Už v neděli čekají Německo předčasné volby do Bundestagu, dolní komory parlamentu. Otázku koho volit si nyní klade řada našich sousedů. Věc je také předmětem pravidelného průzkumu veřejného mínění vícero průzkumných agentur.
Tak jako u nás, i v Německu musí strana dosáhnout alespoň 5 procent hlasů, aby se do parlamentu dostala. Hlavními favority německých voleb jsou tyto politické strany:
Unie (CDU/CSU) – konzervativní aliance Křesťanskodemokratické unie a Křesťanskosociální unie vedená Friedrichem Merzem. Unie ve všech průzkumech vede s přibližně 30 procenty.
AfD (Alternativa pro Německo) – některými médii označovaná za „krajně pravicovou“ stranu, která volá po zpřísnění migrační politiky, zrušení eura, ochraně tradiční rodiny nebo omezení vlivu islámu v zemi
SPD (Sociálnědemokratická strana Německa) – strana současného kancléře Olafa Scholze
Grünen (Zelení) – strana prosazující ekologii a sociální spravedlnost
Linke (Levice) – levicová strana sázející na demokratický socialismus
BSW (Aliance Sahry Wagenknechtové) – nově vzniklá strana odštěpená od Levice
FDP (Svobodná demokratická strana) – liberální strana, která bojuje o překročení 5% hranice
Výsledky průzkumů se velmi mírně liší agentura od agentury, nicméně jsou velmi podobné. FDP a BSW budou rády, když se do parlamentu vůbec dostanou, Zelení se ve všech průzkumech pohybují mezi 12 a 14 procenty. Níže je průzkum agentury Forsa z 18. 2. 2025.
Rozhodnou nerozhodnutí
Velkou neznámou v únorových volbách jsou nerozhodnutí voliči. Ti mohou kartami ještě hodně zamíchat. Podle aktuálního politického barometru ZDF si 28 procent dotázaných nebylo devět dní před volbami jistých, jakou stranu budou volit. Podle průzkumu se však 72 procent chce svého volebního rozhodnutí držet. To je výrazně více než před federálními volbami v roce 2021, kdy to bylo 62 procent.
Podle ARD-DeutschlandTrend tvoří ti, kteří se zatím nerozhodli, téměř třetinu, a to 31 procent. 18 procent dotázaných není rozhodnuto nebo plánuje nevolit, dalších 13 procent se ještě definitivně nerozhodlo, i když tvrdí, že preferují nějakou stranu.
Nezvykle vysoký zájem o volby
Vysoký podíl nerozhodnutých voličů ukazuje na vysoký potenciál pro náhlé změny krátce před volbami.
Zájem o volby je přitom nadprůměrný, alespoň podle průzkumů. Podle ZDF politbarometru uvedlo 87 procent respondentů, že mají o volby velký zájem, oproti pouze 12 procentům, kteří zájem neprojevili. Zájem mezi obyvateli je tak výrazně vyšší než ve srovnatelném období před posledními federálními volbami. Před federálními volbami v září 2021 vyslovilo zájem volit 76 procent respondentů.
–etg–
