Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou má Sněmovna projednávat ve čtvrtek v prvním čtení, bude mít podle Hospodářské komory negativní dopad na české stavebnictví. Úprava podle ní vytváří nové administrativní překážky, které zpomalí výstavbu bytů, průmyslových areálů, obchodních center a také dopravních a energetických staveb. Doporučuje její zamítnutí a přepracování. Komora o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny zavádí například změny v ochraně dřevin a druhové ochraně, kterou nově pojímá jako ochranu biotopů, nikoli jednotlivých druhů. Právě dřevo by přitom podle komory a vlády mohlo v budoucnu hrát důležitou roli například ve stavebnictví.
Vláda podle komory místo zjednodušení stavebních procesů přichází s novelou, která výstavbu nejen zpomalí, ale v některých případech zcela zastaví. „Regulační zátěž se enormně zvýší, a to nejen pro investory a podnikatele, ale i pro obce a státní správu. Provozovatelé technické infrastruktury budou nuceni nést nové finanční náklady, které se přenesou na spotřebitele,“ řekl předseda sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček. Reakci ministerstva životního prostředí ČTK shání.
Kromě zpomalení výstavby novela zákona podle komory také zkomplikuje povolování kácení dřevin. Zajištění druhové ochrany bude mít podle ní dopad na správu a obnovu technické infrastruktury, což se nevyhnutelně promítne do cen energií, vodného, stočného a dalších služeb.
„V praxi to bude znamenat další byrokratické kolečko, kdy investoři a developeři budou muset opakovaně přehodnocovat cenu dřevin, což dále zpomalí stavební procesy. Pokud novela projde v této podobě, znamená to faktickou blokaci mnoha důležitých projektů,“ uvedla ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková.
Právě dřevo by pak v budoucnu mohlo hrát významnou roli v řešení bytové krize v ČR. Na semináři ve Sněmovně se na tom minulý týden shodli zástupci komory a vlády s dřevaři a lesníky. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) tehdy uvedl, že dřevostavby a dřevěné konstrukční prvky jsou jednou z cest k posílení českého dřevařského sektoru a navíc by mohly vést k další výstavbě bytů.
K tomu, aby mělo dřevo větší uplatnění ve stavebnictví by pak podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) mohl přispět v současnosti probíraný návrh na úpravu normy, která posouvá výšku pro dřevostavby z dnešních 12 metrů požární výšky na 18 metrů u čistých dřevostaveb a 22,5 metru u staveb s kombinovaným konstrukčním systémem.
„Dřevo má významný byznysový potenciál, který plně nevyužíváme. Česká republika každoročně vyprodukuje přibližně 15 milionů kubických metrů dřeva, značná část však směřuje do zahraničí a vrací se k nám ve formě finálních výrobků s přidanou hodnotou. Chceme zajistit, aby hospodářské benefity a přidaná hodnota zůstávaly u nás v Česku a aby dřevo nacházelo širší uplatnění například ve stavebnictví,“ řekl Vlček.
