Ministerstvo zemědělství nebude zavádět přísnější pravidla pro označování rostlinných alternativ masných výrobků a ze sporné novely vyškrtlo příslušnou pasáž i přesto, že původně úřad novelu vyhlášky, která měla omezit používání názvosloví u masných výrobků, připravil. I nadále si tak budeme moci koupit „květákový karbanátek“ nebo „sójové párky“. Potravinářská komora nesouhlasí a obviňuje ministra z toho, že podlehl tlaku aktivistů.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) o změně informoval ve středu prostřednictvím svého X účtu.
„Seznam chráněných názvů masných produktů nebudeme v rámci vyhlášky nijak rozšiřovat, ať už jde o párek, řízek nebo karbanátek ‼️ V rámci vypořádání připomínek jsem rozhodl, že v tomto sporném bodě nebudeme vyhlášku měnit. V současnosti platná pravidla jsou podle mě dostatečná,“ oznámil ministr.
Potravinářská komora se ale domnívá, že „seznam chráněných názvů masných produktů měl přitom pouze definovat kvalitativní požadavky na masné výrobky“ s tím že, pojem párek, klobása či řízek „by měl být používán jen u výrobků odpovídajících jasnému složení“. Protože jinak by se spotřebitel mohl mylně domnívat, že veganský výrobek plní stejnou roli ve výživě jako jeho masný vzor, což nemusí být pravda.
„Vyhláška nikomu nic nezakazovala, jen specifikovala, za jakých okolností je možné použít vybrané názvy potravin. Podle návrhu bylo možné i nadále vyrábět kapustové karbanátky. Pojem karbanátek byl v původním návrhu specifikován jako masný výrobek, který tradičně obsahuje mleté maso. Pojem řízek byl vyhrazen pro masné výrobky, ovšem žádná potravinářská firma houbové řízky nevyrábí, a návrh nijak neomezoval používání označení houby v trojobalu,“ uvádí tisková zpráva.
Navrhovaná úprava měla například doplnit specifikace, které dříve nebyly nutné s ohledem na situaci na trhu.
„Obdobné vyhlášky mají všechny členské státy a mnohdy jsou detailněji propracované. Cílem je, aby se spotřebitelé snáze orientovali v sortimentu výrobků a identifikovali ty, které parazitují na zažitých názvech potravin a snaží se navodit dojem, že mají stejné vlastnosti jako tradiční výrobky,“ doplnila prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Ze změny ministrova postoje viní potravináři nátlak aktivistů.
Ministr Výborný svůj postoj na X dále rozvinul: „Jak jsem opakovaně řekl, nechceme lidem kecat do života ‼️ Současně věřím výrobcům, že budou férově své produkty označovat tak, aby každý zákazník jasně věděl, co kupuje. A naopak, že zákazník je svéprávný a ví, co kupuje. Opravdu nemám ambici lidi vychovávat ‼️“
Zemědělci a potravináři se také ostře vymezují proti prohlášení zastánců rostlinné stravy, kteří tvrdí, že díky živočišnému názvu má zákazník představu o tvaru, chuti i použití produktu.
„Imitace potravin živočišného původu zneužívají výrazy z masného průmyslu. Často jde o zavádějící a klamavé tvrzení. Například sója je velmi silný alergen pro mnoho konzumentů. Pokud mají tyto alternativní výrobky uspět, nemůže to být za cenu klamavé reklamy,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Podle projektu Rostlinně, který propaguje konzumaci a prodej rostlinných pokrmů, jsou pojmenování jako sójový párek nebo bedlový řízek pro spotřebitele zavedená a srozumitelná. Vedoucí projektu Lucie Roškotová se navíc domnívá, že „názvy jasně říkají, co od jídla očekávat – jeho tvar, konzistenci a způsob přípravy. Bez nich bude orientace složitější“.
Kriticky se k původnímu znění návrhu tehdy vyjádřil například i Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle kterého by české firmy mohly být oproti zahraničním znevýhodňované.
„Zatímco zahraniční producenti budou moci pokračovat v nabídce rostlinných výrobků beze změn, čeští podnikatelé budou čelit vysokým a zcela zbytečným nákladům na přejmenování výrobků a rebranding. To nejen zvýší ceny pro spotřebitele, ale také ohrozí konkurenceschopnost českých firem na evropském trhu. Ministerstvo zemědělství by se mělo soustředit na podporu všech potravinářských odvětví, nikoli pouze na ochranu masného průmyslu,“ řekla na konci roku Romana Nýdrle, ředitelka pro maloobchod ve Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Téma regulace názvů potravin není nové.
„V minulosti se řešilo například označení tuzemský rum, který je z brambor. Skutečný rum však musí být vyroben ze třtiny. Evropský soudní dvůr také rozhodoval o pomazánkovém másle. Pojmem ‚máslo‘ lze totiž na společném evropském trhu označit jen takový výrobek, který obsahuje alespoň 80 % mléčného tuku. České pomazánkové máslo ho má jen mezi 31 a 36 %. Ani v tomto případě nebylo možné považovat za dostačující specifikování výrobků pomocí dovětků ‚tuzemský‘ nebo ‚pomazánkové‘,“ dodává zpráva Potravinářské komory.