Prezidentova obchodní politika zahrnuje 25procentní cla na Mexiko a Kanadu, dalších 10 procent na Čínu a seznam plánovaných opatření, která přijdou brzy.
Americký prezident Donald Trump 31. ledna v Oválné pracovně novinářům řekl, že na Evropskou unii (EU) budou „rozhodně“ uvalena cla, ačkoli neupřesnil, kdy a v jaké výši.
„Cla nás velmi obohatí a velmi posílí,“ uvedl Trump. „A k ostatním zemím se budeme chovat velmi férově, ale když se nad tím zamyslíte, ostatní země nám cla účtují, my jim ne, a je nejvyšší čas, aby se to změnilo.“
Za nekalou obchodní praktiku označil daň z přidané hodnoty (DPH) uvalenou na americké zboží prodávané do EU.
„Byli jsme zneužíváni, protože jiné země nám účtují DPH … a stojí nás to naprosté jmění,“ oznámil Trump. „Zachází se s námi tak špatně. Neberou naše auta, neberou naše zemědělské produkty, v podstatě neberou téměř nic. A máme obrovský deficit s Evropskou unií, takže uděláme něco velmi podstatného.“
Vzhledem k tomu, že Spojené království již není součástí EU, nepodléhají jeho výrobky případným opatřením zaměřeným na členské země.
Není to poprvé, co Trump podniká kroky vůči EU, přičemž obchodní napětí se během jeho první vlády vystupňovalo. V roce 2018 Trump uvalil 25procentní daň na ocel a 10procentní daň na hliník, což se dotklo některých zemí EU.
Úřady v EU reagovaly odvetnými cly zaměřenými na americký vývoz, mimo jiné na whisky, motocykly a pomerančový džus.
Když prezident Joe Biden v říjnu 2021 cla na ocel a hliník zrušil, EU svá opatření rovněž zrušila.
Trump naznačil, že se plánují další cla na high-tech čipy, ropu a plyn, hliník, ocel, měď a léky.
„Bude to skvělá podpora pro náš ocelářský průmysl,“ řekl. „A chceme vrátit zpět naše léky.“
Kromě desetiprocentního zvýšení cel na Čínu za umožnění prodeje prekurzorů fentanylu vstoupí 1. února v platnost 25procentní cla na zboží z Kanady a Mexika, dokud nebude vyřešen tok fentanylu a nelegální imigrace.
„Nehledáme ústupky,“ sdělil Trump. „Prostě uvidíme, co se stane.“
Cla jsou základem prezidentem nově navržené „vnější daňové služby“ a taktikou, kterou chce ve větším rozsahu uplatnit ve svém druhém funkčním období, aby získal příjmy a podpořil domácí výrobu zdražením konkurenčních mezinárodních výrobků.
Skeptici vyjadřují obavy z inflačního potenciálu cel, která by mohla zdražit zboží pro podniky a spotřebitele.
Ve své lednové zprávě z roku 2025 analytici Tax Foundation spočítali, že cla zavedená Trumpem i Bidenem vynesla Spojeným státům 233 miliard dolarů.
–ete–
