Podle estonských zpravodajských služeb bylo asi 80 % západních dílů k ruským dronům propašováno přes Čínu.
Čínský režim pomáhá Rusku ve válce proti Ukrajině tím, že umožňuje čínskému soukromému sektoru pašovat do Ruska součástky západních dronů, uvedla 12. února estonská zahraniční zpravodajská služba.
Ve své zprávě agentura uvedla, že ruská výroba dronů zůstává závislá na západních součástkách a že 80 % sankcionovaných západních součástek pro drony, které získal ruský vojensko-průmyslový komplex, prošlo Čínou.
Ukrajina loni odhadla, že asi 60 procent zahraničních součástek nalezených v ruských zbraních na Ukrajině pochází z Číny.
Estonská zpráva uvádí, že čínský režim „vyvinul určité úsilí, aby omezil své státem vlastněné a se státem spojené subjekty v dodávkách sankcionovaného zboží do Ruska“.
Režim však „usnadňuje dvoustrannou spolupráci a tajné transfery komponentů dvojího užití prostřednictvím soukromých společností“, uvádí zpráva, což potenciálně snižuje závislost Ruska na západních dodavatelích.
„Čínské zájmy zde spočívají v tom, aby Rusko válku na Ukrajině neprohrálo, protože takový výsledek by znamenal vítězství Spojených států, které jsou hlavním soupeřem i pro Čínu. A také by to znamenalo komplikaci pro čínské snahy o přetvoření mezinárodního řádu založeného na pravidlech ve prospěch autoritářských režimů,“ řekl Kaupo Rosin, generální ředitel služby, novinářům ve videohovoru.
„Čína představuje Ukrajinu jako pěšáka ve hře globálních mocností, což znamená, že patří do ruské sféry vlivu. Pohled Číny by byl pravděpodobně stejný, kdyby bylo Estonsko v pozici Ukrajiny.“
Peking na zprávu zatím nereagoval, ale již dříve popřel, že by pomáhal Rusku s výrobou dronů.
Poté, co americké ministerstvo financí uvalilo sankce na dvě čínské společnosti kvůli jejich údajnému zapojení do vývoje a výroby ruských útočných bezpilotních letounů dlouhého doletu řady Garpija, mluvčí pekingského ministerstva zahraničí Mao Ning uvedl, že režim uplatňuje přísnou kontrolu vývozu bezpilotních letounů.
Ministerstvo financí uvedlo, že je to poprvé, co Spojené státy sankcionovaly čínské subjekty odpovědné za vývoj a výrobu kompletních zbraňových systémů ve spolupráci s ruskými firmami.
Estonsko, stejně jako jeho pobaltští sousedé Lotyšsko a Litva, bylo během druhé světové války násilně anektováno Moskvou a nezávislost získalo až v roce 1991, kdy se Sovětský svaz rozpadl.
Tento člen NATO pečlivě sleduje ruské vojenské kapacity, neboť Moskvu považuje za hlavní hrozbu pro svou bezpečnost, zejména od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Estonská zahraniční zpravodajská služba ve své zprávě uvedla, že ruské ozbrojené síly rostou „navzdory obrovským ztrátám“, které utrpěly během války, a „rychle rozvíjejí technologie, jako jsou bezpilotní letouny“, což zvyšuje hrozbu pro Estonsko i NATO.
Podle zprávy Rusko rozšiřuje své ozbrojené síly především náborem smluvních vojáků a usiluje o více než zdvojnásobení velikosti své armády z předválečného počtu 600 000 až 700 000 vojáků na 1,5 milionu v roce 2026.
Zpráva uvádí, že Moskva v rámci svého národního projektu vývoje bezpilotních letounů v hodnotě několika miliard eur, jehož cílem je vytvořit milion pracovních míst a začlenit výuku související s bezpilotními letouny do 75 % ruských škol, považuje vývoj a výrobu bezpilotních letounů za jednu z hlavních priorit.
Projekt „pravděpodobně odráží jak ekonomické ambice, tak záměr napodobit čínský model, kde civilní iniciativy v oblasti nových technologií a výrobních kapacit usnadňují také rychlé a nákladově efektivní transfery do vojenského sektoru,“ uvádí se ve zprávě.
Podle amerického ministerstva zahraničí odstraňuje strategie čínského režimu pro fúzi vojenského a civilního sektoru „bariéry mezi čínským civilním výzkumným a komerčním sektorem a vojenským a obranným průmyslem“.
Kromě využívání čínského fondu talentů získává KS Číny podle ministerstva zahraniční technologie také řadou legálních i nelegálních způsobů, včetně investic, výzkumné spolupráce, špionáže a krádeží.
Od roku 2021 Pentagon označil 134 čínských společností za vojenské společnosti, včetně soukromých firem, které ministerstvo považuje za přispěvatele Pekingu ke strategii fúze vojenských a civilních technologií.
Na této zprávě se podílela agentura Reuters.
–ete–
