Dnes Senát rozhodoval o novele zákona týkající se platů a náhrad pro veřejné činitele, poslance EP a soudce. Novela kromě jiného mění systém náhrad u prezidenta s tím, že třetina z nich připadne manželi/manželce, popř. partnerovi/partnerce prezidenta republiky. Pokus o vypuštění této novinky nevyšel. Novelu ani pozměňovací návrhy Senát neschválil. Bude tedy plynout tzv. marná lhůta, než se 16. února dostane k podpisu prezidentovi.
O přesměrování části náhrad na první dámu se živě diskutovalo počátkem loňského října, na což reagoval prezident Petr Pavel s odůvodněním, že první dámy plní také reprezentační roli, a s tím jsou spojené výdaje. Na rozdíl od zaměstnanců Hradu však první dáma nemá nárok na proplacení náhrad, a navíc její služba není započítaná do důchodového systému a není za ni hrazeno ani sociální a zdravotní pojištění, sdělil prezident.
Návrh novely zákona č. 236/1995 Sb. v § 15 reflektuje ony náhrady, kdy se má víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce ve výši 335 % platové základny přerozdělit tak, že 235 % nároku zůstane prezidentovi a 100 % připadne manželce/manželovi (popřípadě partnerovi/partnerce, dle zákona o registrovaném partnerství). Dle nejnovějšího sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by tak měla první dáma nárok na 94 775 Kč měsíčně.
Senátor Michael Canov (SLK) na Ústavně-právním výboru, který se konal dnes ještě před jednáním celého pléna, předložil několik pozměňovacích návrhů, včetně toho, který by nově navrhovanou úpravu § 15 rušil a ponechal původní, kdy má na náhrady výdajů nárok pouze prezident. Výborem však návrh neprošel, neboť k jeho podpoře se kromě předkladatele přihlásila jen senátorka Daniela Kovářová (nezávislá).
„Předně jsem přesvědčena, že jakákoliv změna by měla platit až od následujícího funkčního období. Nemůžeme si přece rozhodovat o vlastní odměně,“ sdělila senátorka dříve pro Epoch Times a dodala: „Dále považuji za nepředstavitelné, že by prezident podepsal zákon, který přiznává jeho manželce nějaké přilepšení. Byl by přece v tom nejosobnějším střetu zájmů.“
ÚPV v usnesení doporučil schválení novely v původním znění. Jako další projednal novelu (garanční) Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který nepřijal návrh na doporučení.
Novelu na plénu uvedl ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že nejpalčivějším impulzem k novelizaci zákona byl nález Ústavního soudu (ÚS), v jehož důsledku by jinak od letošního února nebyly stanoveny platy pro soudce a další činitele.
Canov se na plénu ostře ohradil vůči několikaměsíční nečinnosti vlády a následné „prolomení retroaktivity“ v důsledku pozdního předložení novely.
„O to více se dal tlak na Senát,“ sdělil senátor a dodal: „Jinými slovy, že Senát má držet hubu a krok a mají neprodleně ještě dnes, pokud možno co nejdřív, aby pan prezident, který dnes někam odlétá, stihl podepsat tento návrh zákona, aby to vrátil ve znění, které přišlo ze sněmovny.“
Pokud jde o změnu náhrad u prezidenta, přečetl právní kritiku legislativců, kteří označili nové znění v § 15 jako nepříliš vhodnou a kusou, neboť „není a dost dobře nemůže být provázán s ostatními ustanoveními, která upravují zejména dobu a způsob poskytování jednotlivých nároků“.
„Je to prostě právní zmetek,“ komentoval ono stanovisko vlastními slovy. Dalším důvodem, proč tuto část v novele odmítá, i přes všechny obhajující argumenty, je okamžitá platnost po vyhlášení, což u něj vzbuzuje obavy, že ze strany prezidenta by mohlo jít o „něco za něco“. „Tak to nemá fungovat,“ dodal.
„Tady jde o příliš mnoho,“ vyzval k nepodpoření novely pod časovým tlakem. Shrnul, že namísto toho, aby se změnila pouze číslovka rozporovaná ÚS, se dostal do procesu „paskvil“.
Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) se přidal ke kritice: „Ale mně to vadí principiálně, protože to zase vybočuje z obvyklých zvyklostí“.
„A za druhé, když náhodou ten partner bude vykonávat – protože může – své nějaké povolání, no tak bude tu náhradu dostávat taky. Je to prostě nesystémová záležitost, úplně nesmyslná. A při platu a náhradách 700 tisíc si myslím, že to je úplně nedůstojná diskuse,“ dodal Čunek.
K obhajobě § 15 na plénu nikdo ze senátorů nepřikročil.
Schválení návrhu postoupeného sněmovnou podpořilo pouze 28 ze 60 přítomných senátorů, 15 bylo proti, zbytek se zdržel (detail jmenného hlasování). Senátem tedy přijat nebyl.
Poté plénum přistoupilo k několika pozměňovacím návrhům senátora Canova či návrhu klubu ANO 2011. Žádný z nich nenašel dostatečnou podporu.
Novelu tedy Senát sice neschválil, přesto však za 30 dní přistane na stole prezidenta k podpisu.
Další střípky novely
Novela obsahovala i další „novinku“ v podobě snížení platů zákonodárců v případě, že zadlužení ČR bude vyšší než 50 % HDP.
„V případě, že dojde k vyhlášení výše zadlužení vyšší než 50 % hrubého domácího produktu, sníží se platová základna pro výpočet platů poslanců a senátorů Parlamentu v následujícím roce o 20 %. Snížení se provede s účinky od prvního roku následujícího po vyhlášení překročení limitu zadlužení a trvá do konce roku, kdy dojde k vyhlášení výše zadlužení nižší než 50 % hrubého domácího produktu,“ stojí nově v § 3.
I tuto část kritizoval Canov z několika důvodů, především kvůli tomu, že senátoři rozpočtovou legislativu vůbec neprojednávají a nemají na ni žádný vliv, a tedy by neměli pocítit dopad. Ministr Jurečka s výtkou k rozpočtovým zákonům souhlasil, nicméně, dle něj horní komora může ovlivňovat zadlužení nepřímo prostřednictvím jiných zákonů.
Dle posledních údajů Českého statistického úřadu činila míra zadlužení sektoru vládních institucí 44,5 % HDP ke 3. čtvrtletí 2024.
Mezi dalšími částmi novely je navýšení platů zákonodárců (s omezeným růstem zastropovaným na +5 %) a justice, či úprava systému odměn u činitelů s vícero funkcemi.
Senátoři hnutí ANO se zvyšováním platů „v tuto dobu“ nesouhlasí a označili to za špatný signál veřejnosti. Robert Šlachta oznámil, že navýšenou část platu věnuje dvěma rodinám se špatnou ekonomickou situací.
