Komentář
Evropské úřady vyšetřují údajné schéma „peníze za vliv“, do něhož je zapojeno až 15 současných a bývalých členů Evropského parlamentu (EP), kteří jsou vyšetřováni za přijetí úplatků od čínské telekomunikační společnosti Huawei.
Případ, který iniciovala belgická zpravodajská služba, naznačuje, že je v Evropě i jinde zapotřebí větší ostražitosti vůči zlovolným vlivovým operacím ze zahraničí.
Dne 13. března provedla více než stovka policistů razie ve 21 kancelářích v Belgii, Francii a Portugalsku, včetně kanceláří lobbistů pracujících pro Huawei v Bruselu, hlavním městě Evropské unie. Federální policie zadržela několik osob k výslechům. Jeden zatčený byl ve Francii. Dva asistenti evropských poslanců jsou podezřelí a jejich kanceláře byly uzavřeny na základě soudního příkazu. Kancelář v Portugalsku byla prohledána na základě podezření, že přijímala bankovní převody určené pro poslance EP.
Dne 14. března Evropský parlament zakázal lobbistům Huawei přístup do svých prostor.
Vyšetřování se týká údajné korupce, padělání, organizovaného zločinu a možného praní špinavých peněz. Nelegální dary byly údajně přijímány již od roku 2021 v Bruselu výměnou za obsazení politických funkcí. Dary zahrnovaly jídlo, cestování, vstupenky na fotbal a náklady na konference v hodnotě přes 150 eur na jednoho poslance, což je hranice, po jejímž překročení musí být dary nahlášeny. Koupit si europoslance zřejmě nestojí mnoho.
Společnost Huawei je podezřelá z úzké spolupráce s vojenskými a zpravodajskými službami čínského režimu a také s Íránem, Severní Koreou a Kubou. Huawei má technologické prostředky k tomu, aby způsobila masivní škody prostřednictvím špionáže a sabotáže ve 170 zemích, v nichž působí. Huawei má sice zakázán přístup do americké telekomunikační infrastruktury, ale její zapojení v Mexiku bylo označeno za „trojského koně na hranicích“. V Evropě zůstává firma Huawei hluboce zakořeněna v telekomunikacích kontinentu přibližně na stejné úrovni jako v roce 2022, a to navzdory varování ze strany Spojených států a Evropské unie.
S tržní kapitalizací 178 miliard dolarů má společnost obrovský dosah a zdroje. Část těchto peněz Huawei využívá k navazování kontaktů na vysoké úrovni v evropské politice, včetně spolupráce s bývalým předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.
Huawei se zjevně snaží využít svého vlivu k integraci a budování všech vrstev evropské umělé inteligence a cloudové infrastruktury, a to i pro vládní a univerzitní klienty. Firma prosazuje „rovnováhu“ mezi bezpečností a konkurenceschopností.
Chtějí však Evropané skutečně obětovat svou bezpečnost kvůli levnějším telekomunikacím?
Převážná většina aktivit společnosti Huawei v Evropě je legální, ale vzhledem k jejich vysoké úrovni a vazbám na Komunistickou stranu Číny (KS Číny) jsou stále problematické. V listopadu 2024 Huawei uspořádala Evropský den inovací 2024 v Paříži. Mezi účastníky byli údajně Nicola Caputo, regionální ministr Kampánie v Itálii a člen Evropského výboru regionů; Ximo Puig, stálý zástupce Španělska při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; Ana Paula Nishio de Sousa, ředitelka pro digitální transformaci a umělou inteligenci v Organizaci OSN pro průmyslový rozvoj; a Rebeca de Sancho Mayoral, hlavní poradkyně Evropské komise pro inovace a přístup k financování v EU. Jednu z akcí v Paříži spolupořádal server Euronews.
Na jiné akci v lednu ve švýcarském Davosu položil reportér generálnímu řediteli společnosti Huawei Europe Kennethu Fredriksenovi „měkké“ otázky. Fredriksen uvedl, že Huawei by chtěla být v mnoha ohledech „alternativou pro Evropu“. Má pokračovat „v tom, co děláme posledních dvacet let, přispíváme k digitalizaci Evropy a myslím, že také pomůžeme Evropě připravit se na AI, aby byla připravena na AI.“
Fredriksen poznamenal, že umělá inteligence je víc než jen aplikační vrstva. Řekl: „Musíte mít infrastrukturu od začátku až do konce, abyste mohli realizovat plný potenciál AI.“
Události v Davosu, „exkluzivní oběd pro výkonné manažery“, se údajně zúčastnili také Fredriksen, Michel, bývalá viceprezidentka Evropské rady Silvana Koch-Mehrinová a rumunský ministr hospodářství Ivan Bogdan.
Michel sdělil reportérovi několik bodů, které by v Pekingu uvítali, včetně implicitní hrozby odvetných opatření proti americké „obchodní válce“. Vyjádřil podporu Světové obchodní organizaci a „multilateralismu“. Od diplomatického otevření se Západu Číně na počátku 70. let 20. století využívá Komunistická strana Číny ideologie liberálního obchodu a snadného přístupu k mnohostranným formám mezinárodního řízení k exponenciálnímu zvyšování svého globálního vlivu.
Pekingský režim se také snaží získat vliv na „subnárodních“ úrovních. V březnu navázala Huawei partnerství s městskou radou Barcelony ve Španělsku, jak uvádí společnost na svých sociálních sítích. „Městská rada Barcelony se spojila s Huawei na podporu inovací ICT a školení,“ uvedli zástupci Huawei Europe na platformě X. Spolupráce bude „podporovat projekty chytrých měst a rozvoj digitálních dovedností prostřednictvím Huawei Spain Academy a IT Academy Barcelona Activa“.
Organizace napojené na KS Číny energicky ovlivňují evropskou i širší mezinárodní politiku, a to od nižších úrovní až po federální. Přinejmenším stejnou energii je třeba věnovat odporu proti legálním i nelegálním formám infiltrace čínské komunistické strany. Evropské razie proti lobbistům Huawei 13. března byly dobrým začátkem. Je však třeba udělat mnohem více.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
