Trumpova cla cílí na Čínu kvůli fentanylu. Mezitím Mexiko a Kanada v reakci na hrozbu cel posílají 10 000 příslušníků k ochraně hranic USA.
Lídři Mexika a Kanady 3. února souhlasili s posílením bezpečnosti na hranicích výměnou za pozastavení obchodních opatření poté, co prezident Donald Trump pohrozil 25procentními cly na jejich produkty. Mezitím nařízení o 10procentním zvýšení cel na čínské produkty vstoupilo v platnost 4. února. Cílem je donutit Komunistickou stranu Číny (KS Číny), aby zastavila distribuci chemických prekurzorů fentanylu.
Trump vydal 1. února výkonná nařízení, která měla vstoupit v platnost 4. února, a zaváděla cla na mexické a kanadské zboží kvůli nelegální migraci a pašování fentanylu do USA. Jen několik hodin před jejich zavedením oznámil kanadský premiér Justin Trudeau na síti X, že dosáhli dohody o 30denním pozastavení cel. Výměnou za to Kanada nasadí 10 000 příslušníků k nepřetržité ochraně hranice.
„Cla jsou velmi silná, jak ekonomicky, tak při získávání všeho ostatního, co chcete,“ uvedl Trump při podpisu výkonných nařízení v Oválné pracovně.
Trudeau už dříve představil plán za 1,3 miliardy dolarů na posílení bezpečnosti hranic, zaměřený i na zastavení pašování fentanylu pomocí nových technologií, personálu, helikoptér a spolupráce s americkými úřady. Dalších 200 milionů dolarů půjde na zpravodajské operace, boj proti kartelům a úzkou spolupráci s americkým úderným týmem.
Rozhovory s Trudeauem se týkaly i regulací, které podle Trumpa brání americkým bankám podnikat v Kanadě. „Kanada je velmi tvrdá,“ prohlásil Trump. „Nezachází s námi férově a musí to změnit.“ Poukázal na obchodní pravidla, která podle něj brání americkým vývozům – včetně zemědělských produktů a vozidel – v přístupu na kanadský trh, a zdůraznil obchodní nerovnováhu.
Nemůžeme jim dovolit, aby využívali Spojené státy,“ uvedl Trump a dodal, že země je soběstačná v klíčových odvětvích. Naznačil také, že by pro Kanadu bylo lepší stát se součástí USA, protože americká armáda by zajistila její ochranu.
V samostatném nařízení k Mexiku Trump prohlásil, že neschopnost země zajistit hranice z ní udělala centrum nelegálního obchodu s drogami. Podle něj jsou fentanyl a další drogy vyráběny a distribuovány kartely, které mají „nepřijatelnou alianci s vládou“.
„Tato aliance ohrožuje národní bezpečnost Spojených států a musíme odstranit vliv těchto nebezpečných kartelů,“ stojí v nařízení.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová oznámila 3. února na platformě X, že Mexiko vyšle 10 000 příslušníků Národní gardy k potlačení pašování fentanylu. Spojené státy na oplátku posílí úsilí o zastavení toku zbraní do Mexika, včetně výkonných pušek, uvedla Sheinbaumová.
Trump dohodu potvrdil jako výhodnou pro obě strany. „Teď jsou na hranicích velmi silní,“ prohlásil. „Chtějí ji chránit také. Nechtějí, aby lidé přecházeli přes Mexiko do naší země.“ V důsledku dohody Trump pozastavil 25procentní cla na mexické produkty, ale varoval, že obě země se ještě na podmínkách cel zcela neshodly.
Trump však dodal, že dohody o zrušení cel jsou stále v jednání.
Očekávaný tlak na Čínu
Desetiprocentní cla, která prezident Donald Trump nařídil na veškeré zboží dovážené z Číny, vstoupila v platnost 4. února, přičemž Peking okamžitě odpověděl protiopatřeními. Tato nová cla doplňují ta, která Trump zavedl během svého prvního funkčního období, kdy se pohybovala mezi 10 až 25 procenty v závislosti na druhu zboží.
Čínské ministerstvo obchodu oznámilo, že zavádí odvetná cla na různé americké produkty a zároveň představilo další obchodní opatření.
Komunistický režim uvedl, že na uhlí a zkapalněný zemní plyn bude uvaleno clo ve výši 15 %, zatímco na surovou ropu, zemědělské stroje a automobily s velkým objemem motoru bude clo činit 10 %.
Čínská státní správa pro regulaci trhu rovněž oznámila, že zahajuje vyšetřování Googlu pro podezření z porušování antimonopolních zákonů – a to pouhé minuty poté, co začala platit Trumpova 10procentní cla.
