Stát musí přesvědčit lidi, že je připraven na mimořádné situace, jako jsou povodně. Měl by také zlepšit osvětu o tom, jakými způsoby krize řeší, aby si zajistil důvěru obyvatelstva. Vypořádat se musí především s tím, že se lidé často odmítají evakuovat. Dospěl k tomu krizový informační tým ministerstva vnitra na základě analýzy a průzkumu po ničivých zářijových povodních. Analýzu dnes ministerstvo zveřejnilo.
Z průzkumu agentury STEM/MARK na začátku listopadu podle krizového informačního týmu vyplynulo, že lidé nemají moc silný pocit, že by stát byl dostatečně připraven na mimořádné události. Ohledně připravenosti na povodně se kladně vyslovilo 42 procent z 1220 respondentů. Hůře ale lidé hodnotili schopnost státu zvládnout další katastrofy. „U nových typů hrozeb, jako jsou kybernetické útoky nebo dezinformační kampaně, převládá skepse nebo značná míra nejistoty,“ uvedl tým. ČR podle průzkumu není připravena ani na sucho, válku nebo příliv uprchlíků.
O povodních se lidé dozvěděli zejména ze sociálních sítí a internetového zpravodajství. Téměř tři čtvrtiny lidí v průzkumu odpověděly, že měli dostatek informací o tom, jak postupovat v případě ohrožení. Reakci státu považovala více než polovina respondentů za včasnou.
Podle krizového informačního týmu je ale nutné vysvětlovat lidem, jak stát mimořádné situace řeší. Polovina lidí se domnívá, že by spolu s integrovaným záchranným systémem měla jako první zasahovat armáda. „Skutečnost, že během mimořádných událostí a živelních katastrof zasahují jako první základní složky integrovaného záchranného systému a Armáda ČR může být následně povolána jako podpůrná síla, pokud to situace vyžaduje, může vést k nedůvěře veřejnosti ve schopnost státu zvládnout krizovou situaci,“ uvedl tým.
Stát by se měl také lépe připravit a vypořádat se s nedůvěrou lidí k pokynům. „Odmítání evakuace bylo významným problémem této katastrofy. Je třeba zavést cílené strategie zohledňující potřeby a motivace skupin odmítajících uposlechnout život zachraňující pokyny,“ uvádí se v analýze. Dokument také upozornil na to, že v ČR neexistuje centrální systém oznamování krizových situací ani systém, který by posílal varování do mobilních telefonů. Problém je také upozornit zranitelné skupiny, například neslyšící, a jednat s nimi.
Z hlediska komunikace doporučuje tým zejména věnovat maximální pozornost předkrizové přípravě. „Vysoká míra stresu výrazně ztěžuje osvojování nových dovedností či postupů a není prostor pro metodu pokus-omyl. O to více to platí vzhledem k extrémně dynamické povaze krizových situací – například při povodních dominovalo téma v informačním prostoru jen deset dnů,“ uvedl krizový informační tým.
Ministerstvo vnitra chce na základě analýzy přistupovat ke krizovým situacím na základě konceptu sdílené bezpečnosti. „Sdílená bezpečnost staví na předpokladu, že občanky a občané nejsou jen pasivními příjemci pomoci, ale aktivními partnery v zajišťování bezpečnosti,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Úkolem státu je podle ní připravit lidi na tuto roli – naučit je rozpoznávat rizika, reagovat na varování a zvládat mimořádné události.
