K tomuto znepokojivému trendu přispívá i skutečnost, že porodnost v Číně zůstává nízká, zatímco rozvodovost stoupá.
Nejnovější oficiální údaje ukazují, že počet registrací manželství v Číně klesl v roce 2024 o více než 20 %, což je rekordní pokles. Navzdory snahám úřadů povzbudit mladé páry ke sňatkům pozorovatelé tvrdí, že pokles pramení z hluboce zakořeněných strukturálních problémů režimu a v dohledné době se pravděpodobně nezmění.
Podle údajů, které 8. února zveřejnilo čínské ministerstvo pro občanské záležitosti, uzavřelo v loňském roce v Číně sňatek něco přes 6 milionů párů, což je o 1,58 milionu párů méně – tedy o neuvěřitelných 20,5 procenta – oproti roku 2023, kdy jich bylo 7,68 milionu.
Pokud se podíváme na čísla z roku 2013, který byl vrcholem, kdy do manželství vstoupilo více než 13 milionů čínských párů, jsou čísla ještě překvapivější. O jedenáct let později se jejich počet snížil o více než polovinu a dosáhl nejnižší hodnoty za posledních 45 let.
Ke chmurným vyhlídkám na manželství přispívají i oficiální údaje, podle nichž v loňském roce požádalo o rozvod 2,62 milionu čínských párů, což je o 28 000 více než v roce 2023.
Vynucená volba
Jeden z odborníků tvrdí, že nejnovější údaje o manželství nemusí nutně svědčit o změně vnímání manželství v Číně.
Podle Zhao Lanjiana, čínského investigativního novináře žijícího v exilu ve Spojených státech, je rozhodnutí neříci si „ano“ naopak „vynucenou volbou za zhoršujících se společenských podmínek“.
Zhao poznamenal, že Čína se často umisťuje na předních místech v celosvětovém „indexu bídy“.
„Kořeny toho všeho spočívají v extrémně nerovnoměrném rozdělování sociálních zdrojů a ve všestranném vykořisťování lidí čínskou komunistickou vládou,“ řekl 11. února deníku Epoch Times a dodal, že „životní náklady jsou v Číně ovládané komunisty příliš vysoké“.
Mezitím porodnost v Číně klesá již tři roky po sobě.
Zhao uvedl, že Čína je jedinou zemí na světě, jejíž systém sociálního zabezpečení se navzdory rychlému hospodářskému růstu zhoršil.
„Naprostá většina Číňanů se nemůže těšit žádné skutečné sociální péči od narození až do smrti,“ řekl.
„V Číně je každá volba v osobním životě manipulována a zneužívána,“ a to včetně lásky a manželství, dodal.
„Vláda nejenže vytahuje z občanů bohatství prostřednictvím daní, nemovitostí, vzdělání a zdravotnického systému, ale dokonce způsobuje, že se osobní city, manželství a porod stávají nástroji pro udržení stability režimu. Nevstupovat do manželství a nemít děti jsou strategie přežití, které si mladí Číňané musí osvojit.“
Ekonomické tlaky
Mnoho mladých Číňanů čelí tlaku nezaměstnanosti, snaží se vydělat si na živobytí a nemohou si dovolit ani uvažovat o sňatku v situaci, kdy čínská ekonomika zpomaluje, uvedl 11. února pro Epoch Times Xu Zhen, vysoce postavený odborník na čínském kapitálovém trhu.
„Někteří mladí lidé, kteří žijí s rodiči kvůli finanční podpoře, jsou zklamáni budoucností a zdráhají se uvažovat o sňatku,“ uvedl Xu s tím, že ekonomické tlaky jsou hlavním důvodem poklesu počtu sňatků.
„Vzhledem k tomu, že ekonomická situace v roce 2025 bude horší než v roce 2024, může počet sňatků dále klesat.“
Henry Li, ekonom z Institutu pro informatiku a strategie se sídlem v Marylandu, souhlasil s tím, že ekonomika je hlavním faktorem, který přispívá k poklesu počtu sňatků v Číně.
„Čínská ekonomika je nyní pod velkým tlakem. Mnoho mladých lidí se po ukončení studia stává nezaměstnanými. Bez práce jim nezbývá než se vrátit domů a žít s rodiči,“ řekl Li 11. února deníku Epoch Times.
„V Číně je jen velmi málo firem, kterým se daří, zatímco velké množství společností se potýká s problémy nebo krachuje. Firmám se nedaří a příjmy jejich zaměstnanců jsou nestabilní, takže se lidé cítí nejistí ohledně svých dlouhodobých vyhlídek.“
„Všichni očekávají, že příští rok bude horší než ten letošní, a tak se lidé neodvažují uzavírat sňatky a mít děti.“
Čína se mezitím stává stárnoucí společností, protože počet čínských obyvatel v produktivním věku (15 až 64 let) klesá.
Podle veřejných údajů se počet obyvatel Číny ve věku 60 let a více zvýšil ze 126 milionů v roce 2000 na 297 milionů v roce 2023, čímž se jejich podíl na celkové populaci zdvojnásobil.
Komunistická strana Číny (KS Číny) v posledních letech prováděla celou řadu opatření a propagandy, aby přiměla mladé Číňany uzavírat manželství a mít děti. Přesto sňatečnost a porodnost v zemi stále klesá.
Li řekl, že s pokračujícím trendem budou problémy způsobené stárnutím čínské společnosti, které je samo o sobě příznakem hlubokých strukturálních problémů, stále závažnější.
„Za pět nebo deset let budou pracující obyvatelstvo a státní finance čelit většímu tlaku,“ řekl.
Dědictví čínské politiky jednoho dítěte
Stárnutí čínské společnosti a nízká sňatečnost a porodnost jsou podle Liho důsledkem povinné politiky jednoho dítěte, kterou zavedla komunistická strana.
Tato drakonická politika byla násilně prováděna v letech 1979-2015 a v průběhu desetiletí způsobila nespočet potratů – jak selektivních, tak nucených. Mnoho rodičů dávalo přednost chlapcům, když mohli mít pouze jedno dítě, což vedlo k vážné nerovnováze v poměru pohlaví.
„Nyní, ať se snaží sebevíc tlačit na lidi, aby uzavírali manželství a měli děti, a ztěžovat lidem rozvody, nebude to fungovat,“ poznamenává Li.
Xu uvedl, že fenomén mladých lidí, kteří se nechtějí ženit a mít děti, „porušuje normální zákony lidské reprodukce, koloběh rození, stárnutí, nemocí a smrti a pokračování rodové linie“. Předpověděl, že to „bude mít v příštích několika desetiletích určitý dopad na mnoho aspektů společnosti, ekonomiky a etiky“.
V článku pro čínské vydání deníku Epoch Times z 11. února americký analytik Wang He poznamenal, že Čína „byla po tisíciletí zemí etikety a velkého počtu obyvatel“.
Tři čtvrtě století komunistické vlády tuto stabilní tradici zpustošilo a uvrhlo zemi do „bezprecedentní krize“, uvedl.
„Sňatečnost klesla na nejnižší úroveň, rozvodovost se zvýšila na nejvyšší úroveň, lidé se zdráhají mít děti, problém stárnutí se nebývale zintenzivnil a celkový počet obyvatel Číny se propadl do záporných hodnot,“ uvedl Wang.
„Čína se skutečně nachází v nebezpečné situaci. Jediným způsobem, jak přežít, je rozpad KS Číny.“
Na této zprávě se podíleli Luo Ya a agentura Reuters.
–ete–
