčkové již v prvních měsících po útoku připravila bezpečnostní plán, který se nyní snaží uvézt do provozu.
„Jsme ve fázi postupné implementace. Na různých fakultách jsme různě daleko,“ řekla. Opatření se podle ní musí týkat nejen školních budov, ale také kolejí nebo menz. Jde o jejich fyzické zabezpečení, ale také cvičení a lepší předávání informací.
UK sídlí v osmi budovách na různých místech v centru Prahy a některé z nich jsou památkově chráněné. Jednou z nich je i hlavní budova z roku 1929, kde před necelým rokem útočník připravil o život 14 lidí a dalších 25 zranil. A právě u těchto historických staveb je podle rektorky nutné upravení vrátnic. Současně vzniká krizový a svolávací systém.
„Má být připraven tak, aby v případě bezpečnostních incidentů poskytoval buď akutně potřebnou informaci, nebo informaci s nějakým odstupem, která se má dostat k co největší skupině studujících a zaměstnanců,“ vysvětlila rektorka.
S využitím zprávy ČTK.
