Prioritou je nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy a udržovat transatlantickou vazbu. Na druhou stranu je třeba být připraven i na scénář, kdy se bude muset Evropa, případně část Evropy, spolehnout sama na sebe. Po dnešním jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel.
Česko je podle hlavy státu připraveno se zeměmi, které uvažují podobně nebo stejně, intenzivně pracovat na tom, aby si schopnosti k zajištění obrany uchovalo. Vzhledem ke změnám postojů USA v řadě důležitých otázek je podle Pavla nutné mnohem více pozornosti věnovat vlastním schopnostem, a to jak Česka, tak Evropské unie a Evropy.
Schůzku s premiérem Petrem Fialou (ODS), předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a ministry zahraničí Janem Lipavským (nestr.) a obrany Janou Černochovou (ODS) Pavel svolal kvůli bezprecedentně rychlému a dynamickému vývoji v zahraniční politice a bezpečnostní situaci nejen v Evropě, ale i ve světě.
Za důležité Pavel označil postupné navyšování výdajů na obranu, aby výsledkem byla moderní, bojeschopná a připravená armáda, která bude efektivní součástí kolektivního systému zajišťování obrany. Zásadní podle něj je, aby byla celá společnost připravena na zajišťování obrany země. Česko bude bezpečné jen tehdy, když bude mít profesionálně fungující bezpečnostní složky, ale zároveň budou všichni vnímat bezpečnost a obranu jako úkol.
Česko bude nadále podporovat mírové úsilí na Ukrajině, ale takové, které nebude odměnou pro agresora a zohlední, že Ukrajina byla napadena, řekl Pavel. „Nastolení míru, pokud možno co nejspravedlivějšího pro Ukrajinu, je v našem bezprostředním bezpečnostním zájmu. I z toho důvodu naše podpora Ukrajiny bude pokračovat, ať už bilaterálně, tak kolektivně se státy, které Ukrajinu dosud podporují,“ dodal.
Fiala v souvislosti s německou diskusí o smysluplnosti nákupu amerických letounů F-35 v době, kdy hrozí rozpojení transatlantické vazby, uvedl, že ČR o přehodnocení kontraktu nepřemýšlí. Otevírá se podle něj celá řada nových výzev a otázek, na které je nutné reagovat. Zmínil změny přístupu Evropské investiční banky k financování evropského obranného průmyslu. Nové metody financování by měly umožnit vstup soukromého kapitálu do sektoru a zvýšení evropských výrobních kapacit. Evropské státy by podle Fialy měly také více spolupracovat při akvizicích, více slaďovat co pořizují, „aby to ve finále fungovalo efektivněji“.
Jako příklad podle něj neefektivní investice zmínil v neděli nákup amerických stíhaček F-35 pro českou armádu exprezident Miloš Zeman. Dostačující by podle Zemana bylo investovat do výrazně levnějších gripenů, které Česku nabízí švédská vláda. Pořízení 24 letounů F-35 schválila vláda v září 2023. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu Česko zaplatí 106 miliard korun. Další peníze si vyžádá například modernizace letecké základny v Čáslavi.
