Vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar doporučil brát slova nastávajícího amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Grónska či Kanady vážně, ale nikoliv doslovně. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) Trumpovy výroky cílí hlavně na domácí publikum, aby upoutaly pozornost nebo zdůraznily jeho neotřelý přístup. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová však zdůraznila, že suverenita a územní celistvost Grónska musí být respektována, a britský ministr zahraničí David Lammy odmítl Trumpovy výroky odsoudit. Další politici označili prohlášení o možném rozšíření USA prostřednictvím vojenského či ekonomického nátlaku za „testování geopolitického moře“, přičemž upozornili, že narušení mezinárodního řádu silou je nepřijatelné.
Republikán Trump, který se úřadu prezidenta Spojených států znovu ujme 20. ledna, odmítl v úterý vyloučit použití vojenské síly a hospodářského tlaku k získání Grónska a Panamského průplavu. Deklaroval také zájem o Kanadu, kterou by k USA rád připojil. V tomto případě ale jasně odmítl, že by použil vojenskou sílu. „Doporučuji všem, aby brali prezidenta Trumpa vážně, ale nikoliv doslovně,“ sdělil včera ČTK Pojar.
Bartošek uvedl, že Trumpovy výroky je nutné vnímat v kontextu jeho politického stylu, který často zahrnuje provokativní nebo zarážející návrhy. „Pravděpodobně jsou ve skutečnosti určeny domácímu publiku, aby upoutaly pozornost nebo zdůraznily jeho neotřelý přístup a ambice světového lídra, za kterého se Američané právem považují,“ napsal Bartošek ČTK.
Předsedu senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (za TOP 09) Trumpova slova překvapila. „Nesouhlasím rozhodně ani s jeho výrokem, že by za agresí Ruska proti Ukrajině měl být někdo jiný než Vladimir Putin. Vždyť on je osobně odpovědný za válečné zločiny, které jeho vojska způsobila, a jako takový je nyní také vyšetřován mezinárodní justicí,“ dodal.
Místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) vnímá Trumpovy výroky jako „testování geopolitického moře“. „Ještě než Donald Trump naplno skočí do mezinárodních vod, kde se utká s Ruskem a Čínou, testuje si takzvaně loktem chladnokrevnost Evropy,“ napsala ČTK Urbanová.
Člen zahraničního výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) míní, že výroky o Kanadě jsou „mimo mísu“. „Nutit Dánsko, aby se lépe staralo o Grónsko, na které mají zálusk Číňani, je jen dobře. Není v zájmu Evropy, aby tuto strategickou oblast ovládal nepřátelský stát,“ uvedl. Nabídka Číny na výstavbu letišť a půjček Grónsku podle něj připomíná čínskou „kolonizaci“ Afriky. Připomněl, že Spojené státy si v minulosti velkou část svého území koupily. „Nic nového v tomto konceptu není. Mimochodem Aljaška je největší stát USA. Proč by se teď Američani neměli starat i své strategické územní zájmy?“ dodal.
Reakce Evropy a Británie
Proti Trumpovým slovům se ohradili někteří evropští politici. Například francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že Evropská unie nepřipustí, aby jiné země napadaly suverenitu unijních hranic.
„Grónsko je součástí Dánska. Musíme respektovat územní celistvost a suverenitu Grónska,“ řekla Kallasová novinářům v Bruselu. Přidala se tak k evropským lídrům, kteří Trumpovo kontroverzní vyjádření odmítli, včetně francouzského ministra zahraničí Jean-Noëla Barrota nebo německého kancléře Olafa Scholze.
Kallasová uvedla, že po Trumpových komentářích hovořila s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou. „Ujistila mě, že vztahy mezi Dánskem a USA jsou velmi dobré,“ řekla Kallasová. Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen ve středu prohlásil, že Kodaň je otevřená rozhovorům se Spojenými státy o ochraně amerických zájmů v Arktidě.
Britský ministr zahraničí David Lammy se s kritickými výroky evropských lídrů neztotožnil. „Nechci odsuzovat našeho nejbližšího spojence,“ řekl Lammy televizi Sky News. Stanici BBC sdělil, že podle něj k anexi zmíněné Trumpem nedojde.
„Snažím se vyložit, co se za těmito výroky skrývá,“ řekl Lammy. Podle něj Trump vyjadřuje obavy o přítomnosti Ruska a Číny v Arktidě s ohledem na národní ekonomickou bezpečnost Spojených států. Jedná se o legitimní otázky, uvedl šéf britské diplomacie.
David Lammy na dotaz ohledně evropských reakcí na Trumpovy výroky odpověděl, že Německo je „uprostřed volebního cyklu a v následujících týdnech toho bude řečeno hodně“. Německý kancléř Olaf Scholz ve středu prohlásil, že princip neporušitelnosti hranic platí pro všechny země.
Republikán Trump, který se úřadu prezidenta znovu ujme 20. ledna, k posílení bezpečnosti USA opakovaně navrhuje získat od Dánska Grónsko. V úterý navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly a hospodářského tlaku k získání Grónska a Panamského průplavu. „Ne, nemohu vás ujistit ani o jednom z těchto dvou, ale mohu říci toto: potřebujeme je pro ekonomickou bezpečnost,“ odpověděl Trump na příslušnou otázku novinářů.
Grónsko, kde žije asi 57 000 obyvatel, je součástí Dánského království. Do roku 1953 bylo jeho kolonií a v roce 2009 získalo rozsáhlá autonomní práva včetně práva na vyhlášení nezávislosti na Dánsku. Ačkoli je Dánsko členem Evropské unie, Grónsko součástí bloku přímo není. V roce 1985 Grónsko vystoupilo z Evropského společenství, předchůdce EU, s unií je ale přes Dánsko jako zámořské území úzce provázáno.
