Debata o vstupu Ukrajiny do NATO vždy hrála v konfliktu na Ukrajině roli. Trump nyní říká, že Putinovy pocity jsou v tomto ohledu pochopitelné. Co přesně to znamená v předvečer možných mírových jednání, se teprve uvidí. Zelenskyj se prozatím snaží zůstat optimistou.
Donald Trump má pochopení pro Rusko. Přinejmenším pro ruský požadavek, aby se Ukrajina nestala členem NATO. Nově zvolený americký prezident to řekl na tiskové konferenci v úterý 7. ledna.
Podle Trumpa bylo to, že se Ukrajina nestane členem NATO, vytesáno do kamene již před Putinovým prvním nástupem do úřadu. Ale „v určitém okamžiku [americký prezident Joe] Biden řekl, ne, mohou vstoupit do NATO. No a pak má Rusko někoho na prahu a já chápu jejich pocity z toho,“ vysvětlil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve své reakci na Trumpovy výroky pokusil zmírnit jejich ostrost. Výroky o NATO a Ukrajině se již při jiných příležitostech ukázaly jako nepodložené, připomněl.
Zelenskyj: Ukrajina má právo na bezpečnost
Agentura Interfax zveřejnila Zelenského prohlášení, v němž výslovně vyzval, aby se z Trumpových výroků o politice USA nedělaly ukvapené závěry.
Podle prohlášení Zelenskyj během středečního setkání s finskou ministryní zahraničí Elinou Valtonenovou řekl: „Vzpomínáte si, jak bylo Ukrajině řečeno, že systémy Patriot mohou a musí být rozmístěny pouze v zemích NATO? No, buď jsme oba v NATO už dlouho, nebo bychom neměli dělat žádné závěry do budoucna,“ řekl.
Měl na mysli skutečnost, že ačkoli Ukrajina v současné době není členem NATO, obdržela systém Patriot a další raketové systémy a zbraně. „Nyní musíme udělat vše pro to, aby Ukrajina dostala bezpečnostní záruky, které jsou hodné našeho lidu a mohou zastavit Putina,“ zdůraznil dále.
Ukrajina má právo požadovat vážné a silné bezpečnostní záruky od světa, který se neustále prezentuje jako vedoucí mocnost, a od zemí, které tvrdí, že zajišťují světový mír, řekl prezident.
Blokovací pravomoci a jejich odpovědnost
Podle Zelenského jsou země, které blokují vstup Ukrajiny do NATO, toho názoru, že Ukrajina se nemůže stát členem jejich aliance. To byl podle něj dokonce jeden z důvodů, proč začala válka.
Podle Kyjeva je problém v podstatě v tom, že Putin „pochopil, že se Ukrajiny nikdo nezastane. Uvědomil si, že jeho armáda je větší a že nás může zničit. Ale ukrajinská armáda udělala dojem na celý svět“, zdůraznil Zelenskyj.
Kritika směřovala zejména na Spojené státy, Německo, Maďarsko a Slovensko.
Navzdory všemu ukrajinská hlava státu opakovaně vyjádřila přesvědčení, že se Trumpovi podaří přimět Rusko k mírovým jednáním a ukončit válku na Ukrajině. V rozhovoru s americkým podcasterem Lexem Fridmanem, který byl zveřejněn v neděli 5. ledna, nedávno uvedl, že republikán rozhodujícím způsobem přispěje k zajištění bezpečnosti Ukrajiny a připraví půdu pro vyjednané řešení, které podpoří i evropské státy.
Trump: dohoda porušena
Trumpův výrok, který ukrajinský prezident komentoval, se ve skutečnosti netýkal pouze jeho postoje k Rusku. Ostře kritizoval také Joea Bidena. „Myslím, že měli dohodu a Biden ji porušil,“ řekl.
