Podle organizace Freedom House byl čínský komunistický režim v posledním desetiletí „nejplodnějším pachatelem“ nadnárodních represí.
Podle nejnovějších údajů zveřejněných americkou organizací pro lidská práva Freedom House zůstal čínský komunistický režim i v roce 2024 hlavním pachatelem nadnárodních represí.
Nezisková organizace se sídlem ve Washingtonu zaznamenala v roce 2024 23 vlád a režimů, které se dopustily 160 případů fyzické nadnárodní represe ve 34 zemích, uvedla NGO v prohlášení z 6. února. Metody používané úřady v těchto zemích zahrnovaly vraždy, únosy, přepadení, zadržení a nezákonné deportace.
Čínský režim byl v roce 2024 spolu s Ugandou, Kambodžou, Ruskem a Íránem jedním z hlavních pachatelů, uvedla organizace. Nadnárodní represe byly podle zprávy Freedom House zaměřeny na exilové politické aktivisty, novináře, bývalé představitele režimu a příslušníky etnických nebo náboženských menšin.
Zpráva v letech 2014 až 2024 zaznamenala 1219 případů přímé fyzické nadnárodní represe. Čínský režim „zůstává nejplodnějším pachatelem, který se v uplynulém desetiletí dopustil 272 incidentů, tedy 22 % zaznamenaných případů“, podotkli výzkumníci Freedom House.
„Nadnárodní represe nadále ohrožují demokracii, svobodu a bezpečnost na celém světě,“ uvedla v prohlášení Yana Gorokhovskaia, ředitelka výzkumu pro strategii a design ve Freedom House.
Lai Rongwei, generální ředitel prodemokratické neziskové organizace Taiwan Inspirational Association, 8. února deníku Epoch Times řekl, že mu zpráva Freedom House „připadá velmi reálná a důvěryhodná“.
„Vzhledem k tomu, že Tchaj-wan stojí v popředí čínských hrozeb, probíhají v současné době na Tchaj-wanu různé způsoby čínské infiltrace …, které jsou stále závažnější,“ řekl.
Lai uvedl, že od roku 2019 a 2020, kdy čínský režim násilně potlačil prodemokratické hnutí v Hongkongu a protesty proti zákonu o vydávání, odešlo mnoho Hongkonžanů na Tchaj-wan, aby unikli dohledu a pronásledování ze strany čínské komunistické strany.
„Během akcí pořádaných některými hongkongskými sdruženími na Tchaj-wanu a akcí připomínajících masakr na náměstí Nebeského klidu 4. června na Tchaj-wanu můžete vidět mnoho skupin podporovaných Komunistickou stranou Číny a podporujících Čínu, které přicházejí na scénu, aby způsobily problémy,“ řekl.
Lai uvedl, že jeho organizace dlouhodobě pozoruje nadnárodní represe čínského režimu a že komunistická strana používá k provádění represí v zahraničí jak formální, tak neformální metody.
„Formální [metody využívají] diplomatické a ekonomické prostředky, jako jsou ekonomické sankce, obchodní sankce a ekonomická pomoc, aby donutily vlády ostatních zemí řídit se postojem Číny,“ řekl.
Čínský režim podle Laie používá také technologické prostředky, aby se zaměřil na zahraniční disidenty, jako je sledování jejich online aktivit a hackování jejich telefonů, a vysílá čínské agenty národní bezpečnosti, aby sledovali jeho takzvané nepřátele v zahraničí.
„Využívají také místní agenty v některých pročínských skupinách v místních společnostech různých zemí, včetně špionů a informátorů, které si vytvořili. Místními agenty mohou být také někteří pročínští lidé ve společnosti, kteří jsou dlouhodobě upláceni čínskou komunistickou stranou,“ řekl. „Tito lidé jsou zde proto, aby pomohli zvýšit vliv strany na místní úrovni. A chodí na různé příležitosti a akce, aby obtěžovali a potírali ty, kteří jsou podle nich vůči Číně nepřátelští. Obtěžují mnoho lidí, od politiků až po civilisty.“
V roce 2022 vyšlo najevo, že čínský režim zřídil tajné policejní stanice na Západě, včetně New Yorku, aby prováděla nadnárodní represe proti disidentům, aktivistům za lidská práva a náboženským menšinám.
Objevily se také zprávy, že agenti čínské komunistické strany zasílali výhrůžky, včetně bombových hrozeb, divadlům po celém světě, aby je zastrašili a přinutili je nehostit Shen Yun Performing Arts, newyorskou společnost, která předvádí tradiční čínskou kulturu z doby před komunistickým převratem.
„K provádění dlouhodobých represí se Čína uchýlila ke všem možným prostředkům, včetně využití národních bezpečnostních a zpravodajských agentur, aby se na tyto lidi zaměřila,“ uvedl Yeau-Tran Lee, odborný asistent na Národní univerzitě Chengchi na Tchaj-wanu, s odkazem na lidi, kteří v posledních letech opustili Čínu, včetně obětí pronásledování a politických disidentů.
„Čínská komunistická strana má tolik zpravodajských a bezpečnostních agentů. Poté, co bylo v roce 2019 v Hongkongu potlačeno prodemokratické hnutí, bylo velké množství agentů čínského režimu přesunuto do zahraničí, což zvýšilo nadnárodní represe strany v jiných zemích.“
Yao-Yuan Yeh, profesor politologie a mezinárodních studií na Univerzitě svatého Tomáše v Houstonu, uvedl, že nadnárodní represe čínské komunistické strany má za následek, že „[lidé] mají pocit, že čínští špioni nejsou jen v Číně, ale také všude v zahraničí“.
„To může vyvolat řetězový efekt, který umlčí ty, kteří mohou být nespokojeni s čínským režimem v zahraničí, ať už jsou to dnes Číňané nebo cizinci, a zabrání jim, aby se na internetu vyjadřovali. To vytváří autocenzuru prostřednictvím terorizujících akcí [nadnárodní represe],“ řekl Yeh 9. února deníku Epoch Times.
Yeh uvedl, že každá země musí „vědomě zabránit nadnárodním represím čínské komunistické strany“ na svém území nebo je odmítnout.
V mezinárodním měřítku by podle Yeha měla OSN a další mezinárodní organizace důrazně odsoudit čínskou komunistickou stranu za její represivní taktiku.
„V mezinárodních vztazích, když dochází k porušování [lidských] práv, je nejdůležitější promluvit a odhalit to a říci všem ostatním zemím, kolik zlých věcí tato země udělala,“ řekl.
K této zprávě přispěl Luo Ya.
–ete–
