Aktualizace 15:38
Čeští vědci objevili největší jeskynní termální jezero světa. Nachází se v jižní Albánii v oblasti Vromoner. Velikost jezerního dómu je třikrát větší než hlavní sál Národního divadla v Praze. Na rozsáhlý podzemní systém narazili už v roce 2021, bylo však nutné podrobně ho zmapovat. Podařilo se to ve druhé polovině minulého roku, kdy Nadace Neuron podpořila expedici téměř milionem korun na nákup potřebného vybavení. Neuron podporuje české vědce od roku 2010, finance získává od soukromých mecenášů. Novinářům to dnes řekla ředitelka nadace Monika Vondráková.
Vedoucím výzkumné výpravy Expedice Neuron Atmos byl speleolog Marek Audy. Jeho tým doplnilo dalších 18 členů. Při práci používali mobilní lidarový skener. Pořídili ho díky daru nadace. Jde o zařízení, které využívá světelný paprsek k měření vzdálenosti mezi skenerem a objekty v okolí. Umožňuje také vytvářet 3D modely prostředí. Díky zařízení zjistili, že jezero má délku 138,3 metru, šířku 42 metrů a obvod 345 metrů. Pojme 83.350 hektolitrů termální minerální vody.
Geodetická měření vedla ke vzniku podrobné mapy jeskyně Atmos, včetně dalších jeskyní Sulfur, Breška a Kobyla, objevených už v roce 2021.
Audyho napadlo tuto oblast zkoumat, když tábořil asi 50 kilometrů od Atmosu. „Tam nám docvaklo, že ze skal vytékají minerální prameny. Doma jsme začali shánět literaturu o té oblasti, ale byla velmi málo prozkoumaná. Bylo rozhodnuto, kam bude směrovat rodinná dovolená,“ popsal Audy. Jako první s manželkou prošli jeskyní Sulfur. „Hned po návratu jsem začal organizovat expedici. Letěli jsme dronem nad tou oblastí a viděli obláček páry stoupající z díry. A to byl vstup do jeskyně Atmos,“ doplnil vedoucí expedice s tím, že potřebovali prostor zdokumentovat.
„S konvenčními měřidly jsme nebyli schopni jezero zaměřit. Pořád to vyhazovalo nějakou chybu. Pak jsme si uvědomili, že přístroj měří pouze do 100 metrů a nefungoval proto, že ten prostor byl tak obrovský,“ uvedl člen expedice Richard Bouda.
Vědci při zkoumání jeskyní popsali i ekosystém, který v komplexu žije. Objevili například nový druh štíra, který pojmenovali sulfur. Díky stálé teplotě vzduchu kolem 28 stupňů v jeskyních žijí netopýři, kteří nehibernují. „Na stěně zhruba deset krát deset metrů tam žije kolem 70.000 pavouků, mají se tam skvěle,“ zmínil Audy.
„Tento úspěch dokazuje, jak zásadní je podpora vědců přímo v terénu, kde mohou díky svým znalostem a nasazení přinést zcela nové poznatky. Právě takové expedice jsou klíčové pro rozvoj vědy a prohlubování našeho porozumění světu kolem nás,“ uvedla Vondráková.
V roce 2021 čeští vědci narazili na hranicích Albánie a Řecka na rozsáhlý podzemní systém s termálními prameny. Podle vysokého sloupce páry vycházejícího z vápencového masivu se jim podařilo nalézt přes sto metrů hlubokou propast, kterou nazvali Atmos. Na dně pak objevili silný termální přítok a rozlehlé jezero. Aby objev mohli prezentovat, bylo nutné provést vědecký výzkum a přesná měření.
Nadace Neuron expedici podpořila 988.000 korunami. Jde o jedenáctou expedici s terénním výzkumem uskutečněnou pod hlavičkou Neuronu. Předchozí výpravy objevily například jedno z nejstarších mayských měst či do té doby nepopsanou opici uakari.