Podle zvoleného prezidenta byl Biden v podstatě katalyzátorem eskalace situace. Trump se domnívá, že dohoda o Ukrajině, která by byla přijatelná pro všechny, byla možná již dříve. „Měli dohodu, která by byla uspokojivá pro Ukrajinu i pro všechny ostatní. Ale Biden řekl ne, musíte mít možnost vstoupit do NATO,“ vysvětlil.
Trump také znovu naznačil, že očekává vyšší příspěvek od evropských členů NATO. Chce, aby členové NATO vydávali na obranu 5 % svého hrubého domácího produktu. Evropa je do konfliktu na Ukrajině zapojena mnohem více než Spojené státy. Ty však zemi poskytly mnohem větší pomoc.
Za prezidenta Joea Bidena byly USA ve skutečnosti největším podporovatelem Kyjeva. Od začátku války v únoru 2022 poskytly vojenskou pomoc v celkové výši přesahující ekvivalent 63 miliard eur. Zatím není jasné, jak se bude země chovat pod vedením nového prezidenta Donalda Trumpa.
Rusko chce také bezpečnostní záruky
Stejně jako Zelenskyj poožadoval bezpečnostní záruky, Putin podle článku agentury Interfax označil nečlenství Ukrajiny v NATO za bezpečnostní záruku pro Rusko. Trump projevil pochopení pro to, že by se Rusko necítilo dobře, kdyby NATO umístilo v sousední zemi své superzbraně nebo vojáky.
Bezpečnostní potřeby Ruska zdůrazňoval Putin při různých příležitostech. Rusko rovněž předložilo seznam bezpečnostních záruk, na které by měl Západ přistoupit, aby snížil napětí v Evropě a zažehnal krizi kolem Ukrajiny. Osmibodový návrh dohody zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí v prosinci 2021.
Mezi požadavky patří zákaz vstupu Ukrajiny do NATO a omezení rozmístění vojáků a zbraní na východním křídle NATO. Tím by se síly NATO fakticky vrátily tam, kde byly rozmístěny v roce 1997 před rozšířením na východ.
Rusko tehdy rovněž požadovalo, aby NATO vyloučilo další rozšiřování a aby bez předchozího souhlasu Ruska neprovádělo žádné manévry na Ukrajině, ve východní Evropě, v kavkazských zemích, jako je Gruzie, nebo ve střední Asii.
Debata o rozšiřování NATO na východ a možných kompromisech
Debata o rozšiřování NATO na východ ve skutečnosti sahá až do doby před Putinem. Dne 9. února 1990 jednal v Moskvě americký ministr zahraničí James Baker. Svému hostiteli, vůdci strany Michailu Gorbačovovi, řekl o rozšiřování NATO: „Ani o píď na východ!“.
V letech 1990 a 1991 probíhaly velké debaty o budoucnosti NATO, o jeho možném rozšíření a o tom, zda je aliance vůbec zapotřebí. Samotné sjednocení Německa bylo vlastně rozšířením NATO, protože NDR se spojila s členskou zemí NATO, se SRN.
Tehdejší ředitel CIA Robert Gates později řekl: „V té době [v 90. letech] jsme prosazovali rozšíření NATO na východ, zatímco Gorbačov a další byli ukolébáni, že k tomu nedojde,“ píše Archiv národní bezpečnosti.
Rozšiřování skutečně začalo v 90. letech a od té doby pokračuje ve vlnách. První velké rozšíření proběhlo v roce 1999, kdy do aliance vstoupily Česká republika, Polsko a Maďarsko. Následovalo rozšíření v roce 2004, kdy se členy NATO staly Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. V roce 2009 se připojily Albánie a Chorvatsko, v roce 2017 Černá Hora a v roce 2020 Severní Makedonie. Nejnověji se v roce 2023 stalo členem Finsko a po něm Švédsko.
Nyní se připravuje schůzka mezi zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle Trumpa se schůzkou souhlasil i Putin. Tématem bude tedy válka na Ukrajině. Do jaké míry se oba mohou dohodnout na kompromisu mezi ukrajinskými a ruskými bezpečnostními zárukami, je v současnosti největší otevřenou otázkou.
–etg–