Analytický komentář
Oddělení strategické komunikace Ministerstva vnitra zveřejnilo prezentaci k takzvané „akutní komunikaci“, kterou považuje za „zásadní nástroj pro efektivní zvládání krizí“. Tato forma komunikace se podle ministerstva zaměřuje na „rychlou reakci při eskalaci nenávistných projevů, násilí, mimořádných
událostech a krizových situacích“.
Z prezentace Krizového informačního týmu ministerstva vnitra (KRIT) (pdf) se dozvídáme, jak současná vláda systematicky zvládala koordinaci záchranných prací a komunikaci s veřejností během nedávných povodní. Ukazuje také analýzu názorů a reakcí veřejnosti nebo „křivku emocí“ společnosti v krizových situacích.
Níže zveřejněná křivka ukazuje, jak stoupají nebo klesají emoce obyvatelstva před, během, a po krizi nebo katastrofě (například při epidemii, povodních nebo válce).
Jak z materiálů ministerstva vyplývá, je třeba problém komunikovat ve dnech, kdy nastává tzv. „heroická“ fáze, a tedy zájem obyvatel o problematiku stoupá. V tomto období je třeba komunikovat veřejnosti hlavní fakta. Pokud jejich emoce a zájem začnou opadat, což znázorňuje křivka ve fázi „deziluze“, veřejnost již nebude tématu a informacím věnovat tak velkou pozornost a klesá pravděpodobnost, že se o ně budou zajímat.
V průběhu epidemie nového koronaviru jsme byli svědky toho, že „heroická“, resp. „idylická“ fáze byla neustále „natahovaná“, i díky médiím.
Stejnou křivku můžeme aplikovat na veškeré další katastrofy, jako je například současná válka na Ukrajině. I zde vláda a média pravděpodobně pracují s analytickými poznatky křivky emocí a zájmu veřejnosti.
Zájem veřejnosti je podle křivky možné dodatečně probouzet v době výročí nebo ohlášením „rekonstrukce“ či „nového začátku“ po katastrofě.
Analýza vzbuzuje oprávněné otázky, zda vláda využívá tyto poznatky také k jiným účelům než k řešení samotných situací, například k prosazování politické agendy.
V souvislosti s touto otázkou je zajímavým faktem, že analýzu pomáhala vytvořit progresivní nizozemská nezisková organizace, k jejímuž programu mají zřejmě hnutí STAN i ministr Rakušan blízko, neboť progresivní program prakticky podporují a pomáhají jej zavádět do legislativy ČR.
Nizozemská neziskovka
Prezentované závěry vycházejí podle ministerstva „ze zkušeností s akutní komunikací realizovanou Krizovým informačním týmem KRIT Ministerstva vnitra České republiky během povodní 2024 nebo jsou výsledkem spolupráce s organizací Free Press Eastern Europe v rámci projektu SCIENCE+.“
Free Press for Eastern Europe je nadační fond zřízený v dubnu 2016 v České republice. Zakladatelem fondu je nizozemská společnost Free Press Unlimited Foundation. Předsedkyní správní rady je Polka Marya Sadouskaya-Kolmach. Dozorčí radu potom tvoří výlučně občané Nizozemska.
Free Press for Eastern Europe uvádí, že „podporuje mediální výměnu“, „přiděluje granty různou formou různým příjemcům“ a zlepšuje „kvalitu zpravodajství a dalších novinářských výstupů vyrobených médii v zemích Východního partnerství EU, v Rusku, v zemích Střední Asie a také dalších zemích s významnou ruskojazyčnou populací“.
Agenda
Svoji politickou agendu popisuje zakladatel fondu, společnost Free Press Unlimited, následovně: „V rámci našeho poslání se zavazujeme podporovat rovnost, rozmanitost a inkluzi ve všech aspektech naší práce. Free Press Unlimited věří ve svět, kde každý může být tím, kým je, bez ohledu na svůj původ. Jsme zvědaví, otevření a angažujeme se ve vytváření lépe informovaného světa pro všechny.“
Společnost také otevřeně podporuje takzvanou intersekcionalitu v médiích.
„V mediálním sektoru hraje intersekcionalita zásadní roli při utváření narativů, reprezentací a perspektiv, které jsou předkládány publiku. Pomáhá lépe navázat kontakt s různorodým publikem a vytvářet veřejný diskurz o více dimenzích nerovnosti. Proto je tento intersekcionální přístup základním principem našeho závazku k rovnosti, rozmanitosti a inkluzi (EDI).“
Například podle zprávy nadace z roku 2019 konzervativní maďarská vláda Viktora Orbána „likviduje svobodu a pluralitu médií: to je hlavní zjištění mezinárodní mise, která v listopadu 2019 navštívila Maďarsko a setkala se s novináři, organizacemi občanské společnosti, mluvčím vlády a starostou Budapešti“.
Financování
Free Press Unlimited je nezisková společnost, která má pouze členy a výkonný výbor, který dohlíží na její činnost, a ředitelku, která je termínově dosazena. Všechny finance by měly jít na účely fungování neziskové organizace.
Podle výroční zprávy (pdf) je hlavním sponzorem neziskovky nizozemské Ministerstvo zahraničních věcí. Dále chod neziskovky financuje „EU a její různé subjekty“. Velkým sponzorem je i nizozemská filantropická společnost Nationale Postcode Loterij, která v roce 2023 věnovala nadaci 900 tisíc euro.
Celkové výdaje a převod do rezerv a fondů společnosti činily za rok 2023 více než 20 milionů euro.
