Senát se postavil proti novým podmínkám individuálních kontrol části solárních elektráren. Odmítl dnes také v rámci novely energetického zákona, která je přezdívaná Lex OZE III, omezovat městské stavební předpisy. Novelu tak bude muset znovu posoudit Sněmovna, která obě sporná ustanovení vložila do vládní předlohy, jejímž cílem bylo hlavně zavést pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny.
Senátoři doporučili v novele zrušit individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010. Miloš Vystrčil a Zdeněk Nytra (oba ODS) neuspěli s návrhem omezit kontroly na elektrárny s výnosem nad 145 kilowattů, což by se podle Nytry týkalo jen zhruba 500 místo 3000 provozovatelů. Solární asociace ČR však následně upozornila na to, že tento návrh senátorů by se ve skutečnosti týkal většího množství provozovatelů, a to přibližně 1350 elektráren.
Opatření by podle poslanců mělo pomoci státu snížit v letošním roce podporu obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu. Podle kritiků opatření mění pravidla uprostřed hry, je pro provozovatele elektráren administrativně náročné, může vést k arbitrážím a ohrozit splnění klimatických závazků ČR. Podle Miroslava Plevného (STAN) nové kontroly představují „restriktivní a svévolný zásah do podnikatelského prostředí“ a byly by v rozporu s unijními předpisy. „Bráníme stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí,“ dodal Plevný.
Novela by po zásahu Sněmovny zrušila podle Senátu možnost stanovit územní požadavky na umisťování staveb a infrastruktury, což se aktuálně týká Prahy, Brna a Ostravy, které už městské stavební předpisy přijaly. Norma by znemožnila městům například stanovit požadavky na budování podzemních sítí technické infrastruktury, veřejného osvětlení, trakčního vedení nebo na výsadbu stromů. Senát proto na návrh čtveřice senátorů ODS, STAN a ANO jednomyslně doporučil omezování zrušit.
Na obnovitelné zdroje chce stát v letošním roce stejně jako loni vyčlenit 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s 31,2 miliardy korun. Premiér Petr Fiala (ODS) loni řekl, že pokud by se nepodařilo podporu zkrátit, stát částku letos doplatí.
Změnu v kontrole solárních elektráren prosadil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Obavy z případných arbitráží nemá, všechna opatření jsou podle něho v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem. Důslednější kontroly mají podle Stanjury zabránit tomu, aby provozovatelé některých solárních elektráren získali vyšší podporu, než na jakou mají nárok.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) senátorům řekl, že snahy ministerstva financí jsou legitimní. „Přijde mi normální snažit se ušetřit peníze daňových poplatníků,“ hájil návrh jako logický a správný Stanjura na tiskové konferenci po jednání vlády. Uvedl, že Sněmovna by se k normě měla vrátit nejdřív deset dnů po vrácení se Senátu a koalice se k ní postaví „standardně“. Poznamenal také, že by se někteří senátoři k návrhu postavili jinak, kdyby viděli vedle položek za obnovitelné zdroje, které mají na svých účtech všichni odběratelé elektřiny, i náklady státu hrazené z vybraných daní.
Norma má prodloužit až do konce roku 2029 nárok na podporu u zdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem nad pět MWe. Týká se to zařízení, která byla uvedena do provozu do 31. prosince 2012.
Novela má zákazníkům přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu, spravovat ho bude Energetický regulační úřad (ERÚ). Zavedení pravidel pro ukládání a agregaci elektřiny má podle vlády zvýšit odolnost soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.
