Největší česká organizace hájící zájmy podnikání a bránící byrokratickým nařízením se ohradila vůči diskutované novela zákona o České televizi a o Českém rozhlasu, obzvláště pak proti novému systému koncesionářských poplatků pro firmy a náplni veřejné služby. Výtky adresovala ve středu, tj. ve stejný den, kdy se jí znovu zabývali poslanci na plénu na mimořádné schůzi.
Kontroverzními částmi návrhu jsou např. změna výše televizního a rozhlasového poplatku či rozšíření poplatníků o držitele chytrých zařízení. Kromě navýšení poplatků novela počítá s tím, že firmy budou platit za službu dle počtu zaměstnanců.
„Považujeme nový systém platby za spravedlivý, za adekvátní současné situaci, za v podstatě umírněný,“ uvedl již na konci minulého roku předseda vlády Petr Fiala (ODS). S tím však nesouhlasí Hospodářská komora (HK).
„Navrhovaný model počítá s tím, že poplatek budou povinni hradit zaměstnavatelé s nejméně 25 zaměstnanci, přičemž výše poplatků by byla odstupňována podle velikosti firmy a zastropována u podniků s více než 500 zaměstnanci. Hospodářská komora se s touto úpravou nemůže ztotožnit, protože jde o neférové zatížení jen části podnikatelů podle jejich velikosti, což nedává žádnou logiku a přináší jakousi skrytou daň pro vybranou část podnikatelů,“ vytkla HK návrhu v tiskové zprávě.
Její prezident Zdeněk Zajíček dodal, že on osobně je za „zachování duálního systému televizního a rozhlasového vysílání“, nicméně postrádá „jednoznačně definovaný rozsah veřejné služby a s tím související náklady“ a až na základě toho „bychom měli hledat způsob, kdo a jak bude tento odůvodněný náklad hradit“.
Ohradil se také proti „útokům“ na nesouhlasné názory s novelou: „Je mi líto, že ten, kdo v dobré víře upozorní na to, že bychom měli nejdříve vědět, za co budeme platit, kam nově vybrané peníze půjdou a jak se s nimi efektivně hospodaří, je označován za nepřítele veřejnoprávních médií. Tak to ale není.“
I ve sněmovně ve stejný den vůči novele zazněly protichůdné názory ze strany opozice. Ta však chce změnit systém radikálněji a předseda hnutí ANO slibuje, že pokud se vrátí zpět do vlády, prosadí spojení České televize a Českého rozhlasu. Andrej Babiš hovořil k tématu 70 minut a kritiku rozšířil nejen na současnou vládu, ale i na samotná veřejnoprávní média: „Česká televize a Český rozhlas jsou nenasytní, stále chtějí víc a víc. Lidé mají platit více za něco, co většina z nich ani nevyužívá a nechce.“
Naposledy se koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas měnily v roce 2008.
K jiné vizi budoucnosti médií veřejné služby se hlásí i Okamura, který zdůraznil, že po zářijových sněmovních volbách se jeho hnutí pokusí televizní a rozhlasový poplatek zrušit a obě veřejnoprávní média zestátnit.
Vládní novela má poplatek zvýšit pro veřejnoprávní televizi na 150 korun a pro rozhlas na 55 korun za měsíc. Ten se má vztahovat i na zařízení schopná přijímat vysílání prostřednictvím internetu. Princip jedné platby za domácnost ale bude zachován. Vláda tuto navrhovanou změnu plateb nového televizního a rozhlasového poplatku pro firmy hájí. Již koncem minulého roku se argumentačně ohradila proti tvrzení, že jde o novou daň. A výši hrazeného poplatku odvíjejícího se od počtu zaměstnanců, a nikoli přijímačů považuje za rozumnější a je názoru, že média veřejné služby by měla mít odpovídající finanční podmínky.
Na druhou stranu, soukromé rozhlasové stanice sdružené v Asociaci provozovatelů soukromého vysílání před několika měsíci spustily kampaň DOPISPOSLANCI s úmyslem zabránit přijetí tohoto návrhu novely zákona. Podle nich nemá plánované navýšení rozhlasových poplatků jasné zdůvodnění. V rámci své kampaně proto vyzývají občany, aby se k protestu připojili a poslancům a senátorům poslali nesouhlasný e-mail. Vůči chybějící definici rozsahu veřejné služby a objektivitě veřejnoprávních médií se ohradila a iniciovala petici organizace Aliance pro rodinu. Petici proti zvyšování poplatků obnovili i Svobodní.
Novele se v jejím posledním třetím čtení bude Poslanecká sněmovna znovu věnovat tento pátek 14. 2.
