V Německu se opět rozproudila debata o návratu branné povinnosti. Oživily ji kroky nové americké administrativy, která se snaží více zapojit Evropu do obrany na vlastním kontinentu. Kvůli zhoršení bezpečnostní situace by měla být branná povinnost podle poslance Křesťansko-sociální unie (CSU) Floriana Hahna znovuzavedena ještě letos.
Německá armáda je od roku 2011 založena na dobrovolné vojenské službě. Branná povinnost byla pozastavena, nepřestala ale platit úplně a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena.
„Pozastavení branné povinnosti už zkrátka neodpovídá dnešní době a aktuálnímu ohrožení. Ještě v roce 2025 musí první branci projít branami kasáren,“ řekl dnes bulvárnímu listu Bild mluvčí CSU pro obranné otázky Hahn. Bavorská strana CSU nyní spolu se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a sociální demokracií (SPD) jedná o vytvoření nové německé vlády.
Podle Hahna nesmí Německo jen nečinně přihlížet, jak se svět kolem stává čím dál nebezpečnějším. Německo podle něj potřebuje účinnou odstrašující sílu a tou by měli být občané v řadách armády.
V rozhovoru s časopisem Stern se pro znovuzavedení branné povinnosti vyslovil i bývalý ministr zahraničí Joschka Fischer. Podle něj by měla navíc platit pro muže i ženy. „Bez tohoto opatření v obraně Evropy nepokročíme,“ uvedl.
Ministr obrany Boris Pistorius z SPD před časem představil návrh zákona o nové podobě vojenské služby. Cílem je, aby mladí muži do budoucna museli úřadům sdělovat, zda jsou připraveni a schopni nastoupit vojenskou službu. Změna měla především zlepšit přehled armády o tom, koho může povolat do zbraně.
Pistoriusův návrh vládla schválila 6. listopadu, týž den večer se ovšem tříčlenná vládní koalice rozpadla. Před předčasnými parlamentními volbami na konci února se návrh v parlamentu schválit nepodařilo.
Německá armáda má nyní ve službě zhruba 180 000 vojáků a vojákyň a k dispozici má také zhruba 60 000 rezervistů. V dlouhodobém horizontu chce mít Pistorius 460 000 mužů a žen ve zbrani, z toho 260 000 v aktivní službě a 200 000 v rezervě.
Německo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 spustilo rozsáhlou modernizaci armády. Financovaná je ze zvláštního fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který doplňuje běžný roční rozpočet na obranu. Problémem zůstává především právě personál. V aktuálních sondážních rozhovorech mezi CDU/CSU a SPD o vytvoření nové vlády se jedná i o dalším zvláštním fondu na obranné výdaje, který by mohl mít objem 400 miliard eur (deset bilionů Kč).
