Průzkumy mezi ukrajinskými uprchlíky za posledního 2,5 roku ukazují, že roste podíl pracujících na plný úvazek, snížil se podíl těch, kdo pracují za nízkou mzdu, a stále méně jich plánuje návrat do vlasti.
Dle informací ministerstva vnitra z konce loňského září se k prodloužení dočasné ochrany registrovalo celkem 320 304 ukrajinských uprchlíků.
Poslední výzkum mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku probíhal ve dvou vlnách šetření, v červnu a červenci 2024 a listopadu 2024 a realizoval jej Sociologický ústav AV ČR (resp. CVVM) ve spolupráci s PAQ Research. Výsledky byly publikovány v březnu 2025.
Práce
Podíl pracujících uprchlíků z Ukrajiny se od roku 2022 postupně zvyšoval. V porovnání s rokem 2023 přibylo vloni těch, kdo pracují na plný úvazek, přičemž v průběhu roku 2024 už k dalšímu růstu nedocházelo.
Osmdesát procent z potenciální pracovní síly ukrajinských uprchlíků má v České republice práci. 66 % pracuje více než 30 hodin týdně, tedy v podstatě na plný pracovní úvazek, a 14 % pracuje méně než 30 hodin týdně. Malá část (4 %) pracuje na dálku na Ukrajině a 16 % potenciálně ekonomicky aktivních v době výzkumu nepracovalo.
Zaměstnanost významně souvisí s jazykovými kompetencemi, tj. čím lepší úroveň češtiny, tím větší podíl osob, které pracují. Obdobně tomu bylo u výše mzdy, zjistili autoři výzkumu.
Zatímco uprchlíci pracovali na Ukrajině z velké části v odborných pozicích, po příchodu do ČR, nezískali odpovídající místa a jejich profesní status tedy významně poklesl. „Jinými slovy původní vzdělání z Ukrajiny se ukrajinským uprchlíkům nedaří uplatnit v odpovídajících profesích na českém trhu práce,“ píše se ve shrnující zprávě.
Příjmy
Celkem 81 % domácností ukrajinských uprchlíků mělo dle odpovědí respondentů příjmy z práce v ČR nebo na Ukrajině, 25 % pobíralo humanitární dávku, 14 % bralo dávky od ukrajinského státu (důchody) a dalších 11 % dostávalo peněžní pomoc z Ukrajiny.
Podle výsledků šetření 62 % ukrajinských uprchlíků uvedlo, že jejich práce stačí k pokrytí jejich životních nákladů v ČR. Stejný podíl odpověděl, že má stabilní příjem. Zároveň si však uprchlíci byli vědomi, že jejich práce je podhodnocená a uvedli, že práce, kterou dělají, by měla být více placená (61 %). Průzkum ukázal, že 80 % uprchlických domácností mělo nižší příjem než medián příjmu českých domácností.
Průměrná čistá hodinová mzda v létě 2024 činila 197 Kč u mužů a 173 Kč u žen. Velmi nízkou mzdu do 100 Kč relativně častěji uvedli ti, kteří mají horší češtinu a ovládají jen některé slova a fráze (deklarovaná úroveň A1) a také studenti vysokých škol v ČR.
Celkově lze pozorovat významné snížení podílu těch, kteří pracují za nedůstojné mzdy do 100 Kč na hodinu z více než 35 % v srpnu 2022 na 15 % v červenci 2024, a zároveň lze sledovat nárůst podílu těch, kteří pracují za více než 150 Kč na hodinu na 45 %.
Bydlení
Co se týče bydlení, většina (79 %) ukrajinské uprchlické populace se přesunula do nájmů, 10 % bydlí na ubytovnách a 8 % žije v rámci solidárních domácností. Více než 90 % ukrajinských uprchlíků si své ubytování vloni hradilo v plné míře. Méně než desetina (7 %) ukrajinských uprchlíků uvedla, že si hradila část nákladů na bydlení, tedy přispívala rodině nebo organizaci, u které bydlí. Pouze 2 % má ubytování zcela zdarma.
Jazyk
Znalost češtiny se u Ukrajinců neustále zlepšuje. Velmi malou nebo žádnou znalost (jen některé fráze nebo nic) deklarovalo v průzkumu 11 % ukrajinských uprchlíků, 25 % dalo dohromady pár vět a 64 % se podle svých slov domluvilo v běžných situacích. Ve srovnání s rokem 2023 tak došlo k podstatnému zlepšení. Většina (59 %) respondentů přitom deklarovala samostatné studium.
U dětí je zlepšování úrovně jazyka ještě lepší. Poměrně dobrou znalost češtiny v posledním šetření mělo 69 % dětí, velmi slabou jen 14 %.
Návrat
V horizontu následujících dvou let se plánovalo vrátit na Ukrajinu 21 % uprchlíků. Naopak zůstat v Česku nebo jinde v zahraničí zamýšlely tři čtvrtiny z nich, nicméně jen 40 % je o tom přesvědčeno silně.
Tyto záměry souvisí s věkem, když ve skupině starších 56 let uvádí 36 %, že se chce vrátit do vlasti, ve skupině 36 až 55 let už jen to jen 19 % a v nejmladší věkové kategorii pak 18 %. Častěji se chtějí vrátit ti s horší znalostí češtiny, nezaměstnaní a důchodci. Vzhledem k tomu, že poslední vývoj jasně směřuje k vyjednání příměří a ukončení konfliktu, je možné, že výsledky by byly v současnosti odlišné.