Úředníci Celní a pohraniční stráže USA v pondělí vydali pokyny ke clům, která nyní dopadají na balíky směřující do Spojených států z Číny a Hongkongu. Výjimky pro levné zboží již nebudou platit.
Cla se nevztahují na položky určené k humanitární pomoci nebo na některé mediální produkty, jako jsou filmy a publikace. Všechny ostatní produkty, včetně elektroniky, spotřebního zboží, automobilů, zdravotnictví, potravin, zemědělství a energetiky, podléhají těmto clům.
Trump podepsal výkonné nařízení, kterým uvalil cla na Čínu kvůli výrobě a distribuci chemických látek používaných k produkci fentanylu. Nařízení uvádí, že KS Číny podporovala čínské chemické společnosti při exportu fentanylu a jeho prekurzorů, které se používají k výrobě syntetických opioidů prodávaných nelegálně v USA.
Trump obvinil čínský režim z podpory zločineckých sítí, které perou peníze z prodeje fentanylu. Americké úřady zabavily necelých 250 tun fentanylu, který má devastující dopad na zdraví a bezpečnost. Mexické kartely působí v Kanadě, kde vyrábějí fentanyl a další drogy, a z Kanady do USA proudí značné množství této smrtící látky.
„Příliv těchto drog do naší země ohrožuje samotnou strukturu naší společnosti,“ napsal Trump ve svém nařízení. „Komunistická strana Číny hraje v tomto problému klíčovou roli, a to nejen tím, že nebrání šíření nelegálních drog, ale také aktivně podporuje tento obchod s otravováním našich občanů.“
Po opakovaných výzvách, aby Čína zastavila příliv fentanylu během svého prvního funkčního období, prezident zvolil tvrdší postup. „S Čínou se vypořádáme,“ prohlásil Trump. „Doufejme, že Čína přestane posílat do USA fentanyl, a pokud ne, cla se výrazně zvýší.“
Při prvním zavedení cel na Čínu čínští představitelé reagovali odvetnými opatřeními, včetně cel na vepřové, hovězí maso a další zemědělské produkty. Zástupci Číny také napadli americkou obchodní politiku ve Světové obchodní organizaci (WTO) a naznačili, že Spojené státy by měly vyřešit své vlastní problémy.
Administrativa prezidenta Joea Bidena ponechala Trumpova cla v platnosti a v některých případech zvýšila jejich sazby, například na 100 procent pro elektrická vozidla a 50 procent pro polovodiče.
Podle tiskové mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové se v nadcházejících dnech očekává telefonát s Pekingem.
Není jasné, zda Trump bude diskutovat rovněž o Panamském průplavu, což je téma spojené s jeho novou politikou vůči Číně. Trump opakovaně uvedl, že je nespokojen s čínskou kontrolou nad tímto strategickým vodním koridorem. „Čína je zapojena do Panamského průplavu, ale dlouho nebude,“ prohlásil Trump.
Možné dopady cel
Někteří skeptici vůči celnímu plánu, včetně lídra demokratické menšiny v Senátu, Chucka Schumera, naznačují, že cla by mohla do určité míry způsobit inflaci, protože ceny zboží vzrostou v důsledku dovozních poplatků.
Prezident připustil, že by mohlo dojít k „určité bolesti“, ale dodal, že celkový dopad bude pozitivní, protože cla podpoří návrat výroby do USA, což v dlouhodobém horizontu prospěje americkým pracovníkům.
Trump vidí v celní politice obchodní páku a upozornil na statistiky, podle nichž jsou jiné země na zahraničním obchodu závislejší než Spojené státy. Přibližně 24 procent amerického HDP pochází z mezinárodního obchodu, zatímco u Mexika je to 73 procent a u Kanady 67 procent, uvedl Bílý dům.
Americký obchodní deficit v roce 2023 přesáhl 1 bilion dolarů, což je nejvíce na světě. Trump si klade za cíl tento trend změnit.
Prezident rovněž zmínil, že reakce Kolumbie a Číny na cla, která uvalil během svého prvního funkčního období, potvrzují úspěšnost jeho politiky.
Trump prohlásil, že Spojené státy jsou „zlatý důl“, a pokud budou dál vítězit, cla je ještě více posílí. Varoval ale, že pokud by ekonomika oslabila, jejich účinnost by se snížila. „Ale když jste zlatý důl, cla jsou velmi silná… a udělají naši zemi znovu bohatou,“ uzavírá.
Ke zprávě přispěla agentura Associated Press. Text byl z původních zpráv [1], [2] americké verze Epoch Times upraven a zkrácen českou redakcí.
