Dnes lidé zapálí poslední, čtvrtou svíčku na adventním věnci, protože je čtvrtá adventní neděle. Advent je období čtyř neděl před 25. prosincem, období příprav na Vánoce. V současnosti to představuje spíše nakupování dárků, uklízení a pečení cukroví, v minulosti se jednalo hlavně o duchovní přípravu a rozjímání. První adventní neděle letos připadla na 1. prosinec. Adventní doba pak končí se západem slunce o Štědrém večeru. Štědrý den bude příští týden v úterý.
Čtyři neděle před Vánocemi se označují jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Odkazuje to na obchodní ruch před svátky, tedy na světskou část adventu. V duchovní oblasti představuje advent pro křesťany očekávání příchodu Ježíše Krista a přípravu na oslavu jeho narození, na Vánoce.
Slovo advent pochází z latinského adventus, tedy příchod. Křesťané totiž advent vnímají jako dobu očekávání příchodu spasitele. První neděle adventní byla zaměřená na Kristův druhý příchod na konci světa s výzvou, aby byl na něj člověk připraven. Druhá a třetí neděle jsou spojeny s postavou Jana Křtitele, který vyzývá k obrácení srdce a ohlašuje Kristův příchod. Tématem čtvrté adventní neděle jsou události předcházející Ježíšovu narození v Betlémě.
Velmi rozšířeným zvykem nejen v Česku je zapalování svíček na adventním věnci. Jeho historie sahá do 19. století, kdy ho poprvé v Hamburku vytvořil protestantský teolog Johannes Wichern. Kruhový tvar představuje boží věčnost, jednotu, vzkříšení a věčný život a společenství. Zelené rostliny jsou zase symbolem života, nezničitelnosti, stálosti ve víře a také věčnosti. Dnes zapalované čtvrté svíci se říká andělská a představuje mír a pokoj. V katolické tradici jsou svíce často fialové, případně tři fialové a jedna – pro třetí adventní neděli – je růžová. Protestanti zase častěji používají červené či modré svíčky.
