Minulý pátek složil 60letý Mark Carney přísahu jako nový kanadský premiér. Nástupce Justina Trudeaua nikdy předtím nekandidoval. Je vehementním zastáncem politiky nulových emisí s úzkými vazbami na Světové ekonomické fórum.
Bývalý centrální bankéř Mark Carney zvítězil v boji o vedení Liberální strany Kanady a od své páteční přísahy 14. března zastává funkci premiéra. Nahradil Justina Trudeaua, který rezignoval v lednu. Jak informoval deník Epoch Times, Trudeau čelil rostoucí kritice. Mnozí mu vyčítali nesplněné sliby, dramatický růst životních nákladů i nedostatek dostupného bydlení v zemi.
Jasné vítězství hned v prvním kole
Na bývalého premiéra se valil stále větší tlak. Jeho preference prudce klesaly a sílily výzvy k rezignaci – dokonce i z vlastních řad. Nová demokratická strana, s níž liberálové dříve spolupracovali, Trudeaua přestala podporovat a pohrozila hlasováním o nedůvěře. Nakonec rezignovala i Trudeauova zástupkyně a ministryně financí Chrystia Freelandová.
Carney zvítězil v poměrně nevzrušujícím volebním klání nad dvěma bývalými členy kabinetu a jedním někdejším poslancem Liberální strany. Ti svou kritiku zaměřili především na amerického prezidenta Donalda Trumpa a vůdce konzervativců Pierra Poilievra. Šedesátiletý Carney si zajistil největší podporu ze strany liberálního kabinetu i poslaneckého klubu. Už v prvním kole získal drtivých 85,9 procenta hlasů. Jeho největší soupeřka Chrystia Freelandová získala pouze osm procent.
Carney se až dosud prezentoval jako politický „outsider“, než se rozhodl ucházet o post předsedy strany. Tento ekonom je zároveň jediným premiérem, který má i další dvě státní občanství – britské a irské. Na konci února však oznámil, že se jich hodlá vzdát.
Začátky kariéry v soukromém sektoru
Mark Carney se narodil 16. března 1965 učitelskému páru ve Fort Smith (Severozápadní teritoria) a vyrůstal v Edmontonu. Vystudoval ekonomii na Harvardu (bakalářský titul 1988) a poté získal magisterský titul (1993) a doktorát (1995) z téhož oboru na Oxfordu.
Svoji kariéru začal v soukromém sektoru, než vstoupil do veřejných služeb. V letech 2007 až 2013 působil jako guvernér Kanadské centrální banky (BoC). Po odchodu z této funkce v roce 2013 se stal guvernérem Bank of England, kde setrval do roku 2020. Poté zastával řadu funkcí v dozorčích radách a vedoucích pozicích v soukromém sektoru a výrazně se angažoval v iniciativách zaměřených na dosažení nulových emisí.
Zastával vedoucí pozice nebo byl členem představenstva ve finančních společnostech Brookfield Asset Management, Stripe a PIMCO. Dále je zapojen do činnosti mezinárodních organizací a charitativních institucí, jako jsou Bloomberg Philanthropies, Světové ekonomické fórum a Klimatická akce a finance při OSN.
Podle svých slov všechna tato angažmá ukončil ještě předtím, než se ucházel o Trudeauovo nástupnictví. Konzervativci ho kritizovali za to, že byl součástí společnosti Brookfield Asset Management v době, kdy firma přesunula své sídlo z Kanady do Spojených států. Carney na to nejprve reagoval tvrzením, že „v době přesunu na konci roku 2004 už nebyl členem představenstva“. Dopis z té doby však ukázal, že o přesunu hovořil ještě jako předseda společnosti. Následně šedesátiletý Carney přiznal, že jeho odpověď „měla být přesnější“.
Carney je velkým zastáncem klimatické politiky a odklonu od uhlovodíků. Spoluvytvářel Glasgow Financial Alliance for Net Zero, která vznikla během klimatické konference COP26 ve skotském Glasgow v roce 2021. Tato skupina sdružuje přední světové finanční instituce a jejím cílem je mobilizovat kapitál na dekarbonizaci ekonomiky. Rostla až do volebního vítězství Donalda Trumpa v listopadu loňského roku.
Cíl: Nulové emise
Jedna z podskupin, Net Zero Banking Alliance, kterou Carney založil, se mezitím rozpadla. Důvodem byl odchod největších amerických bank. Počátkem roku 2025 je následovaly i velké kanadské finanční instituce.
Carney se k tématu vyjádřil 14. ledna v satirickém zpravodajském pořadu Daily Show amerického komika a režiséra Jona Stewarta, kde zahájil svou volební kampaň. „Jakmile si velké banky uvědomily, že se Donald Trump vrátí do úřadu, všechny couvly,“ řekl Stewart. „Zrušily veškeré závazky, které učinily, a vy jste tak nějak zůstal s daní z emisí CO₂ v ruce. Zkomplikuje vám to kandidaturu?“ zeptal se Carneyho. Ten uvedl, že chce svůj cíl nulových emisí zachovat. Zároveň však oznámil, že jako premiér hodlá nepopulární uhlíkovou daň zrušit. Namísto ní navrhl motivační program. „Musíme to udělat tak, aby to dnes Kanadu nestálo – ten účet přepošleme velkým firmám,“ řekl Stewartovi.
Carney neformálně radil Trudeauovi v otázkách hospodářských opatření souvisejících s pandemií covidu-19 už krátce po jejím vypuknutí v roce 2020. V září 2024 se stal oficiálním poradcem Liberální strany.
O několik měsíců později se objevily zprávy, že liberálové plánují nahradit tehdejší ministryni financí Chrystiu Freelandovou právě Carneyem. Jak bylo uvedeno na začátku, Freelandová rezignovala v polovině prosince – poté, co Trudeaua informovala o plánovaném odvolání. Tím vyvolala v jeho vlastních řadách vlnu požadavků na jeho odstoupení.
Snížení státního dluhu a úleva pro střední třídu
Pouhé tři dny po rezignaci Freelandové už Carney nebyl považován za kandidáta na post ministra financí. Vysoce postavený člen kabinetu Dominic LeBlanc tehdy prohlásil, že Carney už není ve hře. „Tato debata je uzavřená.“
Carney se nyní chce soustředit na snižování státních výdajů. Nové zadlužování vlády bude připadat v úvahu jen tehdy, pokud přispěje k hospodářskému růstu. Zároveň ohlásil snížení daní pro střední třídu a odstranění vnitřních obchodních bariér. V oblasti bydlení hodlá nový premiér uvolnit prostředky na nové technologie. To by mělo být spojeno s odbouráním byrokracie, zkrácením doby výstavby a zapojením soukromého rizikového kapitálu do výstavby nových bytů.
Další klíčovou oblastí jeho působení má být klimatická politika. Zároveň se hlásí k inkluzivitě. „Zatímco Amerika vede válku proti uvědomělosti, Kanaďané si i nadále budou vážit inkluzivity,“ prohlásil během volební kampaně. V jejím průběhu rovněž oznámil, že jeho odpovědí na americká cla budou „odvetná cla dolar za dolar“ u těch produktů, které Spojené státy zasáhnou nejcitelněji. Chce se také zasadit o podporu investic a pomoc pracovníkům v Kanadě. Zároveň by podle něj měla Kanada více diverzifikovat své obchodní vztahy.
–etg–
